Třída Sjöormen
| Třída Sjöormen | |
|---|---|
| Obecné informace | |
| Uživatelé | Švédské námořnictvo Singapurské námořnictvo |
| Typ | ponorka |
| Lodě | 5 |
| Zahájení stavby | |
| Spuštění na vodu | |
| Uvedení do služby | |
| Osud | 1 vyřazena, 4 aktivní |
| Předchůdce | Draken |
| Následovník | Näcken |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 1125 t (na hladině) 1400 t (pod hladinou) |
| Délka | 51 m |
| Šířka | 6,1 m |
| Ponor | 5,8 m |
| Pohon | 4 diesely, 1 elektromotor |
| Palivo | {{{palivo}}} |
| Rychlost | 15 uzlů (na hladině) 20 uzlů (pod hladinou) |
| Dosah | |
| Posádka | 18 |
| Výzbroj | 4× 533mm torpédomet 2× 400mm torpédomet |
| Pancíř | |
| Letadla | |
| Radar | |
| Sonar | |
| Ostatní | |
| Technické údaje {{{podtřída2}}} | |
| Výtlak | {{{výtlak2}}} |
| Délka | {{{délka2}}} |
| Šířka | {{{šířka2}}} |
| Ponor | {{{ponor2}}} |
| Pohon | {{{pohon2}}} |
| Palivo | {{{palivo2}}} |
| Rychlost | {{{rychlost2}}} |
| Dosah | {{{dosah2}}} |
| Posádka | {{{posádka2}}} |
| Výzbroj | {{{výzbroj2}}} |
| Pancíř | {{{pancíř2}}} |
| Letadla | {{{letadla2}}} |
| Radar | {{{radar2}}} |
| Sonar | {{{sonar2}}} |
| Ostatní | {{{ostatní2}}} |
Třída Sjöormen je třída dieselelektrických ponorek postavených pro Švédské námořnictvo. Skládá se z jednotek Sjöormen, Sjölejonet, Sjöbjörnen, Sjöhunden a Sjöhästen. Ponorky též nesly označení typ A12. Vyvinuty byly k průzkumu a obraně švédského pobřeží. Švédské námořnictvo je vyřadilo v 90. letech a poté byly čtyři z nich prodány do Singapuru, kde dodnes slouží jako třída Challenger.
Obsah |
Stavba [editovat]
Ponorky zkonstruovala švédská loděnice Kockums. Postaveno bylo celkem pět jednotek. Tři z nich postavila přímo loděnice Kockums a další dvě loděnice Karlskronavarvet. Do služby vstoupily v letech 1968–1969.
Konstrukce [editovat]
Ponorky mají dvoupalubový kapkovitý trup, dimenzovaný pro operační hloubku ponoru 150 metrů (nejvyšší 250 metrů). To bylo dostatečné pro operace v mělkém Baltském moři. Záďové řídící plochy jsou uspořádány do tvaru X, což ponorkám dává dobré manévrovací schopnosti v mělkých vodách.
Výzbroj po dokončení tvořily čtyři torpédomety ráže 533 mm a dva další ráže 400 mm. Ponorky přitom mohly nést zásobu deseti těžkých 533mm torpéd, určených k ničení lodí a zároveň čtyř lehkých 400mm torpéd k ničení ponorek. Mohly nést také 16 námořních min. Pohonný systém tvoří čtyři diesely a jeden elektromotor. Lodní šroub je jeden. Nejvyšší rychlost dosahuje 15 uzlů na hladině a 20 uzlů pod hladinou.
Zahraniční uživatelé [editovat]
Singapurské námořnictvo roku 1996 odkoupilo vyřazené ponorky Sjöormen, Sjölejonet, Sjöbjörnen a Sjöhunden, které nechalo modernizovat loděnicí Kockums a následně je zařadilo do služby jako Challenger, Centurion, Conqueror a Chieftain. Součástí modernizace byla úprava ponorek pro provoz v tropických vodách. Sjöormen se tak stala vůbec první ponorkou singapurského námořnictva. Všechny čtyři ponorky jsou stále v aktivní službě.[1]
Odkazy [editovat]
Literatura [editovat]
- CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha : Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. s. 240.
Reference [editovat]
- ↑ The Challenger Class Submarine [online]. Kockums, [cit. 2011-02-22]. Dostupné online.