Takaudži Ašikaga

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ašikaga Takaudži, zakladatel rodu Ašikaga
Kaligrafický symbol
Článek obsahuje japonský text.
Bez vhodného fontu nejspíš místo kandži nebo kany uvidíte otazníky, obdélníčky či jiné znaky.

Ašikaga Takaudži (japonsky 足利 尊氏, jinými jmény: 又太郎 Matataró, 高氏 Takaudži (původní pravopis))(13057. června 1358) byl samurajský velitel z období válek Nambokučó.

Život[editovat | editovat zdroj]

Ašikaga Takaudži se narodil roku 1305. Poprvé se o něm hovoří v souvislosti s rozkazem bakufu, aby v roce 1331 zaútočil na pevnost Kusunokiho Masašigeho v Kasagi. O dva roky později se prohlásil za stoupence císaře a v době, kdy Nitta Jošisada dokončoval zkázu rodu Hódžó v Kamakuře, provedl podobnou operaci v Kjótu, kde zničil sídlo rodu Hódžó v Rokuhaře. Především díky jemu se mohl císař Godaigo vrátit do císařského hlavního města a činit si nárok na trůn.

A právě tehdy došlo ke zvratu. Takaudži měl pocit, že nebyl za své služby dostatečně odměněn, a jelikož Ašikagové pocházeli z rodu Minamotů, mohl on jako jediný ze stoupenců Godaiga aspirovat na hodnost šóguna. Příležitost se naskytla, když někteří z přeživších Hódžů znovu obsadili ruiny Kamakury. Takaudži se z vlastního popudu (resp. "v zájmu říše", jak to zdůvodnil) vydal na východ. Vyhnal odtamtud rod Hódžó a vyčkával v Kamakuře, zda bude odměněn, nebo potrestán. Godaigovou odpovědí bylo vyslání armády pod velením Nitty Jošisady, která porazila Takaudžiho předvoj. Avšak Takaudžiho stoupenci nezakolísali, a když se jejich veliteli podařilo seskupit kolem sebe dostatek spojenců, zamířil na Kjóto a donutil Godaiga opět uprchnout. Císařská reakce na sebe nenechala dlouho čekat a vbrzku se musel Takaudži pod nátlakem Nitty Jošisady z Kjóta stáhnout a utéci z hlavního ostrova Honšú až na nejjižnější ostrov Kjúšú. Následný triumfální návrat Ašikagy Takaudžiho z vojenského vyhnanství v Kjúšú je jedním z nejpozoruhodnějších zvratů štěstěny v japonských dějinách. Jeho jednotky nejprve porazily v bitvě u Tatarahamy Kikučiho Taketošiho. Tímto vítězstvím získal Takaudži dostatečnou podporu a mohl se vrátit na Honšú. K další bitvě došlo u Minatogawy, v místech, kde se dnes rozkládá město Kóbe. Proslula díky loajalitě Kusunokiho Masašigeho vůči císaři. Kusunoki dával totiž přednost stažení vojáků do hor a vedení partyzánské války, kdežto císař Godaigo se chtěl Ašikagovi postavit čelem. Kusunokiho nakonec přinutil jeho smysl pro povinnost souhlasit, přestože věděl, že situace je beznadějná. Ašikaga Takaudži se plavil podél pobřeží Vnitřního moře a jeho bratr Ašikaga Tadajoši, jehož předvoji velel Šóni Jorihisa, táhl po pevnině. Přidala se k nim velká námořní posila ze Šikoku pod velením Hosokawy, který se pokusil přistát, ale byl odražen a přinucen spustit kotvy o něco dále na pobřeží. Když bitva začala, byl Nitta Jošisada napaden oddíly rodu Šóni a donucen k ústupu, takže Kusunoki Masašige zůstal v nebezpečí osamocen. Když byl pak rychle obklíčen, spáchal sebevraždu a jeho armáda se zhroutila. Ašikaga Takaudži znovu vstoupil do Kjóta a prohlásil, že císař Godaigo svůj trůn prohrál. Na jeho místo dosadil vlastního kandidáta. Tím začal rozkol mezi severním císařem dosazeným Ašikagou a vyhnaným jižním císařem. V roce 1338 ustanovil severní císař Ašikagu Takaudžiho šógunem. Jeho potomci, dynastie Ašikaga, byli u moci dvě stě let.

Hrob Ašikagy Takaudžiho v Kjótu

Takaudži tedy dosáhl pozoruhodných úspěchů. Na úkor rodu Hódžó dobyl Kjóto a navzdory Nittovu slavnému vítězství si nakonec zajistil i Kamakuru.

Jeho triumfální vítězství u Minatogawy bylo mistrovskou ukázkou taktiky, navíc se stal zakladatelem dynastie, která přetrvala až do nástupu Tokugawů. Byl vynikajícím vůdcem a velitelem, a když v roce 1358 umíral, byl považován za nejvýznamnějšího ze samurajských velitelů, kteří zasáhli do válek mezi Jižním a Severním císařským dvorem.

Literatura[editovat | editovat zdroj]