Třída Raleigh
| Třída Raleigh | |
|---|---|
 |
|
| Obecné informace | |
| Uživatelé |  US Navy |
| Typ | amphibious transport dock |
| Lodě | Raleigh Vancouver La Salle |
| Zahájení stavby | |
| Spuštění na vodu | |
| Uvedení do služby | |
| Osud | |
| Předchůdce | — |
| Následovník | Austin |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 8051 t (standardní) 13 750 t (plný) |
| Délka | 156,5 m |
| Šířka | 25,6 m |
| Ponor | 6,3 m |
| Pohon | 2× turbína, 2× kotel |
| Palivo | {{{palivo}}} |
| Rychlost | 21 uzlů |
| Dosah | |
| Posádka | 429 + 930 vojáků |
| Výzbroj | 6× 76 mm (3×2) |
| Pancíř | |
| Letadla | |
| Radar | |
| Sonar | |
| Ostatní | |
| Technické údaje {{{podtřída2}}} | |
| Výtlak | {{{výtlak2}}} |
| Délka | {{{délka2}}} |
| Šířka | {{{šířka2}}} |
| Ponor | {{{ponor2}}} |
| Pohon | {{{pohon2}}} |
| Palivo | {{{palivo2}}} |
| Rychlost | {{{rychlost2}}} |
| Dosah | {{{dosah2}}} |
| Posádka | {{{posádka2}}} |
| Výzbroj | {{{výzbroj2}}} |
| Pancíř | {{{pancíř2}}} |
| Letadla | {{{letadla2}}} |
| Radar | {{{radar2}}} |
| Sonar | {{{sonar2}}} |
| Ostatní | {{{ostatní2}}} |
Třída Raleigh byla třída válečných lodí amerického námořnictva řazená do kategorie amphibious transport dock. Plavidla byla určena pro přepravu, výsadek a podporu jednotky americké námořní pěchoty. K tomu byly vybaveny přistávací palubou a dokem. V letech 1960–1963 byly v loděnicích New York Naval Shipyard dokončeny tři jednotky této třídy – Raleigh, Vancouver a La Salle.[1] První dvě jednotky byly vyřazeny na počátku 90. let. La Salle byla v 70. letech upravena na velitelskou loď a vyřazena byla teprve v roce 2005.
Obsah |
Konstrukce [editovat]
Posádku lodí tvořilo 429 mužů a až 930 vojáků námořní pěchoty. V přední části lodí byla nástavba, za ních letová paluba a pod ní palubní dok pro výsadková plavidla. Palubní dok měl délku 51 metrů a šířku 15 metrů. Pojmul dvě výsadková vznášedla Landing Craft Air Cushion (LCAC) či menší čluny. Z přistávací paluby mohlo operovat až šest transportních vrtulníků CH-46 Sea Knight. Lodě nebyly vybaveny hangárem.[2]
Hlavní výzbroj po dokončení představovalo šest 76mm kanónů v dvouhlavňových postaveních. Později byly kanóny posíleny o dva systémy blízké obrany Phalanx CIWS. Pohon tvořily dvě turbíny Delavet a dva kotle Babcock&Wilcox. Lodní šrouby byly dva. Nejvyšší rychlost dosahovala 21 uzlů.[1]
Reference [editovat]
- ↑ a b PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha : Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. s. 144.
- ↑ LPD 1 Raleigh [online]. Globalsecurity.org, rev. 2006-07-28, [cit. 2010-05-25]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura [editovat]
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha : Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. s. 389.
Externí odkazy [editovat]
- (anglicky) Více o celé třídě Raleigh
