Třída Weymouth
| Třída Weymouth | |
|---|---|
 HMS Weymouth | |
| Obecné informace | |
| Uživatel |  Royal Navy |
| Typ | lehký křižník |
| Lodě | 4 |
| Osud | 1 potopen 3 vyřazeny |
| Předchůdce | třída Bristol |
| Nástupce | třída Chatham |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 5250 t 5800 t (plný)[1] |
| Délka | 138,1 m |
| Šířka | 14,6 m |
| Ponor | 4,7 m |
| Pohon | 12 kotlů, 4 parní turbíny 22 000 shp |
| Rychlost | 25 uzlů |
| Dosah | 4500 nám. mil při 10 uzlech |
| Posádka | 475 |
| Výzbroj | 8× 152mm kanón (8×1) 4× 47mm kanón (4×1) 2× 533mm torpédomet (2×1) |
| Pancíř | 20–51mm paluba 100mm velitelská věž |
Třída Weymouth byla třída lehkých křižníků Royal Navy. Byla to druhá z pěti tříd křižníků souhrnně označovaných jako třída Town. Celkem byly postaveny čtyři jednotky této třídy. Křižníky bojovaly v první světové válce, ztracen byl pouze Falmouth. Vyřazeny byly do roku 1930.
Stavba[editovat | editovat zdroj]
Pro britské námořnictvo byly objednány čtyři lehké křižníky konstrukčně navazující na předchozí třídy Bristol. Hlavní změnou bylo opuštění smíšené výzbroje 102mm a 152mm kanónů u třídy Bristol a její nahrazení jednotnou hlavní výzbrojí osmi 152mm kanónů. Křižníky byly postaveny v letech 1910–1912.[1]
Jednotky třídy Weymouth:[1]
| Jméno | Loděnice | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Poznámka |
|---|---|---|---|---|---|
| Dartmouth | Vickers | 19. února 1910 | 14. prosince 1910 | říjen 1911 | Prodán do šrotu 1930. |
| Falmouth | Beardmore | 21. února 1910 | 20. září 1910 | září 1911 | Dne 19. srpna 1916 potopen německými ponorkami SM U 66 a SM U 52. |
| Weymouth | Elswick | 19. ledna 1920 | 18. listopadu 1910 | říjen 1911 | Prodán do šrotu 1928. |
| Yarmouth | London and Glasgow Co. | 27. ledna 1910 | 12. dubna 1911 | duben 1912 | Prodán do šrotu 1929. |
Konstrukce[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
Křižníky měly až 50mm pancéřovou palubu a 100mm silný pancíř chránil můstek. Výzbroj tvořilo osm 152mm/50 kanónů BL Mk.XI, které doplňovaly čtyři 47mm kanóny a dva 533mm torpédomety. Pohonný systém tvořilo dvanáct kotlů Yarrow a čtyři parní turbíny Parsons (Yarmouth měl dvě parní turbíny Brown-Curtis), o výkonu 22 000 shp, pohánějící čtyři lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 25 uzlů. Dosah byl 4500 námořních mil při rychlosti 10 uzlů.[1]
Modifikace[editovat | editovat zdroj]
Roku 1915 výzbroj posílil jeden protiletadlový 76mm kanón. Roku 1917 dostala přeživší trojice nový trojnožkový stožár. Roku 1918 byly křižníky Weymouth a Yarmouth vybaveny plošinou pro start letounu. Po válce byla plošina odstraněna. Na křižníku Dartmouth bylo na konci války odstraněno pancéřování můstku.[1]
Osudy[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
Křižníky třídy Weymouth byly intenzivně nasazeny za první světové války. Ve válce se osvědčily díky své robustní konstrukci a dobré výzbroji.[1] Falmouth se podílel na porážce Kaiserliche Marine dne 28. srpna 1914 v první bitvě u Helgolandské zátoky.
Křižník Yarmouth se stal předmětem diplomatické šarvátky, ke které došlo po bitvě u Texelu, ve které 17. října 1914 křižník Undaunted se čtyřmi torpédoborci zničily německou 7. půlflotilu torpédoborců (čtyři jednotky), která chtěla naklást miny v oblasti mezi britským pobřežím a mělčinou Goodwin Sands. Den po bitvě do oblasti připlula německá nemocniční loď Ophelia, kterou Yarmouth zadržel a donutil odplout do britského přístavu. Britové se za incident 4. listopadu 1914 omluvili.[2]
Weymouth a Dartmouth se podílely na zneškodnění německého lehkého křižníku Königsberg v bitvě v deltě Rufidži[3] a ve dnech 28.–29. prosince 1915 se rovněž podílely na bitvě u Drače.[4]
Lehké křižníky Falmouth a Yarmouth se na přelomu května a června 1916 podílely na bitvě u Jutska. Jedinou lodí, která byla ve válce ztracena byl Falmouth, potopený 19. srpna 1916 německými ponorkami SM U 66 a SM U 52.
Křižník Dartmouth během návratu z bitvy v Otrantské úžině torpédem těžce poškodila německá ponorka UC 25. Posádka loď nejprve opustila, nakonec se ji ale podařilo odvléct do Brindisi. Z přístavu vyplulo na pomoc několik torpédoborců, z nichž francouzský Boutefeu najel na minu položenou UC 25 a potopil se.[5] Weymouth a Dartmouth rovněž patřily k lodím, které byly 2. října 1918 nasazeny do útoku na Drač. Weymouth během útoku úspěšně napadla rakousko-uherská ponorka U 31. Obě torpéda cíl zasáhla, ale těžce poškozenou loď se Britům podařilo zachránit.[6]
Tři jednotky válku přečkaly. Vyřazeny byly postupně na konci 30. let — Weymouth (1928), Yarmouth (1929) a Darmouth (1930).[7]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f GARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1906–1921. New York: Conway Maritime Press., 1985. S. 52. (anglicky)
- ↑ HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři. Díl 1. Rok 1914. Praha: Libri, 2001. ISBN 80-85983-84-2. S. 102.[Dále jen Hrbek 2001]
- ↑ Hrbek 2001, s. 176.
- ↑ HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři. Díl 2. Rok 1915. Praha: Libri, 2001. ISBN 80-85983-85-0. S. 87–89.
- ↑ HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři. Díl 4. Rok 1917. Praha: Libri, 2002. ISBN 80-85983-89-3. S. 117.
- ↑ HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři. Díl 5. Rok 1918. Praha: Libri, 2002. ISBN 80-7277-102-7. S. 69.
- ↑ Hrbek 2001, s. 193.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha: Naše vojsko, 1988. 28-029-88. S. 337.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Weymouth na Wikimedia Commons - MILFORD, Darren. Weymouth Class Second Class Protected Cruisers [online]. Worldwar1.co.uk, 1998-2006 [cit. 2009-12-02]. Dostupné online. (anglicky)
