Třída Tuima

Třída Tuima
Obecné informace
Uživatelé	Finské námořnictvo
Typ	raketový člun
Lodě	4
Zahájení stavby
Spuštění na vodu
Uvedení do služby
Osud	vyřazeny
Předchůdce	třída Isku
Následovník	třída Helsinki
Technické údaje
Výtlak	165 t (standardní) 226 t (plný)
Délka	38,6 m
Šířka	7,6 m
Ponor	1,9 m
Pohon	3 diesely
Palivo	{{{palivo}}}
Rychlost	35 uzlů
Dosah
Posádka	30
Výzbroj	4× 30mm kanón AK-230 (2×2) 4× P-15 Termit (4×1)
Pancíř
Letadla
Radar
Sonar
Ostatní
Technické údaje {{{podtřída2}}}
Výtlak	{{{výtlak2}}}
Délka	{{{délka2}}}
Šířka	{{{šířka2}}}
Ponor	{{{ponor2}}}
Pohon	{{{pohon2}}}
Palivo	{{{palivo2}}}
Rychlost	{{{rychlost2}}}
Dosah	{{{dosah2}}}
Posádka	{{{posádka2}}}
Výzbroj	{{{výzbroj2}}}
Pancíř	{{{pancíř2}}}
Letadla	{{{letadla2}}}
Radar	{{{radar2}}}
Sonar	{{{sonar2}}}
Ostatní	{{{ostatní2}}}

Třída Tuima byla třída raketových člunů finského námořnictva. Jednalo se o čluny sovětského Projektu 205U (v kódu NATO třída Osa II), upravené například montáží finské elektroniky. V 90. letech byla celá třída přestavěna na minonosky a nyní již je vyřazena.

Pozadí vzniku

V letech 1974–1975 byly ze Sovětského svazu dodány celkem čtyři jednotky této třídy, pojmenované Tuima (11), Tuuli (12), Tuisku (14) a Tyrsky (16). V 90. letech byly všechny čtyři čluny přestavěny na minonosky, přičemž jim byly ponechány pouze 30mm kanóny.

Konstrukce

Hlavní údernou výzbroj člunů tvořily čtyři vypouštěcí kontejnery protilodních střel P-15 Termit (v kódu NATO SS-N-2A Styx) umístěných po dvou na bocích trupu. Sekundární výzbrojí tvořily dva 30mm dvojkanóny AK-230. Pohonný systém tvořily dva diesely. Nejvyšší rychlost dosahovala 35 uzlů.

Odkazy

Literatura

• PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha : Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. s. 389.  
• PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha : Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. s. 455.