Třída Whidbey Island
| Třída Whidbey Island | |
|---|---|
| Obecné informace | |
| Uživatelé | |
| Typ | výsadková doková loď |
| Lodě | 8 |
| Zahájení stavby | |
| Spuštění na vodu | |
| Uvedení do služby | |
| Osud | |
| Předchůdce | Anchorage |
| Následovník | Harpers Ferry |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 11 850 t (standardní) 15 740 t (plný) |
| Délka | 186 m |
| Šířka | 25,6 m |
| Ponor | 6 m |
| Pohon | 4× disel SEMT-Pielstick 41 000 hp |
| Palivo | {{{palivo}}} |
| Rychlost | 22 uzlů |
| Dosah | 8000 nám. mil při 20 uzlech |
| Posádka | 413 + 504 |
| Výzbroj | 2× 25mm kanón MK.38 Mod 2 2× RIM-116 RAM 2× Phalanx CIWS 6× 12,7mm kulomet |
| Pancíř | |
| Letadla | |
| Radar | |
| Sonar | |
| Ostatní | |
| Technické údaje {{{podtřída2}}} | |
| Výtlak | {{{výtlak2}}} |
| Délka | {{{délka2}}} |
| Šířka | {{{šířka2}}} |
| Ponor | {{{ponor2}}} |
| Pohon | {{{pohon2}}} |
| Palivo | {{{palivo2}}} |
| Rychlost | {{{rychlost2}}} |
| Dosah | {{{dosah2}}} |
| Posádka | {{{posádka2}}} |
| Výzbroj | {{{výzbroj2}}} |
| Pancíř | {{{pancíř2}}} |
| Letadla | {{{letadla2}}} |
| Radar | {{{radar2}}} |
| Sonar | {{{sonar2}}} |
| Ostatní | {{{ostatní2}}} |
Třída Whidbey Island je třída výsadkových dokových lodí amerického námořnictva. V letech 1981–1992 bylo postaveno celkem osm jednotek této třídy – Whidbey Island, Germantown, Fort McHenry, Gunston Hall, Comstock, Tortuga, Rushmore a Ashland.[1] Navrženy jsou speciálně pro provoz čtyř výsadkových vznášedel Landing Craft Air Cushion (LCAC), která mohou k pobřeží přepravit 60 tun nákladu rychlostí až 40 uzlů. Žádná jiná americká výsadková loď jich nenese více.[2] Na třídu Whidbey Island ve stavbě úzce navázala mírně modifikovaná třída Harpers Ferry.
Obsah |
Stavba [editovat]
Jednotky LSD 41 až 43 postavila loděnice Lockheed Shipbuilding v Seattlu ve státě Washington. Jednotky LSD 44 až LSD 48 postavila loděnice Avondale Shipyards v New Orleans.[3]
Konstrukce [editovat]
Posádka lodí čítá 413 mužů (z toho 22 důstojníků). Na palubě nesou rovněž jednotku až 504 vojáků americké námořní pěchoty.[3] Na palubě nesou dok o rozměrech 134x15,2 metru. Do něj se vejdou například čtyři výsadková vznášedla LCAC, tři výsadkové čluny LCU či 15 výsadkových člunů LCM 6.[4] Jinou variantou je nesení 64 obrněných výsadkových vozidel Amphibious Assault Vehicle (AAV).[2] Letová paluba je určena především pro operace dvojice těžkých transportních vrtulníků CH-53. V případě potřeby ale může hostit i podpůrné letouny Harrier II.[1] Nenesou však hangár pro jejich uskladnění.
Původní výzbroj tvořily dva systémy blízké obrany Phalanx CIWS, dva 20mm kanóny a osm 12,7mm kulometů. V současnosti obrannou výzbroj tvoří dva systémy Phalanx, dva systémy RIM-116 RAM, dva 25mm kanóny a šest 12,7mm kulometů.[3]
Pohonný systém tvoří čtyři diesely SEMT-Pielstick 16 PC2.5 o výkonu 41 000 hp. Lodní šrouby jsou dva. Nejvyšší rychlost je 22 uzlů.[4]
Nasazení [editovat]
Kolem 5:00 místního času 10. dubna 2010 byla USS Ashland (LSD-48) v Adenském zálivu napadena piráty v lehkém člunu. Ashland palbu opětovala svým 25mm kanónem a následně zajala šest pirátů.[5] Dne 29. listopadu 2010 byl jeden ze zajatých pirátů – osmatřicetiletý Somálec Jama Idle Ibrahim – v USA odsouzen ke třiceti letům vězení.[6]
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ a b PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha : Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. s. 146.
- ↑ a b LSD-41 Whidbey Island class [online]. Globalsecurity.org, rev. 2006-07-28, [cit. 2010-05-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ USS Ashland smokes pirates [online]. themaritimeblog.com, 2010-04-11, [cit. 2010-11-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ V USA byl po 150 letech odsouzen pirát [online]. novinky.cz, 2010-11-30, [cit. 2010-11-30]. Dostupné online.
Literatura [editovat]
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha : Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. s. 146.
Externí odkazy [editovat]