Třída Soldati

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Třída Soldati
Artigliere
Artigliere
Obecné informace
UživateléRegia Marina
Italské námořnictvo
Francouzské námořnictvo
Sovětské námořnictvo
Typtorpédoborec
Lodě19
Osud10 potopeno
7 vyřazeno
2 nedostavěny
Předchůdcetřída Oriani
Nástupcetřída Comandanti Medaglie d'Oro
Technické údaje Alpino (po dokončení)
Výtlak1945 t (standardní)
2590 (plný)
Délka106,7 m
Šířka10,15 m
Ponor3,5 m
Pohon2 turbíny, 3 kotle
2 lodní šrouby
48 000 hp
Rychlost38 uzlů
Dosah2200 nám. mil při 20 uzlech
Posádka206
Výzbroj4× 120mm/50 kanón (2×2)
1× 120mm/15 kanón
12× 13,2mm kulomet (4×2, 4×1)
6× 533mm torpédomet (2×3)
2 vrhače
48 min
Sonarhydrofon

Třída Soldati byla třída torpédoborců italského námořnictva z období druhé světové války. Celkem bylo postaveno 17 torpédoborců této třídy, postavených ve dvou skupinách. Dva zůstaly nedokončeny. Deset jich bylo za války ztraceno. Po válce část přeživších lodí získala jako válečnou kořist námořnictva Francie a SSSR.

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Celkově bylo stavěno 19 jednotek této třídy ve dvou skupinách. První dvanáctičlenná skupina byla dokončena v letech 19381939. Druhou skupinu třídy představovalo sedm torpédoborců, z nichž bylo dokončeno pouze pět.

Jednotky první skupiny třídy Soldati:[1]

Jméno Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Osud
Alpino 1937 1938 duben 1939 Dne 19. dubna 1943 potopen britským náletem v La Spezia. Vyzdvižen, ale neopraven. Dne 24. dubna 1945 vrak znovu potopen Němci v Janově.
Artigliere 1937 1937 listopad 1938 Dne 12. října 1940 byl poblíž Malty těžce poškozen britským lehkým křižníkem HMS Ajaxbitvě u mysu Passero a následujícího dne potopen těžkým křižníkem HMS York.
Ascari 1937 1938 květen 1939 Dne 24. března 1943 se u tuniského pobřeží potopil na minách.
Aviere 1937 1937 srpen 1938 Dne 17. prosince 1942 byl poblíž Bizerty potopen britskou ponorkou HMS Splendid.
Bersagliere 1937 1938 duben 1939 Dne 7. ledna 1943 v Palermu potopen americkým náletem.
Camicia Nera 1937 1937 srpen 1938 Roku 1943 přejmenován na Artigliere. Roku 1949 předán SSSR jako Lovkij.
Carabiniere 1937 1938 prosinec 1938 Po válce zůstal italskému námořnictvu. Od roku 1960 testovací loď (A5314), vyřazen 1965.
Corazziere 1937 1938 březen 1939 Po italské kapitulaci byl 9. září 1943 v Janově potopen vlastní posádkou. Vyzdvižen Němci, neopraven a 4. září 1944 potopen náletem.
Fuciliere 1937 1938 leden 1939 Roku 1950 předán SSSR jako Ljogkij.
Geniere 1937 1938 prosinec 1938 Dne 1. března 1943 byl v Palermu potopen americkým náletem.
Granatiere 1937 1938 únor 1939 Po válce zůstal italskému námořnictvu. Vyřazen 1958.
Lanciere 1937 1938 únor 1939 Bezprostředně po svém nasazení v druhé bitvé u Syrty se dne 23. března 1942 se potopil v bouři.

Jednotky druhé skupiny třídy Soldati:[1]

Jméno Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Osud
Bombardiere 1940 1942 červenec 1942 Dne 17. ledna 1943 byl poblíž Sicílie potopen britskou ponorkou HMS United.
Carrista 1941 Nedokončen, používán jako zdroj náhradních dílů pro ostatní plavidla. Po italské kapitulaci ukořistěn Němci jako TA34. Sešrotován.
Corsaro 1941 1941 květen 1942 Dne 9. ledna 1943 byl poblíž Bizerty potopen na minách položených britskou minonoskou HMS Abdiel.
Legionario 1940 1941 březen 1942 Roku 1948 předán Francii jako Duchaffault.
Mitragliere 1940 1941 únor 1942 Roku 1948 předán Francii jako Jurien de la Gravière.
Squadrista 1941 1942 Roku 1943 přejmenován na Corsaro. Nedokončen, používán jako zdroj náhradních dílů pro ostatní plavidla. Po italské kapitulaci ukořistěn Němci jako TA33. Dne 4. března 1945 byl v Janově potopen náletem.
Velite 1941 1941 srpen 1942 Roku 1948 předán Francii jako Duperré.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Carabiniere (A5314)

Výzbroj první skupiny tvořily čtyři 120mm/50 kanóny ve dvoudělových věžích, jeden 120mm/15 kanón (pro střelbu osvětlovacími granáty), dvanáct 13,2mm kulometů a dva trojhlavňové 533mm torpédomety. K ničení ponorek sloužily dva vrhače hlubinných pum. Plavidla rovněž mohla naložit až 48 min. Během války se složení výzbroje měnilo. Pohonný systém tvořily tři kotle a dvě turbíny o výkonu 48 000 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 38 uzlů. Dosah byl 2200 námořních mil při rychlosti 20 uzlů.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c "Soldati" destroyers (1938-1942) [online]. Navypedia.org [cit. 2019-09-19]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]