Třída Bung Tomo
| Třída Nakhoda Ragam | |
|---|---|
_at_sea_in_August_2015.JPG) John Lie (358) | |
| Obecné informace | |
| Uživatelé | Brunejské královské námořnictvo (nezařazeny do služby) Indonéské námořnictvo |
| Typ | korveta |
| Lodě | 3 |
| Osud | aktivní (2020) |
| Předchůdce | Třída Diponegoro |
| Nástupce | KRI Bung Karno |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 1940 t (plný) |
| Délka | 95 m |
| Šířka | 12,8 m |
| Ponor | 3,6 m |
| Pohon | 4 diesely |
| Rychlost | 30 uzlů |
| Dosah | 5000 nám. mil při 12 uzlech |
| Posádka | 79 |
| Výzbroj | 1× 76mm kanón OTO Melara 2× 30mm kanón MSI DS 30B (2×1) 8× MM.40 Exocet (2×4) 16× MBDA Seawolf (1×16) 6× 324mm torpédomet (2×3) |
| Letadla | 1× vrtulník |
Třída Bung Tomo (dříve třída Nakhoda Ragam) je třída oceánských hlídkových lodí či korvet postavených ve Velké Británii pro námořnictvo Bruneje. Korvety jsou vybaveny pro boj proti hladinovým, vzdušným cílům i ponorkám.
Brunejská vláda v průběhu výstavby lodí seznala, že takovéto lodě jsou pro její potřeby příliš velké, a odmítla dokončená plavidla převzít. Po prohrané arbitráži je zaplatila, nezařadila je ale do svého námořnictva, nýbrž je nabídla k prodeji prostřednictvím německé loděnice Lürssen.[1] Plavidla zakoupila Indonésie a přejmenovala je na třídu Bung Tomo podle Bung Tuma, vůdce indonéské národní revoluce. Jejich vstup do služby byl plánován na rok 2014.[2] Naopak Brunej namísto těchto fregat zakoupila mnohem menší hlídkové lodě tříd Darussalam a Ijtihad.
Stavba[editovat | editovat zdroj]
Stavba tří korvet této třídy byla objednána roku 2005 u britské loděnice BAE Systems.[1] Plavidla jsou variantou projektu F2000, podle kterého byly postaveny rovněž malajsijské fregaty třídy Lekiu.
Jednotky třídy Bung Tomo:
| Jméno | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
|---|---|---|---|
| John Lie (358, ex Nakhoda Ragam) | leden 2001 | 18. července 2014 | aktivní |
| Usman-Harun (359, ex Bendahara Sakam) | červen 2001 | 18. července 2014 | aktivní |
| Bung Tomo (357, ex Jerambak) | červen 2002 | 18. července 2014 | aktivní |
Konstrukce[editovat | editovat zdroj]
Palubní bojový řídící systém je typu Alenia Marconi Systems Nautilus II. Plavidla nesou vyhledávací 3D radar BAE Systems Insyte AWS-9, dva radarové označovače cílů BAE Insyte 1802SW a navigační radar Kelvin Hughes Type 1007. Trupový sonar je typu Thales Underwater Systems TMS 4130C1. Hlavňovou výzbroj tvoří jeden 76mm kanón OTO Melara v dělové věži na přídi a dva 30mm kanóny MSI DS 30B. Mezi příďovou dělovou věží a můstkem se nachází šestnáctinásobné vertikální vypouštěcí silo pro protiletadlové řízené střely MBDA Seawolf s dosahem 6 km. Údernou výzbroj tvoří osm protilodních střel MM.40 Exocet Block II s dosahem 70 km. K ničení ponorek slouží dva trojhlavňové 324mm torpédomety. Na zádi se nachází přistávací plocha a hangár pro jeden střední vrtulník. Pohonný systém tvoří dva diesely MAN 20 RK270, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahuje 30 uzlů.[1]
Modernizace[editovat | editovat zdroj]
V březnu 2020 získaly společnosti Thales a Len Industri kontrakt na střednědobou modernizaci korvety Usman-Harun. Plavidlo mimo jiné dostane bojový řídící systém TACTICOS, přehledový radar SMART-S Mk.2, systém řízení palby STIR EO Mk.2 a systém elektronického boje Vigile Mk.2. Obdobné vybavení mají nejnovější indonéské fregaty třídy Martadinata. Dokončení modernizace je plánováno na rok 2023.[3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c Nakhoda Ragam Class, Brunei Darussalam [online]. Naval-technology.com [cit. 2012-12-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Nakhoda Ragman Corvettes Being Prepared for Indonesian Navy [online]. Defence Studies, rev. 2014-01-29 [cit. 2014-03-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Thales alongside with Len Industri will modernize Indonesia's naval capabilities [online]. Navyrecognition.com [cit. 2020-03-11]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Nakhoda Ragam na Wikimedia Commons
