Tatranský národní park
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tatranský národní park – TANAP, slovensky Tatranský národný park, je jedním z devíti národních parků na Slovensku. Leží na severu Slovenska v Západních a Východních Tatrách. Národní park se rozprostírá na ploše 738 km² a ochranné pásmo okolo parku zabírá 307 km²; to je dohromady 1045 km².
V parku je celkem 600 km turistických stezek a 16 značených a udržovaných cyklistických tras.
V Tatranském národním parku se nachází nejvyšší vrchol Slovenska, Gerlachovský štít. Vypíná se do výše 2655 metrů. Park je významný pro svoji rozmanitou faunu a flóru s mnoha endemity, včetně tatranských kamzíků a svišťů.
Obsah |
[editovat] Vznik parku a jeho historie
Park byl zřízen 1. ledna 1949. Je nejstarším národním parkem na Slovensku. V roce 1987 byly ke stávajícímu parku přidruženy Západní Tatry. Roku 1993 se stal TANAP biosférickou rezervací UNESCO. V roce 2003 bylo území parku a ochranného pásma upraveno. Od roku 2004 je park součástí natury 2000.
[editovat] Geografie
Západní část Tatranského národního parku leží v Žilinském kraji a východní část v Prešovském kraji. Národní park chrání jak Západní, tak i Východní Tatry. Západní Tatry jsou rozděleny na Osobitou, Roháče, Sivý vrch, Liptovské Tatry, Liptovské Kopy a Červené vrchy. Východní Tatry se skládají z Vysokých Tater a Belianských Tater.
V parku se nachází více než sto horských ples. Největší je Veľké Hincovo pleso, které zabírá 0,2 km² a je současně i nejhlubší z tatranských ples – 58 m. Prostor u Štrbského plesa je hranicí mezi dvěma úmořími. Na východ teče řeka Poprad, která patří do úmoří Baltského moře. Na východě pramenní přítoky Váhu, který náleží k úmoří Černého moře. Mezi nejznámější vodopády parku patří Studenovodské vodopády, Kmeťov vodopád, Vajanského vodopád, Roháčsky vodopád a Vodopád Skok. Nejvyšším bodem parku je, jak již bylo řečeno, Gerlachovský štít. Je nejvyšším bodem Slovenska, Tater a Karpat. Nejvyšší horou Západních Tater je Bystrá (2248 m n.m.) a nejvyšší horou Belianských Tater Havran (2152 m n.m.). V parku je víc než 300 jeskyní, ale pouze jediná je zpřístupněna pro veřejnost – Belianska jeskyně blízko obce Lendak. Doposud nejdelší objevený jeskynní systém má jeskyně Javorinka.
[editovat] Biologie a ekologie
Geologické složení, půdní vlastnosti a klimatické podmínky přispívají k originální flóře a fauně v parku.
[editovat] Flóra
Téměř dvě třetiny parku jsou zalesněny, převážně smrkem a jedlí. Nejrozšířenějším stromem je smrk ztepilý následovaný borovicí lesní, borovicí limbou, modřínem opadavým a borovicí kleč. Listnaté stromy, zejména javory, rostou hlavně v Belianských Tatrách.
V parku roste okolo 1300 cévnatých rostlin, 37 z nich neroste nikde jinde, než v Tatrách, 41 z nich neroste nikde jinde, než v Západních Karpatech a 57 neroste nikde jinde, než v Karpatech. Významnými endemity jsou: Erysimum wahlenbergii, Cochlearia tatrae, Erigeron hungaricus a další.
[editovat] Fauna
V parku žije 155 druhů ptáků, 42 druhů savců, 8 druhů plazů a 3 druhy obojživelníků. Domov zde má také mnoho bezobratlých. Ze savců zde žije například medvěd hnědý, svišť horský, kamzík horský a rys ostrovid.
[editovat] Externí odkazy
V tomto článku je použit překlad textu z článku Tatra National Park, Slovakia na anglické Wikipedii.
 |
Související články obsahuje Portál Slovensko |
