Třída Pillau

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Třída Pillau
Obecné informace
Uživatelé Vlajka Kaiserliche Marine Kaiserliche Marine
Vlajka Italského námořnictva Regia Marina
Typ lehký křižník
Lodě Pillau
Elbing
Zahájení stavby
Spuštění na vodu
Uvedení do služby
Osud
Předchůdce Graudenz
Následovník Wiesbaden
Technické údaje
Výtlak 4350 t
Délka 135,3 m
Šířka 13,6 m
Ponor 4,7 m
Pohon 19 430 kW
Palivo {{{palivo}}}
Rychlost 27,5 uzlů
Dosah
Posádka 413
Výzbroj 8× 150 mm
2× 88 mm
torpédomet
120 min
Pancíř paluba 76 mm
velitelská věž 75 mm
Letadla
Radar
Sonar
Ostatní
Technické údaje {{{podtřída2}}}
Výtlak {{{výtlak2}}}
Délka {{{délka2}}}
Šířka {{{šířka2}}}
Ponor {{{ponor2}}}
Pohon {{{pohon2}}}
Palivo {{{palivo2}}}
Rychlost {{{rychlost2}}}
Dosah {{{dosah2}}}
Posádka {{{posádka2}}}
Výzbroj {{{výzbroj2}}}
Pancíř {{{pancíř2}}}
Letadla {{{letadla2}}}
Radar {{{radar2}}}
Sonar {{{sonar2}}}
Ostatní {{{ostatní2}}}

Třída Pillau byla třída lehkých křižníků Kaiserliche Marine. Skladala se z jednotek – Pillau a Elbing, postavených v letech 1913–1915. Lodě byly původně stavěny pro ruské carské námořnictvo a po vypuknutí první světové války zabaveny. Oba křižníky bojovaly v první světové válce, jeden byl potopen v bitvě u Jutska a druhý předán Itálii jakou součást reparací.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Byly to první německé lehké křižníky se 150mm kanóny. Nesly jich osm kusů v jednohlavňové lafetaci. Dále nesly dva 88mm protiletadlové kanóny a dva 500mm torpédomety. Byly vybaveny pro nesení 120 min. Boky lodí byly nepancéřované, pancéřová paluba měla sílu 76 mm a velitelská věž 75 mm.[1]

Osudy[editovat | editovat zdroj]

Oba křižníky byly nasazeny v bitvě u Jutska. Elbing byl v bitvě potopen. Nejprve byl těžce poškozen noční kolizí s bitevní lodí Posen a nad ránem potopen. Pillau bojoval také 17. listopadu 1917 v druhé bitvě u Helgolandské zátoky.[2] Pillau po válce získala Itálie a přejmenovala ho na Bari. Loď sloužila až do druhé světové války a byla potopena americkým náletem v roce 1943 v přístavu Livorno.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha : Naše vojsko, 1988. ISBN 28-029-88. S. 337. (česky) 

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha : Naše vojsko, 1988. ISBN 28-029-88. S. 62. (česky) 
  2. MILFORD, Darren. Pillau Class Light Cruisers [online]. worldwar1.co.uk, 1998-2006, [cit. 2009-09-26]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]