Třída Mirabello

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Třída Mirabello
Эсминец Мирабелло 1916.jpg
Obecné informace
Uživatelé Regia Marina
Švédské námořnictvo
Typ torpédoborec
Lodě 3
Zahájení stavby {{{zahájení stavby}}}
Spuštění na vodu {{{spuštění na vodu}}}
Uvedení do služby {{{uvedení do služby}}}
Osud 2 potopeny
1 vyřazen
Předchůdce třída Giuseppe Sirtori
Následovník třída Leone
Technické údaje
Výtlak 1840 t (standardní)
2339 t (plný)
Délka 103,75 m
Šířka 9,75 m
Ponor
Pohon 2 turbíny, 4 kotle
Palivo {{{palivo}}}
Rychlost 35 uzlů
Dosah
Posádka 158
Výzbroj 8× 120mm kanón (4×2)
2× kulomet (2×1)
4× 533mm torpédomet (2×2)
100 min
Pancíř {{{pancíř}}}
Letadla {{{letadla}}}
Radar
Sonar {{{sonar}}}
Ostatní
Technické údaje {{{podtřída2}}}
Výtlak {{{výtlak2}}}
Délka {{{délka2}}}
Šířka {{{šířka2}}}
Ponor {{{ponor2}}}
Pohon {{{pohon2}}}
Palivo {{{palivo2}}}
Rychlost {{{rychlost2}}}
Dosah {{{dosah2}}}
Posádka {{{posádka2}}}
Výzbroj {{{výzbroj2}}}
Pancíř {{{pancíř2}}}
Letadla {{{letadla2}}}
Radar {{{radar2}}}
Sonar {{{sonar2}}}
Ostatní {{{ostatní2}}}

Třída Mirabello byla třída torpédoborců italského námořnictva. Celkem byly postaveny tři jednotky. Dvě byly během služby ztraceny. Jednalo se o silně vyzbrojené lodě určené k průzkumu.

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Celkem byly postaveny tři jednotky této třídy, zařazené do služby v roce 19161917.

Jednotky třídy Mirabello:

Jméno Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Osud
Carlo Mirabello Dne 21. května 1941 se potopil na mině.
Carlo Alberto Racchia Dne 21. července 1920 se v Černém moři potopil na mině.
Augusto Riboty Po válce měl být předán SSSR, ale nakonec byl roku 1951 sešrotován v Itálii.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Výzbroj tvořilo osm 120mm kanónů ve dvoudělových věžích, dva kulomety a dva dvojhlavňové 533mm torpédomety. Plavidla rovněž mohla naložit až 100 min. Nejvyšší rychlost dosahovala 35 uzlů.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha : Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 374. (česky)