Takrolimus
| Takrolimus | |
|---|---|
 | |
| Název (INN) | takrolimus |
| Název podle IUPAC | (−)-(3S,4R,5S,8R,9E,12S,14S,15R,16S,18R,26aS)-8-allyl-5,6,8,11,12,13,14,15,16,17,18,19,24,25,26,26a-hexadekahydro-5,19-dihydroxy-3-{(E)-2-[(1R,3R,4R)-4-hydroxy-3-methylcyklohexyl]-1-methylvinyl}-14,16-dimethoxy-4,10,12,18-tetramethyl-15,19-epoxy-3H-pyrido[2,1-c][1,4]oxaazacyklotrikosan-1,7,20,21(4H,23H)-tetron |
| Kódy | |
| Číslo CAS | 104987-11-3 |
| Klasifikace ATC | D11AH01 L04AD02 |
| ChEMBL ID | CHEMBL269732 |
| ChemSpider ID | 393220 |
| PubChem | 445643 |
| Chemie | |
| Sumární vzorec | C44H69NO12 |
| SMILES | CC1CC(C2C(CC(C(O2)(C(=O)C(=O)N3CCCCC3C(=O)OC(C(C(CC(=O)C(C=C(C1)C)CC=C)O)C)C(=CC4CCC(C(C4)OC)O)C)O)C)OC)OC |
| InChI | InChI=1S/C44H69NO12/c1-10-13-31-19-25(2)18-26(3)20-37(54-8)40-38(55-9)22-28(5)44(52,57-40)41(49)42(50)45-17-12-11-14-32(45)43(51)56-39(29(6)34(47)24-35(31)48)27(4)21-30-15-16-33(46)36(23-30)53-7/h10,19,21,26,28-34,36-40,46-47,52H,1,11-18,20,22-24H2,2-9H3/b25-19+,27-21+/t26-,28+,29+,30-,31+,32-,33+,34-,36+,37-,38-,39+,40+,44+/m0/s1 |
| Molární hmotnost | 804,018 g/mol |
| Farmakologie | |
| Indikace | atopická dermatitis, reakce štěpu proti hostiteli, lupus nephritis, interstitial lung disease, zánět spojivek, acute graft versus host disease, lichen planus, autoimunní hepatitida, ulcerózní kolitida, nefrotický syndrom, polymyositida, myasthenia gravis a vitiligo |
| Cesty podání | ústní podání a infuze |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Takrolimus (anglicky tacrolimus, též FK-506 či fujimycin, obchodní názvy Prograf, Advagraf, Protopic) je imunosupresivní látka ze skupiny makrolidů používaná především při transplantaci orgánů k omezení imunitní reakce, jež by způsobila odhojení orgánu. V krému pod názvem Protopic se používá k lokálnímu tlumení imunitních reakcí a léčbě kožních chorob autoimunitního původu jako je například atopický ekzém (krátkodobá aplikace) nebo vitiligo (dlouhodobá aplikace)[1].
Historie[editovat | editovat zdroj]
Takrolimus byl objeven v roce 1987;[2] patří mezi první objevená makrolidová imunosupresiva. Předchází mu jen objev rapamycinu na ostrově Rapa Nui (Velikonoční ostrov) v roce 1975.[3] Je produkován půdní bakterií Streptomyces tsukubaensis.[4] Název tacrolimus je odvozen ze spojení slov: 'Tsukuba Macrolide Immunosuppresive'.[5]
Mechanismus účinku[editovat | editovat zdroj]
Funguje jako účinný inhibitor kalcineurinu. Za normálních okolností jsou T-lymfocyty aktivovány signalizací z T-buněčného receptoru (TCR), načež dochází ke zvýšení vnitrobuněčné hladiny vápenatých iontů, aktivaci kalmodulinu a tím kalcineurinu. Kalcineurin následně defosforyluje transkripční faktor aktivovaných T-lymfocytů, NF-AT, který vstupuje do jádra a aktivuje transkripci genů pro IL-2 a další cytokiny. Takrolimus tuto dráhu účinně blokuje tím, že inhibuje kalcineurin a tím brání defosforylaci NF-AT.[6]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tacrolimus na anglické Wikipedii.
- ↑ https://jamanetwork.com/journals/jamadermatology/fullarticle/479293
- ↑ Kino, T.et al.FK-506, a novel immunosuppressant isolated from aStreptomyces.1. Fermentation, isolation, and physico-chemical and biological characteristics. J. Antibiot.40,1249–1255 (1987).
- ↑ Kino T, Hatanaka H, Hashimoto M, Nishiyama M, Goto T, Okuhara M, Kohsaka M, Aoki H, Imanaka H. FK-506, a novel immunosuppressant isolated from a Streptomyces. I. Fermentation, isolation, and physico-chemical and biological characteristics.. J Antibiot (Tokyo). 1987, s. 1249–55. DOI 10.7164/antibiotics.40.1249. PMID 2445721.
- ↑ Pritchard D. Sourcing a chemical succession for cyclosporin from parasites and human pathogens.. Drug Discov Today. 2005, s. 688–91. DOI 10.1016/S1359-6446(05)03395-7. PMID 15896681. Supports source organism, but not team information
- ↑ Ponner, B, Cvach, B (Fujisawa Pharmaceutical Co.): Protopic Update 2005
- ↑ William F. Ganong. Review of medical physiology. 22nd. vyd. [s.l.]: Lange medical books ISBN 0-07-144040-2. S. 530.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tacrolimus na Wikimedia Commons
