Bayer 04 Leverkusen
Šablona:Infobox Fotbalový klub gen
Šablona:Infobox medaile Šablona:Infobox medaile soutěž Šablona:Infobox medaile položka Šablona:Infobox medaile soutěž Šablona:Infobox medaile položka |} Bayer 04 Leverkusen je německý fotbalový klub se sídlem v Leverkusenu, v Severním Porýní-Vestfálsku. Zároveň se jedná o nejznámější část sportovního klubu TSV Bayer 04 Leverkusen, jehož členové se též zabývají atletikou, gymnastikou, basketbalem a dalšími sporty.
Historie
Začátky
Dne 27. listopadu 1903 napsal Wilhelm Hauschild dopis podepsaný 170 kolegy svému zaměstnavateli, společnosti Friedrich Bayer, v němž hledal podporu při založení sportovního klubu. Vedení společnosti souhlasilo a podpořilo iniciativu, díky níž 1. července 1904 byl založen Bayer 04 Leverkusen.
31. května 1907 se pak v oddílu vytvořil i samostatný fotbalový tým. V Německu ale už v té době probíhaly velké vzájemné spory mezi jednotlivými sportovními odvětvími a tak 8. června 1928 došlo k rozdělení klubu na Bayer 04 Leverkusen Sportvereinigung (tvořený fotbalisty, kteří převzali tradiční klubové barvy červenou a černou) a Bayer 04 Leverkusen TuS (tvořeno ostatními sportovci, ti si vzali za své barvy modrou a žlutou).
V rozmezí let třicátých a čtyřicátých pak Bayer 04 Leverkusen SV působil ve třetí a čtvrté fotbalové německé divizi. V roce 1936 se mu dokonce podařili postoupit do druhé nejvyšší soutěže. V té se zdržel celých patnáct let, než v roce 1951 postoupil do tehdy nejvyšší německé soutěže Oberligy West, z níž se po pěti letech působení pakoval. Zpátky do nejvyšší soutěže se „Werkself“ vrátila až v roce 1962, jen rok před vznikem současné nejvyšší německé soutěže Bundesligy. Příští rok už ale klub byl opět o level níž, tentokrát v Regionallize West.
Světlejší roky
Bayer propásl jednu z možností na průlom ve své historii v roce 1968, kdy se mu sice podařilo vyhrát divizní titul, nicméně v barážovém utkání neuspěl. O pět let později pak dokonce následoval pád až do třetí nejvyšší soutěže, z té se ale porýnský klub po jednom roku v ní stráveném vyhrabal. Netrvalo to ale dlouho a Bayer si pro sezonu 1979/1980 hravě zajistil příslušnost mezi německou smetánkou.
V polovině osmdesátých let minulého století pak začal svou cestu do horní poloviny tabulky, kde se usadil do začátku let devadesátých. V roce 1984 se navíc obě poloviny klubu rozpojené hned na jeho začátku opět spojily a přijaly za svůj název TSV Bayer 04 Leverkusen eV, jehož barvami jsou červená a bílá.
Zřejmě největšího úspěchu se klub dočkal na konci sezony 1987/1988. Tým Ericha Ribbecka se prodral až do finále Poháru UEFA, kde stanul proti katalánskému klubu RCD Espanyol de Barcelona. V prvním zápase sice díky brankám Losady (2x) a Solera prohrál 3:0, nicméně vše si vynahradil doma. Stahování náskoku v 57. minutě započal Tita, o šest minut později jej následoval Götz a Cha Bum-Kun deset minut před koncem poslal utkání do prodloužení. V tom se ale nerozhodlo a na řadu tak přišly pokutové kopy. Zaváhání prvního exekutora v bílém dresu Falkenmayera ještě nic neznamenalo, a to i přesto, že Pichi Alonso a Job své jedenáctky proměnili. Rolff, Waas a Täuber totiž nezaváhali, zatímco Urquiaga, Zúñiga a Losada ano. Leverkusen tak do své sbírky vložil první a zřejmě nejcennější trofej.
V tom stejném roce na křeslo generálního manažera klubu dosedl Reiner Calmund, dlouholetý výkonný ředitel. Podle znalců historie Bayeru to byl jeden z nejdůležitějších momentů, neboť to byl právě Calmund, kdo začal tvořit budoucí skvělou jedenáctku Leverkusenu. Po sjednocení Německa v roce 1990 rychle podepsal smlouvy s východoněmeckými hvězdami Ulfem Kirstenem, Andreasem Thomem a Jensem Melzigem. Všichni tři hráči se rychle stali miláčky publika. Calmundovi kontakty s brazilskými fotbalovými agenty také přispěly k budoucím příchodům hvězd Jorginha a Paula Sergia, či Čecha Pavla Hapala. Popularitu klubu zvýšily i příchody Bernda Schustera a Rudiho Völlera.
Další a dosud poslední trofej do své sbírky přidal klub pod vedením Srba Dragoslava Stepanoviče, jehož týmu ve finále národního DFB-Pokalu 1993 zajistil triumf jediným gólem utkání Kirsten.
Následující sezona přinesla hned několik zvratů. Například gól Bernda Schustera ze 45 metrů byl zvolen německým gólem roku a následně i gólem dekády. Na začátku sezony Leverkusen nastoupil proti Frankfurtu s retro dresy (staromódní červená a černé pruhy), které se následně staly tak populární, že Bayer v nich hraje dodnes své domácí utkání.
V roce 1996 klub čelil obrovské sportovní katastrofě, když byl na pokraji sestupu. K týmu ale přišel charismatický a kontroverzní kouč Christoph Daum, který se svým týmem, do kterého mimojiné přivedl budoucí hvězdy Lúcia, Emersona, Zé Roberta a Ballacka, hrál technicky náročný a zároveň ofenzivní fotbal. Dauma herní projev a výsledky Leverkusenu později vyšvihly k angažmá u německé reprezentace. Daum však k ní nenastoupil kvůli svému kokainovému skandálu.
Skoro mistry
V rozmezí let 1997 a 2002 klub získal své největší úspěchy v rámci bundesligy, když čtyřikrát skončil na druhém místě. Druhá místa zejména z let 2000 a 2002 ale byla těžkou zkouškou pro leverkusenská srdce. V závěru sezony 1999/2000 stačilo Leverkusenu k zisku titulu jen remizovat na hřišti Unterhachingu (hrajícího ve středu bundesligové tabulky), jenomže Werkself i díky vlastní brance Michaela Ballacka z úvodu utkání prohrála 2:0 a titul tak putoval do rukou Bayernu Mnichov, jenž porazil na domácím stadionu Werder Brémy 3:1.
O dva roky později to bylo však ještě krutější, neboť Leverkusen skončil třikrát druhý ve třech různých soutěžích. Nejprve v domácí lize měl před posledními třemi koly pohodlný pětibodový náskok před druhou Borussií Dortmund a stačilo mu tak dvakrát zvítězit. Jenomže zatímco Leverkusen vyhrál jen jednou a dvakrát prohrál, BVB vyhrála všechny tři zbývající utkání a titul tak putoval do Vestfálska. Tým Klause Toppmöllera si pak chtěl spravit chuť v domácím poháru, v jeho finále ale prohrál 4:2 se Schalke a když neuspěl následně ani ve finále Ligy mistrů (prohra 2:1 s Realem Madrid), anglicky mluvící a píšící média si klub překřtila na „Neverkusen“.
Do současnosti
Klub jakoby otřesený zvraty v poslední sezoně nedokázal na své výkony navázat, ztratil důležité články zálohy Ballacka a Zé Roberta, kteří odešli do Bayernu Mnichov. V sezoně 2002/2003 navíc dlouho koketoval se sestupem, což stálo místo Klause Toppmöllera, jehož nahradil nezkušený Thomas Hörster. Ani u něj to dlouho na zdárnou záchranu nevypadalo a tak k týmu přišel Klaus Augenthaler, který vítězstvím v posledním kole nad svým bývalým klubem Norimberkem zachránil loňského finalistu nejprestižnější evropské soutěže v nejvyšší německé lize.
V následující sezoně se klubu podařilo kvalifikovat do Ligy mistrů, v níž v základní skupině se dokonce umístil na prvním místě před Realem Madrid, nicméně oba kluby následně vypadly. Leverkusen po dvou prohrách 3:1 s pozdějším vítězem z Liverpoolu. Klub ale skončil šestý v lize a zajistil si tak alespoň Pohár UEFA.
Na začátku roku 2005 byl ale Klaus Augenthaler kvůli nejhoršímu vstupu Leverkusenu do Bundesligy v historii propuštěn, klubu se ale ujal bývalý trenér německého národního týmu Rudi Völler. Ten ale přišel jako dočasný manažer (dnes plní funkci sportovního ředitele), v říjnu jej pak nahradil Michael Skibbe, jeho bývalý asistent u reprezentace. Skibbe tým dovedl na páté místo a zajistil mu tak účast v Poháru UEFA.
Sezona 2007/2008 ale i přes dobrý vstup pro Leverkusen úspěšná nebyla. Tým ztratil pět z posledních deseti ligových utkání a propadl se do dolní poloviny tabulky. Skibbe byl za nekonstantní výkony jeho oveček na konci sezony kritizován. V domácím utkání s berlínskou Herthou (1:2) navíc začali fanoušci posílat Skibbeho ven z klubu a ti radikálnější dokonce zapálili své dresy, které později hodili na trávník. 21. května 2008 pak byl Skibbe propuštěn kvůli tomu, že nesplnil cíl vedení, kterým bylo dostat se alespoň do Poháru UEFA.
Sezonu 2008/2009 tým pod novým koučem Brunem Labbadiou opět začal skvěle, jenomže z toho opět bylo fiasko, které skončilo prohrou ve finále DFB-Pokalu s Werderem Brémy a devátým místem v lize. Labbadia odcházejícího do Hamburku nahradil současný kouč Jupp Heycnkes.
Předchozí sezony
| Sezona | Umístění | Skóre | Body | Nejlepší střelec (góly) | Trenér | Evropské poháry | ||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Bundesliga 1979/80 | 12 | 45:61 | 32−36 |  Peter Szech (9) |
Willibert Kremer |
nekvalifikován | ||
| Bundesliga 1980/81 | 11 | 52:53 | 30−38 |  Arne Larsen Økland (16) |
Willibert Kremer
| |||
| Bundesliga 1981/82 | 16 | 45:72 | 25−43 | Arne Larsen Økland (14) |
Willibert Kremer |
Gerhard Kentschke
| ||
| Bundesliga 1982/83 | 11 | 43:66 | 29−39 | Arne Larsen Økland (13) |
Diettmar Cramer
| |||
| Bundesliga 1983/84 | 7 | 50:50 | 34−34 | Herbert Waas (15) |
Diettmar Cramer
| |||
| Bundesliga 1984/85 | 13 | 52:54 | 31−37 | Herbert Waas (11) |
Diettmar Cramer
| |||
| Bundesliga 1985/86 | 6 | 63:51 | 40−28 |  Cha Bum-kun (17) |
Erich Ribbeck
| |||
| Bundesliga 1986/87 | 6 | 56:38 | 39−29 | Herbert Waas (15) |
Erich Ribbeck |
Pohár UEFA(2. kolo) | ||
| Bundesliga 1987/88 | 8 | 53:60 | 32−36 | Christian Schreier (11) |
Erich Ribbeck |
Pohár UEFA (VÍTĚZ) | ||
| Bundesliga 1988/89 | 8 | 45:44 | 34−34 | Christian Schreier (8) |
 Rinus Michels |
Jürgen Gelsdorf |
Pohár UEFA (1. kolo) | |
| Bundesliga 1989/90 | 5 | 40:32 | 39−29 |  Marek Leśniak (8) |
Jürgen Gelsdorf |
nekvalifikován | ||
| Bundesliga 1990/91 | 8 | 47:46 | 35−33 | Ulf Kirsten (11) |
Jürgen Gelsdorf |
Peter Hermann |
Pohár UEFA (osmifinále) | |
| Bundesliga 1991/92 | 6 | 53:39 | 43−33 | Ulf Kirsten (12) |
Reinhard Saftig |
nekvalifikován | ||
| Bundesliga 1992/93 | 5 | 64:45 | 40−28 | Ulf Kirsten (20) |
Reinhard Saftig |
 Dragoslav Stepanović
| ||
| Bundesliga 1993/94 | 3 | 60:47 | 39−29 |  Paulo Sérgio (17) |
Dragoslav Stepanović |
PVP (čtvrtfinále) | ||
| Bundesliga 1994/95 | 7 | 62:51 | 36−32 | Rudi Völler (16) |
Dragoslav Stepanović |
Erich Ribbeck |
Pohár UEFA (semifinále) | |
| Bundesliga 1995/96 | 14 | 37:38 | 38 | Rudi Völler (10) |
Erich Ribbeck |
Peter Hermann |
unqualified | |
| Bundesliga 1996/97 | 2 | 69:41 | 69 | Ulf Kirsten (22) |
Christoph Daum
| |||
| Bundesliga 1997/98] | 3 | 66:39 | 55 | Ulf Kirsten (22) |
Christoph Daum |
Liga mistrů (čtvrtfinále) | ||
| Bundesliga 1998/99 | 2 | 61:30 | 63 | Ulf Kirsten (19) |
Christoph Daum |
Pohár UEFA (2. kolo) | ||
| Bundesliga 1999/00 | 2 | 74:38 | 73 | Ulf Kirsten (17) |
Christoph Daum |
Liga mistrů (skupiny) Pohár UEFA (3. kolo) | ||
| Bundesliga 2000/01 | 4 | 54:40 | 57 | Oliver Neuville (15) |
Christoph Daum |
Rudi Völler |
Berti Vogts |
Liga mistrů (skupiny) Pohár UEFA (3. kolo) |
| Bundesliga 2001/02 | 2 | 77:38 | 69 | Michael Ballack (17) |
Klaus Toppmöller |
Liga mistrů (FINÁLE) | ||
| Bundesliga 2002/03 | 15 | 47:56 | 40 | Daniel Bierofka (7) |
Klaus Toppmöller |
Thomas Hörster |
Klaus Augenthaler |
Liga mistrů (2. kolo skupin) |
| Bundesliga 2003/04 | 3 | 73:39 | 65 |  Dimitar Berbatov (16) |
Klaus Augenthaler |
nekvalifikován | ||
| Bundesliga 2004/05 | 6 | 65:44 | 57 | Dimitar Berbatov (20) |
Klaus Augenthaler |
Liga mistrů (osmifinále) | ||
| Bundesliga 2005/06 | 5 | 64:49 | 52 | Dimitar Berbatov (21) |
Klaus Augenthaler |
Rudi Völler |
Michael Skibbe |
Pohár UEFA (1. kolo) |
| Bundesliga 2006/07 | 5 | 54:49 | 51 |  Andrej Voronin (10) |
Michael Skibbe |
Pohár UEFA (čtvrtfinále) | ||
| Bundesliga 2007/08 | 7 | 57:40 | 51 |  Theofanis Gekas (11) |
Michael Skibbe |
Pohár UEFA (čtvrtfinále) | ||
| Bundesliga 2008/09 | 9 | 59:46 | 49 | Patrick Helmes (21) |
Bruno Labbadia |
nekvalifikován | ||
| Bundesliga 2009/10 | 4 | 64:37 | 58 | Stefan Kießling (21) |
Jupp Heynckes
| |||
Získané trofeje
Vyhrané domácí soutěže
- (1992/93)
Vyhrané mezinárodní soutěže
-
Evropská liga UEFA ( 1x )
.png){kind=small}
- (1987/88)
Další úspěchy
- Německá fotbalová Bundesliga: 2. místo (4x): 1996/97, 1998/99, 1999/00, 2001/02
- DFB-Pokal: Finalista (2x): 2001/02, 2008/09
- 2. Fußball-Bundesliga: Vítěz (1x): 1978/79
- Liga mistrů UEFA: Finalista (1x): 2002
Hráči
Aktuální sestava
|
|
Hráči na hostování
|
|
Bývalí hráči
Sestava století
| Pozice | Národnost | Jméno a příjmení | Období působení v klubu |
| brankář |
|
Rüdiger Vollborn | 1983–1999 |
| obránce |
|
Jorginho | 1989–1992 |
| obránce |
|
Jens Nowotny | 1996–2006 |
| obránce |
|
Lúcio * | 2001–2004 |
| obránce |
|
Juan * | 2002–2007 |
| záložník |
|
Bernd Schneider | 1999–2009 |
| záložník |
|
Michael Ballack * | 1999–2002 a 2010– |
| záložník |
|
Emerson | 1997–2000 |
| záložník |
|
Zé Roberto * | 1998–2002 |
| útočník |
|
Ulf Kirsten | 1990–2003 |
| útočník |
|
Rudi Völler | 1994–1996 |
*: Hráč je stále aktivní.
Slavní bývalí hráči
- Michael Ballack
- Sergej Barbarez
- Dimitar Berbatov
- Hans-Jörg Butt
- Landon Donovan
- Emerson
- Ioan Lupescu
- Clemens Fritz
- Pavel Hapal
- Angelos Charisteas
- Juan
- Lúcio
- Niko Kovač
- Robert Kovač
- Oliver Neuville
- Jens Nowotny
- Carsten Ramelow
- Bernd Schneider
- Bernd Schuster
- Jan Šimák
- Rudi Völler
- Christian Wörns
- Zé Roberto
Bayer Leverkusen II
Bayer Leverkusen II je B-tým (rezervní tým) Bayeru 04 Leverkusen, který v sezóně 2011/2012 hraje v Západní Regionallize. V polovině sezóny, v období zimní přestávky, spočíval tým až na 17. místě, byl tedy třetí od konce.
Aktuální sestava
|
|
Realizační tým
- Matthias Mink (Hlavní trenér)
- Johann Rieckhof (Asistent trenéra)
- Dir Dreher (Manažer týmu)
- Frank Glass (Fyzioterapeut)
- Uwe Glass (Lékař)
- Horst Glass (Lékař)
Zdroj: [1]
Trenéři
Zdroj: [2]
|
|
Odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bayer 04 Leverkusen na Wikimedia Commons