Třída Ratcharit
| Třída Ratcharit | |
|---|---|
| Obecné informace | |
| Uživatel | Thajské královské námořnictvo |
| Typ | raketový člun |
| Lodě | 3 |
| Osud | vyřazeny |
| Předchůdce | třída Prabparapak |
| Nástupce | třída Chonburi |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 270 t (standardní) 300 t (plný) |
| Délka | 49,8 m |
| Šířka | 7,5 m |
| Ponor | 1,7 m |
| Pohon | 3 diesely 3 lodní šrouby |
| Rychlost | 36 uzlů |
| Dosah | 2000 nám. mil při 15 uzlech |
| Posádka | 46 |
| Výzbroj | 1× 76mm kanón 1× 40mm kanón Bofors 4× MM.38 Exocet (2×2) |
Třída Ratcharit byla třída raketových člunů Thajského královského námořnictva. Tři jednotky této třídy byly pro Thajsko postaveny v Itálii. Thajské námořnictvo je provozovalo v letech 1979–2021.
Stavba[editovat | editovat zdroj]
Trojici útočných člunů této třídy postavila loděnice C.N. Breda v Benátkách. Do služby byly zařazeny v letech 1979–1980.
Jednotky třídy Ratcharit:[1]
| Jméno | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
|---|---|---|---|
| Ratcharit (FAC 321) | 30. července 1978 | 10. srpna 1979 | Vyřazen 30. září 2021[2] |
| Wittayakom (FAC 322) | 2. září 1978 | 12. listopadu 1979 | vyřazena 1. října 2016 |
| Udomdet (FAC 323) | 28. září 1978 | 21. února 1980 | vyřazena 1. října 2017 |
Konstrukce[editovat | editovat zdroj]
Hlavňovou výzbroj tvoří jeden dvouúčelový 76mm kanón OTO Melara Compact v dělové věži na přídi a jeden protiletadlový 40mm/70 kanón Bofors. Hlavní údernou výzbrojí člunů jsou čtyři protilodní střely MM.38 Exocet. Pohonný systém tvoří tři diesely MTU 20V 538 TB91, každý o výkonu 4 500 bhp, pohánějící tři lodní šrouby se stavitelnými lopatkami KaMeWa. Nejvyšší rychlost dosahuje 36 uzlů. Dosah je 2000 námořních mil při rychlosti 15 uzlů a autonomie 5 dnů.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ RATCHARIT CLASS PATROL BOATS [online]. Worldwarships [cit. 2012-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-27. (anglicky)
- ↑ Thailand retires last Ratcharit-class fast attack missile craft [online]. Asiapacificdefensejournal.com, rev. 2021-10-22 [cit. 2021-10-27]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 389.
- PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455.