Třída Sjöormen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Třída Sjöormen
Ponorka Sjöhunden, nyní RSS Chieftain
Obecné informace
Uživatelé Švédské námořnictvo
Singapurské námořnictvo
Typ ponorka
Lodě 5
Zahájení stavby
Spuštění na vodu
Uvedení do služby
Osud 1 vyřazena, 4 aktivní
Předchůdce Draken
Následovník Näcken
Technické údaje
Výtlak 1125 t (na hladině)
1400 t (pod hladinou)
Délka 51 m
Šířka 6,1 m
Ponor 5,8 m
Pohon 4 diesely, 1 elektromotor
Palivo {{{palivo}}}
Rychlost 15 uzlů (na hladině)
20 uzlů (pod hladinou)
Dosah
Posádka 18
Výzbroj 4× 533mm torpédomet
2× 400mm torpédomet
Pancíř
Letadla
Radar
Sonar
Ostatní
Technické údaje {{{podtřída2}}}
Výtlak {{{výtlak2}}}
Délka {{{délka2}}}
Šířka {{{šířka2}}}
Ponor {{{ponor2}}}
Pohon {{{pohon2}}}
Palivo {{{palivo2}}}
Rychlost {{{rychlost2}}}
Dosah {{{dosah2}}}
Posádka {{{posádka2}}}
Výzbroj {{{výzbroj2}}}
Pancíř {{{pancíř2}}}
Letadla {{{letadla2}}}
Radar {{{radar2}}}
Sonar {{{sonar2}}}
Ostatní {{{ostatní2}}}

Třída Sjöormen je třída dieselelektrických ponorek postavených pro Švédské námořnictvo. Skládá se z jednotek Sjöormen, Sjölejonet, Sjöbjörnen, SjöhundenSjöhästen. Ponorky též nesly označení typ A12. Vyvinuty byly k průzkumu a obraně švédského pobřeží. Švédské námořnictvo je vyřadilo v 90. letech a poté byly čtyři z nich prodány do Singapuru, kde dodnes slouží jako třída Challenger.

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Ponorky zkonstruovala švédská loděnice Kockums. Postaveno bylo celkem pět jednotek. Tři z nich postavila přímo loděnice Kockums a další dvě loděnice Karlskronavarvet. Do služby vstoupily v letech 19681969.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Ponorky mají dvoupalubový kapkovitý trup, dimenzovaný pro operační hloubku ponoru 150 metrů (nejvyšší 250 metrů). To bylo dostatečné pro operace v mělkém Baltském moři. Záďové řídící plochy jsou uspořádány do tvaru X, což ponorkám dává dobré manévrovací schopnosti v mělkých vodách.

Výzbroj po dokončení tvořily čtyři torpédomety ráže 533 mm a dva další ráže 400 mm. Ponorky přitom mohly nést zásobu deseti těžkých 533mm torpéd, určených k ničení lodí a zároveň čtyř lehkých 400mm torpéd k ničení ponorek. Mohly nést také 16 námořních min. Pohonný systém tvoří čtyři diesely a jeden elektromotor. Lodní šroub je jeden. Nejvyšší rychlost dosahuje 15 uzlů na hladině a 20 uzlů pod hladinou.

Zahraniční uživatelé[editovat | editovat zdroj]

Singapurské námořnictvo roku 1996 odkoupilo vyřazené ponorky Sjöormen, Sjölejonet, SjöbjörnenSjöhunden, které nechalo modernizovat loděnicí Kockums a následně je zařadilo do služby jako Challenger, Centurion, ConquerorChieftain. Součástí modernizace byla úprava ponorek pro provoz v tropických vodách. Sjöormen se tak stala vůbec první ponorkou singapurského námořnictva. Všechny čtyři ponorky jsou stále v aktivní službě.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha : Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 240.  

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. The Challenger Class Submarine [online]. Kockums, [cit. 2011-02-22]. Dostupné online.  

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Sjöormen class submarines ve Wikimedia Commons