Taková ztráta krve

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Taková ztráta krve
AutorJiří Suchý
Žánrhudební komedie
„detektivka s hudbou“
Premiéra12. října 1960
Místo premiérydivadlo Semafor,
Ve Smečkách, Praha
obnovená premiéra
24. března 1961 tamtéž
derniéra 13. května 1962
SouborSemafor
Počet představení62
Štáb
RežieKarel Texel
Miroslav Janeček
HudbaJiří Šlitr
VýpravaBěla Novotná
ChoreografieJosef Koníček
Antonín Hodek
KostýmyBěla Novotná
Obsazení
Waldemar Matuška
Jiří Suchý
Václav Štekl
Pavlína Filipovská
Profesionální kritika
Semafor chronologicky
Jiří Suchý chronologicky
Údaje v infoboxu aktuální k 28. 5. 2012
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Taková ztráta krve (1960) je hra Jiřího Suchého. Měla premiéru 12. října 1960, ale po několika měsících byla zastavena cenzurou a upravená obnovena nedlouho poté. Zásadnější změnou v nové verzi byl jiný konec hry.[1] V době hraní Takové ztráty krve také Semafor přišel o sál Ve Smečkách a stal se kočovným divadlem. Střídal v Praze 14 míst a hrál tam, kde bylo ten večer právě volno. Takto kočovat nebylo možné s dekorací Běly Novotné a tak vznikla jednodušší verze.[2]

V představení hrál Orchestr Ferdinanda Havlíka v obsazení Ferdinand Havlíkklarinet, altsaxofon; Jaroslav Štrudlsopránsaxofon; Lubomír Pánekvibrafon; Vladimír Horakontrabas; Karel Růžičkaklavír; Jiří Kysilkabicí.

Děj[editovat | editovat zdroj]

Do malého města Chlebodary přichází nový knihkupec František. Seznamuje se zde s místním chuligánem Harrym Bedrnou, učitelem, školníkem a redaktorem Chlebodarských obzorů. Redaktor zrovna v tu dobu chce napsat oslavný článek o holiči Vlastimilu Drábkovi, slušném mladém muži, ze kterého by mohl být dobrý vzor pro mládež. Kontaktuje proto jeho bývalého učitele, který dojatě vzpomíná na to, jak čistě Drábek myl tabuli, nedal nikomu opsat, hlásil darebáky či vylovil s nasazením života třídní knihu z řeky, do které ji hodil ničema Kilián. Přijde ale školník a oznámí jim, že Drábek zmizel. Učitel se po něm rozhodne pátrat, pátrají také ale František s Harrym, napřed v Drábkově kadeřnictví, kde objeví podezřelou hromádku slámy. Zatímco se ale učitel a redaktor opíjejí v podniku Šumavan (přestože oba dbají o svoji pověst spořádaných mužů a abstinentů), o kterém si učitel kvůli řadě nedorozumění myslí, že jde o vykřičený dům, školník a po něm i Harry s Františkem najdou Drábka ve školním kabinetu (od kterého učitel ztratil klíč). Nakonec se vysvětlí, že Drábek se řízl břitvou a zděsil se, když z něj nezačala téct krev, ale z rány padala sláma. Vzor šlechetnosti tak je jen vycpaným panákem. Navíc od tohoto zjištění pořád vidí kolem sebe koně. Zašel tedy za učitelem a ten ho zamknul v kabinetu, dokud se mu nepodaří ho vyléčit. Na samém konci hry se ale Drábek přece jen přes svoji pověst slušňáka mírně vzbouří proti učiteli a z rány, kterou mu zkusmo zasadí František, začne prýštit krev.

V původním konci hry, po několika reprízách upraveném kvůli připomínkám cenzury a recenzentů, Drábek po osobní vzpouře učiteli, kterému napíše vyčítavý dopis, jak do něj od mládí vštěpoval nejušlechtijelší ideály (a chtěl na něm ukázat, jak krásná generace může vyrůst), podřízne břitvou školníka a zmizí. Pak se koná soud a prokurátorem je mrtvý školník. Hra poté končí, protože „komedie vždycky končí tam, kde přestává legrace“.

Obsazení[editovat | editovat zdroj]

Waldemar Matuška Harry Bedrna
Jiří Suchý knihkupec František
Václav Štekl učitel
Jiří Sehnal / Viktor Maurer / Jiří Sýkora redaktor
Eva Pilarová / Pavlína Filipovská Zdeňka
Marie Poslušná / Pavlína Filipovská Vladislava
Zdeněk Braunschläger školník
Karel Štědrý / Rostislav Černý / Jiří Hrzán Vlastimil Drábek
Renata Tůmová / Vladimír Hrabánek kůň
Zuzana Vrbová / Helena Lukasová Zuzanka
Josef Koníček, Miroslav Hodan, Marcela Berounská, Běla Veselá tanečníci

Seznam písniček[editovat | editovat zdroj]

Pro představení Suchý se Šlitrem také složili píseň Prvotřídní sonety, nakonec se tam ale neobjevila.[3]

Zvukové záznamy hry[editovat | editovat zdroj]

Knižní vydání textu hry[editovat | editovat zdroj]

Úryvky[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SUCHÝ, Jiří: Průvodní text na bookletu k albu Taková ztráta krve, Zuzana je zase sama doma (Bonton, 2000).
  2. KNECHTL, Karel: Průvodní text na bookletu k albu Taková ztráta krve, Zuzana je zase sama doma (Bonton, 2000).
  3. Václav Kadlec in Jiří Suchý: Encyklopedie Jiřího Suchého, svazek 6, Písničky Pra–Ti. Ediční poznámky, s. 311. Karolinum a Pražská imaginace, Praha, 2001.