Třída Júgumo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Třída Júgumo
Naganami v červnu 1942
Naganami v červnu 1942
Obecné informace
Uživatelé Vlajka japonského válečného námořnictva Japonské císařské námořnictvo
Typ Torpédoborec 1. třídy
Lodě I. série: 11 jednotek

II. série: 16 jednotek objednáno
(8 dokončeno, 8 zrušeno)

III. série: 8 jednotek – zrušeno[1]
Zahájení stavby 19401943
Spuštění na vodu 19411944
Uvedení do služby 1941 až 1944
Osud
Předchůdce Třída Kageró
Následovník Šimakaze, Akizuki a Macu
Technické údaje
Výtlak 2077 T standardní
2480 T při zkouškách[2]
Délka Podle Nišidy:
111,55 m mezi svislicemi
117,0 m na vodorysce
119,17 m celkem[2]

Podle Wiśniewskieho:
119,7 m celkem[3]
Šířka 10,8 m[2][3]
Ponor 3,76 m[2][3]
Pohon 3 kotle Ro-gó Kanpon šiki
2 sestavy parních turbín Kanpon
2 lodní vrtule
52 000 k (38 245,9 kW)[2][3][p 1]
Palivo 500 t topného oleje[3]
Rychlost 35 uzlů (64,8 km/h)[2][3]
Dosah 5 000 mil (9 300 km) při 18 uzlech (33 km/h)[3]
Posádka 228[2]
Výzbroj Júgumo v prosinci 1941:
6 x 127 mm/50 modelu 1914 (3xII)
4 x 25 mm/60 typu 96 (2xII)
8 x 610mm torpédomety typu 92 (2xIV) pro torpéda typu 93 (16 ks)
36 hlubinných náloží
Pancíř
Letadla
Radar
Sonar
Ostatní
Technické údaje {{{podtřída2}}}
Výtlak {{{výtlak2}}}
Délka {{{délka2}}}
Šířka {{{šířka2}}}
Ponor {{{ponor2}}}
Pohon {{{pohon2}}}
Palivo {{{palivo2}}}
Rychlost {{{rychlost2}}}
Dosah {{{dosah2}}}
Posádka {{{posádka2}}}
Výzbroj {{{výzbroj2}}}
Pancíř {{{pancíř2}}}
Letadla {{{letadla2}}}
Radar {{{radar2}}}
Sonar {{{sonar2}}}
Ostatní {{{ostatní2}}}

Třída Júgumo (japonsky: 夕雲型 Júgumo-gata) sestávala z 19 „torpédoborců první třídy“ (一等駆逐艦 Ittó kučikukan) japonského císařského námořnictva, postavených v letech 19401944 a bojujících ve druhé světové válce. Císařské námořnictvo jednotky této třídy (a třídy Kageró) označovalo jako torpédoborce typu A (甲型駆逐艦 Kó-gata kučikukan). Navazovaly na předchozí třídu Kageró, od které se odlišovaly lafetací 127mm děl modelu 1914 do dělových věží typu D s elevací až 75 °.

Všechny jednotky se aktivně účastnily bojů v Pacifiku. Doprovázely těžké jednotky floty, podporovaly vylodění, v rámci tokijského expresu dopravovaly zásoby a posily na ostrovy v Šalamounech, kryly a prováděly evakuace stahovaných jednotek. Toto nasazení si ale mezi nimi vybralo svoji daň a žádný z torpédoborců se nedočkal konce války. Devět jednotek padlo za oběť leteckým útokům, čtyři jednotky byly ztraceny ve střetech s hladinovými jednotkami nepřítele, čtyři potopeny ponorkami, jedna byla ztracena společným útokem letadel a hladinových jednotek a u jedné není jasné, zda najela na minu, či zda se nestala obětí amerických torpédových člunů.

Program 1939, 1941 a modifikovaný 1942[editovat | editovat zdroj]

Program výstavby loďstva z roku 1939 počítal s postavením posledních čtyř jednotek předchozí třídy Kageró a jedenácti jednotek nové třídy Júgumo, které obdržely trupová čísla 116 až 124, 126 a 127. Někdy je do této první série třídy Júgumo počítán i torpédoborec Akigumo (trupové číslo 115). Ten ale patřil ještě do předchozí třídy Kageró, o čemž svědčí například i použití starších dělových věží typu C, místo novějších typu D. Program z roku 1939 byl jediný, který se u třídy Júgumo podařilo realizovat celý v původním rozsahu.[1]

Podle programu z roku 1941 mělo být postaveno dalších šestnáct jednotek, někdy též označovaných jako podtřída Hamanami. Realizováno ale bylo pouze prvních osm jednotek trupových čísel 340 až 347. Zbývajících osm jednotek (trupová čísla 348 až 355) bylo zrušeno ještě před položením kýlu. Rovněž byla zrušena plánovaná stavba osmi jednotek třetí série (trupová čísla 5041 až 5048) podle modifikovaného programu z roku 1942.[1]

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Třída Júgumo vycházela z předchozí třídy Kageró. Lišila se od ní standardním výtlakem navýšeným o 44 tun a prodloužením trupu na vodorysce o 0,8 metru. Dále se nepatrně lišily ve tvaru přední nástavby a předního stěžně.

Pohon[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Třída Kageró.

Pohonná soustava byla převzata z předchozí třídy Kageró a sestávala ze dvou sestav parních turbín Kanpon o výkonu po 26 000 k (15 445,5 kW[p 1]) při 380 otáčkách lodního šroubu za minutu.[4]

Přehřátou páru pro turbíny generovaly tři vodotrubné kotle Ro-gó Kanpon šiki.

Přední komín byl mohutnější a odváděl spaliny z předních dvou kotlů. Zadní komín odváděl spaliny pouze ze zadního kotle.

Výzbroj[editovat | editovat zdroj]

Hlavňová i torpédová výzbroj zůstaly zachovány, jako u třídy Kageró, ale změnila se lafetace 127mm děl. Nově se tyto kanóny montovaly do dělových věží typu D, které umožňovaly elevaci až 75 ° oproti 55 ° u dělových věží typu C použitými u předchozích tříd. Díky této změně měly jednotky třídy Júgumo lepší protiletadlovou obranu.[1] Jedna dvouhlavňová věž byla – již tradičně – umístěna na přední palubě před můstkem, druhá na zadní nástavbě a třetí na palubě za zadní nástavbou.

Torpéda byla odpalována ze dvou otočných zakrytovaných čtyřhlavňových 610mm torpédometů typu 92 model 4, které byly otáčeny motorem na stlačený vzduch.[5] Přední torpédomet se nacházel na nástavbě mezi komíny, přičemž po stranách předního komínu se nacházely zásobníky po dvou rezervních torpédech. Zadní torpédomet se nacházel na palubě za zadním komínem a jeho zásobník se čtyřmi náhradními torpédy se nacházel nalevo od podélné osy plavidla a zadní nástavby. Oba torpédomety byly zakrytované.

V původní konfiguraci nesly první jednotky třídy Júgumo pouze dva dvouhlavňové 25mm kanóny typu 96, které byly umístěny na platformě u zadního komínu.

Pozdější modifikace[editovat | editovat zdroj]

Během války byla u přežívajících, či nově stavěných jednotek posilována protiletadlová výzbroj a došlo k instalaci radarů. 25mm kanóny byly montovány v jedno–, dvou– a trojhlavňovém uspořádání a jejich počet stoupl až na 28 hlavní. Některé jednotky přišly o jeden ze zásobníků torpéd, aby se uvolnilo místo pro další protiletadlovou výzbroj, ale na rozdíl od torpédoborců předchozích tříd žádná z jednotek třídy Júgumo nepřišla o svoji zadní 127mm věž č. 2 ve prospěch dalších 25mm kompletů.[1]

Jednotky mohly nést přehledový radar 13 Gó pro sledování vzdušných cílů a přehledový radar 22 Gó proti vzdušným i hladinovým cílům.[1] Fotografie torpédoborců Asašimo (datovaná k 27. listopadu 1943), Hamanami (datovaná k 10. říjnu 1943), Hajanami (datovaná k 24. červenci 1943), Hajašimo (datovaná k únoru 1944) a Kijóšimo (datovaná k 15. květnu 1944) – všechno se jedná o fotografie stavu těsně po dokončení – ukazují pouze instalaci radaru 22 Gó na předním stěžni.

Jednotky třídy Júgumo[editovat | editovat zdroj]

První série podle programu z roku 1939[editovat | editovat zdroj]

Číslo Jméno Loděnice Položení kýlu Spuštění Přijetí do služby Osud
116 Júgumo
(夕雲)
arzenál Maizuru 1940-06-1212. června 1940 1941-03-1616. března 1941 1941-12-055. prosince 1941 1943-10-066. října 1943 potopen americkými torpédoborci v bitvě u Vella Lavella
117 Makigumo
(巻雲)
Fudžinagata, Ósaka 1940-12-2323. prosince 1940 1941-11-055. listopadu 1941 1942-03-1414. března 1942 1943-03-011. března 1943 najel na minu nebo byl torpédován americkými torpédovými čluny jiho-jihozápadně od ostrova Savo
118 Kazagumo
(風雲)
Uraga, Jokosuka 1940-12-2323. prosince 1940 1941-09-2626. září 1941 1942-03-2828. března 1942 1944-06-088. června 1944 potopen ponorkou USS Hake v Davaoském zálivu
119 Naganami
(長波)
Fudžinagata, Ósaka 1941-04-055. dubna 1941 1942-03-055. března 1942 1942-06-3030. června 1942 1944-11-1111. listopadu 1944 potopen letadly TF 38 v Ormocké zátoce
120 Makinami
(巻波)
arzenál Maizuru 1941-04-1111. dubna 1941 1941-12-2727. prosince 1941 1942-08-1818. srpna 1942 1943-11-2525. listopadu 1943 potopen americkými torpédoborci v bitvě u mysu svatého Jiří
121 Takanami
(高波)
Uraga, Jokosuka 1941-05-2929. května 1941 1942-03-1616. března 1942 1942-08-3131. srpna 1942 1942-11-3030. listopadu 1942 potopen americkými křižníky a torpédoborci v bitvě u Tassafarongy
122 Ónami
(大波)
Fudžinagata, Ósaka 1941-11-1515. listopadu 1941 1942-08-3131. srpna 1942 1942-12-2929. prosince 1942 1943-11-2525. listopadu 1943 potopen americkými torpédoborci v bitvě u mysu svatého Jiří
123 Kijonami
(清波)
Uraga, Jokosuka 1941-10-1515. října 1941 1942-08-1717. srpna 1942 1943-01-2525. ledna 1943 1943-07-2020. července 1943 potopen letouny USAAF severo–severozápadně od ostrova Kolombangara
124 Tamanami
(玉波)
Fudžinagata, Ósaka 1942-03-1616. března 1942 1942-12-2020. prosince 1942 1943-04-3030. dubna 1943 1944-07-077. července 1944 potopen ponorkou USS Mingo západo–jihozápadně od Manily
126 Suzunami
(涼波)
Uraga, Jokosuka 1942-03-2727. března 1942 1943-03-1212. března 1943 1943-07-2727. července 1943 1943-11-1111. listopadu 1943 potopen v Rabaulu palubními letouny během nájezdu US Navy
127 Fudžinami
(藤波)
Fudžinagata, Ósaka 1942-08-2525. srpna 1942 1943-04-2020. dubna 1943 1943-07-3131. července 1943 1944-10-2727. října 1944 potopen letouny z USS Essex severně od ostrova Panay

Druhá série podle programu z roku 1941[editovat | editovat zdroj]

Dokončené jednotky:

Číslo Jméno Loděnice Položení kýlu Spuštění Přijetí do služby Osud
340 Hajanami
(早波)
arzenál Maizuru 1942-01-1515. ledna 1942 1942-12-1919. prosince 1942 1943-07-3131. července 1943 1944-06-077. června 1944 potopen ponorkou USS Harder jižně od Tawi-Tawi
341 Hamanami
(濱波)
arzenál Maizuru 1942-04-2828. dubna 1942 1943-04-1818. dubna 1943 1943-10-1515. října 1943 1944-11-1111. listopadu 1944 potopen letadly TF 38 v Ormocké zátoce
342 Okinami
(沖波)
arzenál Maizuru 1942-08-1515. srpna 1942 1943-07-1818. července 1943 1943-12-1010. prosince 1943 1944-11-1313. listopadu 1944 potopen letadly TF 38 v Manilské zátoce
343 Kišinami
(岸波)
Uraga, Jokosuka 1942-08-2929. srpna 1942 1943-08-1919. srpna 1943 1943-12-033. prosince 1943 1944-12-044. prosince 1944 potopen ponorkou USS Flasher severozápadně od ostrova Palawan
344 Asašimo
(朝霜)
Fudžinagata, Ósaka 1943-01-2121. ledna 1943 1943-07-1818. července 1943 1943-11-2727. listopadu 1943 1945-04-077. dubna 1945 potopen letadly z TF 58 jihozápadně od Nagasaki během operace Ten-gó
345 Hajašimo
(早霜)
arzenál Maizuru 1943-01-2020. ledna 1943 1943-10-2020. října 1943 1944-02-1616. února 1944 1944-10-2626. října 1944 torpédován Avengerem z USS Hornet při ústupu z bitvy u ostrova Samar. Najel na břeh ostrova Semirara a následně byl 12. listopadu opuštěn
346 Akišimo
(秋霜)
Fudžinagata, Ósaka 1943-05-033. května 1943 1943-12-055. prosince 1943 1944-03-1111. března 1944 1944-11-1313. listopadu 1944 poškozen náletem letounů z TF 38 v Cavite a následujícího dne se po explozi převrátil
347 Kijóšimo
(清霜)
Uraga, Jokosuka 1943-03-1616. března 1943 1944-02-2929. února 1944 1944-05-1515. května 1944 1944-12-2626. prosince 1944 během operace Rei-gó poškozen bombardéry USAAF a následně doražen torpédovým člunem PT-223

Vedle těchto osmi dokončených jednotek měla druhá série zahrnovat ještě dalších osm jednotek, jejichž stavba ale byla zrušena 11. srpna 1943 ještě před položením kýlů. Mělo se jednat o tyto jednotky:[1]

Číslo Jméno Jméno ve znacích
348 Umigiri 海霧
349 Jamagiri 山霧
350 Tanigiri 谷霧
351 Kawagiri 川霧
352 Taekaze 妙風
353 Kijokaze 清風
354 Satokaze 里風
355 Murakaze 村風

Třetí modifikovaná série podle programu z roku 1942[editovat | editovat zdroj]

Osm jednotek třetí série bylo zrušeno 11. srpna 1943 ještě před zahájením stavby. Mělo se jednat o tyto jednotky:

Číslo Jméno Jméno ve znacích
5041 Jamasame 山雨
5042 Akisame 秋雨
5043 Nacusame 夏雨
5044 Hajasame 早雨
5045 Takašio 高潮
5046 Akišio 秋潮
5047 Harušio 春潮
5048 Wakašio 若潮

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Pro přepočet výkonu bylo použito vztahu pro metrickou koňskou sílu. Je ovšem otázka v jaké soustavě byl výkon turbín císařského námořnictva definován. Již koncem 19. století Japonsko znalo (a občas i používalo) metrickou soustavu a například v říjnu 1917 císařské námořnictvo přeznačilo svoje zbraně z palců na centimetry (viz Lacroix & Wells, str. 3). Ale teprve 44. zasedání Teikoku-gikai (帝國議会 ~ císařský sněm) v roce 1921 uzákonilo přechod na metrickou soustavu. Jelikož tou dobou nedošlo k přehodnocení výkonu japonských turbín a zavedení metrické soustavy se jich tudíž nedotklo (viz výkony turbín v Lacroix & Wells), jsou dvě možnosti: 1) císařské námořnictvo uvádělo výkon turbín v metrické koňské síle již před oficiálním zavedením metrické soustavy a nebo 2) po oficiálním zavedení metrické soustavy si císařské námořnictvo ponechalo odvozenou jednotku definovanou v angloamerické měrné soustavě

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků 夕雲型駆逐艦 na japonské Wikipedii a Yūgumo class destroyer na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g NEVITT, Allyn D.. YUGUMO Class Notes [online]. combinedfleet.com, [cit. 2010-05-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d e f g NISHIDA, Hiroshi. Yugumo class 1st class destroyers [online]. [cit. 2010-05-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c d e f g WIŚNIEWSKI, Piotr. Niszczyciele japońskie 1920-45. Gdynia : A.J.-Press, 1996. ISBN 83-86208-38-4. S. 29. (polsky) 
  4. LACROIX, Eric; WELLS II, Linton. Japanese Cruisers of the Pacific War. Annapolis, Maryland : Naval Institute Press, 1997. ISBN 0-87021-311-3. S. 739 a 740. (anglicky) 
  5. Lacroix & Wells, str. 782 a 783

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • WIŚNIEWSKI, Piotr. Niszczyciele japońskie 1920-45. Gdynia : A.J.-Press, 1996. ISBN 83-86208-38-4. (polsky) 
  • 図解 日本の駆逐艦 (Mechanism of Japanese Destroyers). [s.l.] : 光人社, 1999. (図解・軍艦シリーズ; sv. 4.) ~ Zukai Nippon no kučikukan (Mechanism of Japanese Destroyers). [s.l.] : Kódžinša, 1999. (Zukai: Gunkan širi–zu; sv. 4) ISBN 978-4769808985. (japonsky) 
  • 駆逐艦 初春型・白露型・朝潮型・陽炎型・夕雲型・島風. [s.l.] : 光人社, 1997. (日本海軍艦艇写真集 (Warships of the Imperial Japanese Navy); sv. 17.). Kapitola 朝潮型 ~ Kučikukan Hacuharu-gata, Širacuju-gata, Asašio-gata, Kageró-gata, Júgumo-gata, Šimakaze. [s.l.] : Kódžinša, 1997. (Nippon kaigun kantei šašinšú (Warships of the Imperial Japanese Navy); sv. 17) ISBN 978-4769808183. Kapitola Asašio-gata, s. 67 až 92. (japonsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Yugumo class destroyers ve Wikimedia Commons

Kaligrafický symbol
Článek obsahuje japonský text.
Bez vhodného fontu nejspíš místo kandži nebo kany uvidíte otazníky, obdélníčky či jiné znaky.
  • NEVITT, Allyn D.. YUGUMO Class Notes [online]. combinedfleet.com, [cit. 2010-05-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  • NISHIDA, Hiroshi. Yugumo class 1st class destroyers [online]. [cit. 2010-05-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  • IJN Yugumo Class Destroyers [online]. globalsecurity.org, rev. 2006-12-17, [cit. 2010-05-07]. Dostupné online. (anglicky)