Třída Minotaur

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Třída Minotaur
HMS Minotaur
Obecné informace
Uživatelé Vlajka Royal Navy Royal Navy
Typ pancéřový křižník
Lodě Minotaur
Shannon
Defence
Zahájení stavby
Spuštění na vodu
Uvedení do služby
Osud
Předchůdce Duke of Edinburgh
Následovník Invincible
Technické údaje
Výtlak 14 835 t
Délka 147 m
Šířka 23 m
Ponor 7,9 m
Pohon 20 452 kW
Palivo {{{palivo}}}
Rychlost 23 uzlů
Dosah
Posádka 755
Výzbroj 4× 234 mm
10× 190 mm
14× 76 mm
torpédomet
Pancíř paluba 76 mm
boky 152 mm
velitelská věž 152 mm
Letadla
Radar
Sonar
Ostatní
Technické údaje {{{podtřída2}}}
Výtlak {{{výtlak2}}}
Délka {{{délka2}}}
Šířka {{{šířka2}}}
Ponor {{{ponor2}}}
Pohon {{{pohon2}}}
Palivo {{{palivo2}}}
Rychlost {{{rychlost2}}}
Dosah {{{dosah2}}}
Posádka {{{posádka2}}}
Výzbroj {{{výzbroj2}}}
Pancíř {{{pancíř2}}}
Letadla {{{letadla2}}}
Radar {{{radar2}}}
Sonar {{{sonar2}}}
Ostatní {{{ostatní2}}}

Třída Minotaur byla poslední postavenou třídou pancéřových křižníků Britského královského námořnictva. Skladala se z jednotek – Minotaur, Shannon a Defence, postavených v letech 1905—1909. Autorem projektu těchto lodí byl opět Philip Watts. Byly to poslední postavené britské lodě této kategorie, které nahradily bitevní křižníky.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Schéma výzbroje a pancéřování třídy Minotaur.

Oproti předchozím třídám nesly křižníky třídy Minotaur výrazně silnější výzbroj. Poprvé u nich byly použity dvoudělové věže s kanóny ráže 234 mm, kterých lodě nesly celkem čtyři kusy. Sekundární ráži tvořilo deset 190mm kanonů nesených v jednohlavňových věžích (pět na každém boku). Doplňovalo je čtrnáct 76mm děl sloužících k obraně proti torpédovým člunům a jiným lehkým plavidlům (většina z nich stála na střechách 190mm dělových věží). Boky lodí kryl až 152mm silný pancéřový pás, přičemž pancíř kryl i barbety věží, kasematy a velitelskou věž.[1]

Osudy[editovat | editovat zdroj]

Defence se účastnil pronásledování křižníků Goeben a Breslau. Minotaur dne 6. srpna 1914 ostřeloval německou radiostanici na ostrově Yap.[2] Všechny tři jednotky byly nasazeny v bitvě u Jutska, přičemž Defence byl v bitvě potopen. Zbylé lodě byly sešrotovány na počátku 20. let.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr. Válečné lodě 2: Mezi krymskou a rusko-japonskou válkou. Praha : Naše vojsko, 1986. ISBN 28-058-86. (česky) 

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr. Válečné lodě 2: Mezi krymskou a rusko-japonskou válkou. Praha : Naše vojsko, 1986. ISBN 28-058-86. S. 138. (česky) 
  2. MILFORD, Darren. Minotaur class armoured cruisers [online]. worldwar1.co.uk, 1998-2006, [cit. 2009-09-24]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu