Třída Mode

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Třída Mode
Magne v roce 1944
Magne v roce 1944
Obecné informace
UživatelŠvédské námořnictvo
Typtorpédoborec
Lodě4
Osudvyřazeny
Předchůdcetřída Göteborg
Nástupcetřída Visby
Technické údaje
Výtlak750 t (standardní)
960 t (plný)
Délka78 m
Šířka8,1 m
Pohon2 kotle, 2 turbíny
Rychlost30 uzlů
Posádka100
Výzbroj3× 105mm kanón (3×1)
2× 40mm kanón Bofors
2× 20mm kanón
3× 533mm torpédomet (1×3)
2 vrhače
10 min

Třída Mode byla třída torpédoborců švédského námořnictva. Třída se skládala ze čtyř jednotek. Do služby byly zařazeny za druhé světové války. V 50. letech byly upraveny na protiponorkové fregaty. V letech 1966–1970 byly vyřazeny a v letech 1969–1973 sešrotovány.

Stavba[editovat | editovat zdroj]

105mm kanón

Celkem byly postaveny čtyři jednotky této třídy, pojmenované Mode (29), Magne (30), Munin (31) a Mjölner (32). Do služby byly zařazeny v letech 19421943.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Mode po modernizaci na fregatu

Po dokončení[editovat | editovat zdroj]

Konstrukce plavidel vycházela z italských torpédovek Švédsko v Itálii zakoupilo dvě torpédovky třídy Spica. Hlavňovou výzbroj po dokončení tvořily tři 105mm kanóny v jednodělových věžích, dva 40mm protiletadlové kanóny a dva 20mm kanóny. Další ofenzivní zbraní byl jeden trojhlavňový 533mm torpédomet. K napadání ponorek sloužily dva vrhače hlubinných pum. Nést mohly rovněž 10 námořních min. Pohonný systém tvořily dva kotle a dvě turbíny De Laval. Nejvyšší rychlost dosahovala 30 uzlů.

Modernizace[editovat | editovat zdroj]

V pozdějším období byly všechny jednotky modernizovány a od roku 1953 klasifikovány jako protiponorkové fregaty. Z plavidel byl sejmut jeden 105mm kanón a torpédomet. Na střechu zadní nástavby byl instalován jeden čtyřhlavňový 375mm protiponorkový raketomet Bofors.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 374. 
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]