Třída Sassnitz
| Třída Sassnitz | |
|---|---|
 Bad Düben | |
| Obecné informace | |
| Uživatelé | Volksmarine Německé námořnictvo |
| Typ | raketový člun |
| Lodě | 3 dokončeny 3 jako třída Orkan |
| Osud | aktivní (2012) |
| Technické údaje Sassnitz | |
| Výtlak | 347 t (standardní) |
| Délka | 48,9 m |
| Šířka | 8,65 m |
| Ponor | 2,15 m |
| Pohon | 3 diesely 3 lodní šrouby |
| Rychlost | 37 uzlů |
| Posádka | 30 |
| Výzbroj | 1× 76,2mm kanón AK-176 1× AK-630 4× Strela-2M (1×4) 8× Ch-35 (2×4) |
| Radar | TSR-333, Drum Tilt |
| Technické údaje BP 22 Neustrelitz | |
| Výtlak | 317 t (standardní) |
| Pohon | 2 diesely MTU 12V595 TE90 2 lodní šrouby |
| Rychlost | 24 uzlů |
| Posádka | 16 |
| Výzbroj | 2× 7,62mm kulomet (2×1) |
| Radar | Decca AC 2690 BT |
Třída Sassnitz byla třída raketových člunů východoněmecké Volksmarine. Do konce studené války a sjednocení Německa byla do služby zařazena pouze první jednotka Sassnitz.[1] Sassnitz a další dva dostavěné čluny byly předány Německé federální pobřežní stráži.[2] Dva z člunů tam, v pozměněné podobě, slouží dodnes.[3]
Další tři nedokončené trupy byly prodány Polsku, kde byly dostavěny jako raketové čluny třídy Orkan.[4]
Pozadí vzniku[editovat | editovat zdroj]
Třídu stavěla loděnice VEB Peenewerft ve Wolgastu. Pro východoněmecké námořnictvo jich mělo být postaveno až 12 jednotek, přičemž další by byly předány SSSR a Polsku. Realizaci programu zastavil konec studené války a zánik NDR. Do té doby bylo rozestavěno devět lodí. V podobě raketového člunu byla dostavěna pouze první jednotka Sassnitz, kterou převzalo Německé námořnictvo.[1] Loď byla roku 1991 vyřazena a převedena k Německé federální pobřežní stráži, kde byla přejmenována na Neustrelitz. K pobřežní stráži se dostaly i další dvě jednotky třídy, pojmenované Sellin a Binz (loď byla přejmenována na Bad Düben). Zatímco Sellin byla později prodána, Neustrelitz a Bad Düben byly v polovině 90. let rozsáhle přestavěny.[2]
Jednotky třídy Sassnitz:[2]
| Jméno | Zahájení stavby | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
|---|---|---|---|---|
| Sassnitz (591) | 1988 | 31. července 1990[2] | po přestavbě aktivní u pobřežní stráže jako BP 22 Neustrelitz | |
| Ostseebad Sellin (592) | zařazena do pobřežní stráže, 1999 prodána | |||
| Ostseebad Binz (593) | 1989 | 1990 | 7. srpna 1996[3] | po přestavbě aktivní u pobřežní stráže jako BP 23 Bad Düben |
Konstrukce[editovat | editovat zdroj]
Hlavňovou výzbroj tvořil jeden dvouúčelový 76,2mm kanón AK-176 v dělové věži na přídi a jeden 30mm obranný systém AK-630. Hlavní údernou výzbroj představovalo osm protilodních střel Ch-35 (byly odstraněny v roce 1990).[2] K obraně proti letadlům sloužil jeden čtyřnásobný protiletadlový raketový komplet Strela-2M. Pohonný systém tvořily tři diesely M-520, roztáčející trojici lodních šroubů.[1] Nejvyšší rychlost dosahovala 37 uzlů.[2]
V 90. letech byly Neustrelitz a Bad Düben přestavěny a modernizovány. Výzbroj byla omezena na dva 7,62mm kulomety. Do lodí byl instalován méně výkonný pohonný systém, tvořený dvěma diesely MTU 12V595 TE90. Nejvyšší rychlost poklesla na 24 uzlů.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 193.
- ↑ a b c d e f g WERTHEIM, Eric. The Naval Institute Guide to Combat Fleets of the World, 15th Edition. Annapolis: Naval Institute Press, 2007. ISBN 978-1-59114-955-2. S. 261. (anglicky)
- ↑ a b Einsatzschiffe sowie Kontroll- und Streifenboote [online]. Bundespolizei [cit. 2012-12-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-07-24. (německy)
- ↑ PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 13.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389.
- PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Sassnitz na Wikimedia Commons
