Třída Ramadan

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Třída Ramadan
Obecné informace
Uživatelé Egyptské námořnictvo Egyptské námořnictvo
Typ raketový člun
Lodě 6
Zahájení stavby
Spuštění na vodu
Uvedení do služby
Osud aktivní (2012)
Předchůdce třída October
Následovník třída Ambassador MK III
Technické údaje
Výtlak 262 t (standardní)
312 t (plný)
Délka 52 m
Šířka 7,6 m
Ponor 2 m
Pohon 4 diesely
Palivo {{{palivo}}}
Rychlost 40 uzlů
Dosah 2795 km při 18 uzlech
Posádka 30
Výzbroj 1× 76mm kanón
Otomat Mk 2 (4×1)
2× 40mm kanón DARDO (1×2)
Pancíř
Letadla
Radar
Sonar
Ostatní
Technické údaje {{{podtřída2}}}
Výtlak {{{výtlak2}}}
Délka {{{délka2}}}
Šířka {{{šířka2}}}
Ponor {{{ponor2}}}
Pohon {{{pohon2}}}
Palivo {{{palivo2}}}
Rychlost {{{rychlost2}}}
Dosah {{{dosah2}}}
Posádka {{{posádka2}}}
Výzbroj {{{výzbroj2}}}
Pancíř {{{pancíř2}}}
Letadla {{{letadla2}}}
Radar {{{radar2}}}
Sonar {{{sonar2}}}
Ostatní {{{ostatní2}}}

Třída Ramadan je třída raketových člunů Egyptského námořnictva. Celkem bylo postaveno šest jednotek. Všechny jsou v aktivní službě.

Obsah

Pozadí vzniku [editovat]

Vývoj raketových člunů, které by v řadách egyptského námořnictva doplnily zastaralé lodě tříd Osa, Komar a October, byl objednán roku 1977 u britské loděnice Vosper Thornycroft. Nová plavidla měla pomoci vyrovnat technologickou převahu raketových člunů Izraele.[1] Šest postavených člunů vstoupilo do služby v letech 19811982. Pojmenovány byly Ramadan (670), Khyber (672), El Kadessaya (674), El Yarmouk (676), Badr (678) a Hettein (680).[2]

Konstrukce [editovat]

Hlavňovou výzbroj tvoří jeden dvouúčelový 76mm kanón OTO Melaradělové věži na přídi a 40mm dvojkanón obranného systému DARDO ve věži na zádi. Údernou výzbroj člunů představují čtyři kontejnery italských protilodních střel Otomat Mk 1. Od roku 2001 byly všechny čluny modernizovány, například dostaly střely Otomat verze Mk 2 a řadu nových elektronických systémů. Pohonný systém tvoří čtyři diesely MTU 20V 538 TB91 o výkonu 13 400 kW. Lodní šrouby jsou čtyři. Nejvyšší rychlost dosahuje 40 uzlů.[1]

Odkazyy [editovat]

Reference [editovat]

  1. a b CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha : Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 168.  
  2. World Navies Today: Egypt [online]. Hazegray.org, [cit. 2012-04-21]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura [editovat]

  • CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha : Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 240.  
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha : Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389.  
  • PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha : Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455.