Třída Kolberg

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Třída Kolberg
SMS Köln
Obecné informace
Uživatelé Vlajka Kaiserliche Marine Kaiserliche Marine
Typ lehký křižník
Lodě Kolberg
Mainz
Cöln
Augsburg
Zahájení stavby
Spuštění na vodu
Uvedení do služby
Osud
Předchůdce Dresden
Následovník Magdeburg
Technické údaje
Výtlak 4350 t
Délka 130 m
Šířka 14 m
Ponor 5 m
Pohon 22 080 kW
Palivo {{{palivo}}}
Rychlost 26,3 uzlu
Dosah 5000 nám. mil
Posádka 379
Výzbroj (po dokončení):
12× 105 mm
2× 450mm torpédomet
Pancíř paluba 50 mm
velitelská věž 100 mm
Letadla
Radar
Sonar
Ostatní
Technické údaje {{{podtřída2}}}
Výtlak {{{výtlak2}}}
Délka {{{délka2}}}
Šířka {{{šířka2}}}
Ponor {{{ponor2}}}
Pohon {{{pohon2}}}
Palivo {{{palivo2}}}
Rychlost {{{rychlost2}}}
Dosah {{{dosah2}}}
Posádka {{{posádka2}}}
Výzbroj {{{výzbroj2}}}
Pancíř {{{pancíř2}}}
Letadla {{{letadla2}}}
Radar {{{radar2}}}
Sonar {{{sonar2}}}
Ostatní {{{ostatní2}}}

Třída Kolberg byla třídou lehkých křižníků Kaiserliche Marine. Tvořily ji jednotky Kolberg, Mainz, Cöln a Augsburg, postavené v letech 1907–1911. Všechny čtyři lodi bojovaly v první světové válce. Dvě byly ve válce potopeny a dvě předány vítězům jako součást reparací.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Výzbroj lodí tvořilo dvanáct 105mm kanónů v jednohlavňové lafetaci (o dva více než u předchozích tříd) a dva 450mm torpédomety. Dvě děla stála vedle sebe na přídi, dvě na zádi, dvě na bocích uprostřed trupu a zbylá čveřice byla umístěna v kasematách na bocích lodí. Pancéřová ochrana se omezila pouze na 50 mm silnou pancéřovou palubu a velitelskou věž se 100 mm pancířem. Lodě poháněly parní turbíny a dosahovaly rychlosti 26,3 uzlu.[1] U jednotlivých lodí byly použity turbíny různých typů.[2]

Kolberg a Augsburg byly za války přezbrojeny (ostatní již byly v bojích potopeny) šesti 150mm kanóny, jedním 88mm protiletadlovým kanónem a byly vybaveny k nesení 120 min.

Osudy[editovat | editovat zdroj]

Kolberg, Mainz a Cöln bojovaly 28. srpna 1914 v první bitvě u Helgolandské zátoky, ve které byly poslední dvě jednotky potopeny britskou Royal Navy (třetím potopeným křižníkem byl SMS Ariadne). Kolberg byl nasazen také 24. ledna 1915 v bitvě u Dogger Banku. Augsburg operoval převážně na Baltu. Dva z křižníků válku přečkaly a byly předány vítězům. Kolberg převzala Francie a Augsburg získalo Japonsko.[3]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha : Naše vojsko, 1988. ISBN 28-029-88. S. 337. (česky) 

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha : Naše vojsko, 1988. ISBN 28-029-88. S. 62. (česky) 
  2. MILFORD, Darren. Kolberg Class Light Cruisers [online]. worldwar1.co.uk, 1998-2006, [cit. 2009-10-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři. 5. díl. Rok 1918. Praha : Libri, 2002. ISBN 80-7277-102-7. S. 185–186.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu