Třída KD-I
| Třída KD-I / Třída Okpo | |
|---|---|
| Obecné informace | |
| Uživatelé | |
| Typ | torpédoborec |
| Lodě | 3 |
| Zahájení stavby | |
| Spuštění na vodu | |
| Uvedení do služby | |
| Osud | aktivní (2011) |
| Předchůdce | |
| Následovník | třída KD-II |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 3855 t (plný) |
| Délka | 135,4 m |
| Šířka | 14,2 m |
| Ponor | 4,2 m |
| Pohon | CODOG |
| Palivo | {{{palivo}}} |
| Rychlost | 30 uzlů |
| Dosah | 4000 nám. mil při 18 uzlech |
| Posádka | 170 |
| Výzbroj | 1× 127mm kanón 8× RGM-84 Harpoon (4×2) 16× Sea Sparrow (4×4 VLS) 2× 30mm Goalkeeper CIWS 6× 324mm torpédomet |
| Pancíř | |
| Letadla | 2 vrtulník Super Lynx |
| Radar | |
| Sonar | |
| Ostatní | |
| Technické údaje {{{podtřída2}}} | |
| Výtlak | {{{výtlak2}}} |
| Délka | {{{délka2}}} |
| Šířka | {{{šířka2}}} |
| Ponor | {{{ponor2}}} |
| Pohon | {{{pohon2}}} |
| Palivo | {{{palivo2}}} |
| Rychlost | {{{rychlost2}}} |
| Dosah | {{{dosah2}}} |
| Posádka | {{{posádka2}}} |
| Výzbroj | {{{výzbroj2}}} |
| Pancíř | {{{pancíř2}}} |
| Letadla | {{{letadla2}}} |
| Radar | {{{radar2}}} |
| Sonar | {{{sonar2}}} |
| Ostatní | {{{ostatní2}}} |
Třída KD-I či třída Okpo je třída vrtulníkových torpédoborců jihokorejského námořnictva. Tři postavené jednotky představují první a nejmenší z trojice tříd domácí konstrukce, stavěných v rámci modernizačního programu Korean Destroyer Experimental. Ten byl důležitým krokem v přeměně jihokorejského námořnictva ze sil pobřežní obrany, do loďstva schopného provádět oceánské operace. Mezi jejich hlavní úkoly patří doprovod a protiletadlová obrana protiponorkových a vyloďovacích svazů. Celá trojice je stále v aktivní službě.
Obsah |
Jednotky [editovat]
Vývoj třídy KDX-I byl zahájen v roce 1981.[1] Všechny tři jednotky postavila loděnice Daewoo Shipbuilding and Marine Engineering (DSME). Původně plánovaný počet 10 kusů byl omezen na tři a ušetřené prostředky byly využity ve prospěch pokročilejší třídy KD-II. Trojice torpédoborců KD-I ve službě nahradila dosud sloužící druhoválečné torpédoborce, získané z amerických přebytků.
| Jméno | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby |
|---|---|---|---|
| Kwang-gaeto (DDH-971) | 1989 | 28. října 1996 | 24. července 1998 |
| Euljimundok (DDH-972) | – | 14. října 1997 | březen 1999 |
| Yang-manchun (DDH-973) | – | 30. září 1998 | červen 2000 |
Konstrukce [editovat]
Plavidla jsou vybavena bojovým informačním systémem Alenia Marconi Systems SSCS Mk 7, přehledovým 2D radarem Raytheon AN/SPS-49(V), navigačními radary Daewoo SPS-95k a trupovým sonarem ATLAS DSQS-21BZ. Hlavňovou výzbroj torpédoborců tvoří jeden 127mm kanón OTO Melara (dosah 30 km) v příďové dělové věži a dva systémy blízké obrany Goalkeeper CIWS s 30mm rotačními kanóny. Před můstkem lodi je umístěno vertikální vypouštěcí silo amerického typu Mk 48 pro 16 protiletadlových řízených střel RIM-7P Sea Sparrow. Ve středu nástavby jsou dále umístěny dva čtyřnásobné vypouštěcí kontejnery protilodních střel RGM-84 Harpoon s dosahem 124 km. Protiponorkovou výzbroj představují dva trojhlavňové 324mm protiponorkové torpédomety Mk 32, ze kterých jsou vypouštěna americká torpéda Mk 46 Mod 5. Na zádi se nachází přistávací plošina a hangár uzmožňující operace dvou protiponorkových vrtulníků Super Lynx.
Pohon koncepce CODOG využívá dvou spalovacích turbín General Electric LM2500 a dvou dieselů MTU 20V 956 TB92. Lodní šrouby jsou dva. Lodě dosahují rychlosti 30 uzlů.
Reference [editovat]
Literatura [editovat]
- CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha : Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. s. 240.
Externí odkazy [editovat]
- (anglicky) Profil na serveru Globalsecurity.org