Třída Iver Huitfeldt

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Třída Ivar Huitfeldt)
Třída Iver Huitfeldt
Iver Huitfeldt (F-361)
Iver Huitfeldt (F-361)
Obecné informace
Uživatelvlajka Dánské královské námořnictvo
Typfregata
Lodě3
Osudaktivní (2023)
Předchůdcetřída Absalon
Technické údaje
Výtlak6 645 t (plný)
Délka138,7 m
Šířka19,75 m
Ponor5,3 m
Pohon4 diesely
Rychlost28 uzlů (52 km/h)
Dosah9 000 nám. mil (16 670 km) při 15 uzlech (28 km/h)
Posádka101 důstojníků a námořníků
Výzbroj4× Mk 141 (4hl.)
16× RGM-84 Harpoon

2× Mk 56 (12hl.)

24× RIM-162

Mk 41 (8hl.)

32× RIM-66

2× 76mm OTO Melara
1× 35mm Oerlikon Millennium
6× 12,7mm kulomet
2× B515 (2hl.)

MU90 Impact
LetadlaAW101
RadarSMART-L
APAR

Třída Iver Huitfeldt je třída protiletadlových fregat Dánského královského námořnictva. Třídu tvoří celkem tři jednotky, přijaté do služby v letech 2012–2013.

Derivátem třídy Iver Huitfeldt jsou fregaty Arrowhead 140 britské společnosti Babcock. Objednala je námořnictva Indonésie, Polska a Velké Británie.

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Trupy všech tří jednotek postavila civilní loděnice Odense Staalskibsværft (je významným producentem kontejnerových lodí), přičemž teprve poté plavidla dostala v jiné loděnici vojenské vybavení. Stavba dle komerčních standardů byla zdůvodněna úsporou nákladů. Fregaty se jmenují Iver Huitfeldt (F-361), Peter Willemoes (F-362) a Niels Juel (F-363).

Jednotky třídy Iver Huitfeldt:

Jméno Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Status
Iver Huitfeldt (F-361) 2. června 2008 11. března 2010 květen 2011 aktivní
Peter Willemoes (F-362) 12. března 2009 21. prosince 2010 červen 2011[1] aktivní
Niels Juel (F-363) 22. prosince 2009 21. prosince 2010 červenec 2013 aktivní

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Stav fregaty Iver Huitfeldt v lednu 2011. Nad hlavní nástavbou lodi ještě chyběl radar APAR.
Vertikální odpalovací sila Mk 41

Základní konstrukce trupu lodí se téměř shoduje s konstrukcí dánských víceúčelových velitelských lodí třídy Absalon (rozdíl je v chybějící nákladové palubě). Třída Iver Huitfeldt je ale specializována pro ničení vzdušných cílů, přičemž její protivzdušný systém odpovídá nizozemské třídě De Zeven Provinciën a německé třídě Sachsen (F124). Radary jsou typu Thales SMART-L a APAR.

Na palubě jsou umístěna čtyři osminásobné vertikální odpalovací zařízení Mk 41, ve kterých je umístěno celkem třicet dva protiletadlových řízených střel Standard SM-2 Block IIIA. Tyto střely slouží k prostorové obraně proti vzdušným cílům. Ve středu lodi dále budou umístěna dvě vertikální vypouštěcí sila Mk 56 pro celkem dvacet čtyři protiletadlových řízených raket RIM-162 ESSM. Střely ESSM jsou určeny k bodové obraně zejména proti protilodním střelám. Vedle nich budou instalovány čtyři čtyřnásobné vypouštěcí kontejnery Mk 141 protilodních střel Harpoon Block II.

Hlavňovou výzbroj fregat tvoří dvě příďové dělové věže se 76mm lodním kanónem OTO Melara Super Rapid, které doplňuje jeden 35mm hlavňový systém blízké obrany Oerlikon Millennium na zádi a šest 12,7mm kulometů. Protiponorkovou výzbroj tvoří dvojité torpédomety B515 pro 324mm lehká protiponorková torpéda MU90 Impact. Na zádi je přistávací plocha a hangár pro jeden protiponorkový vrtulník AgustaWestland AW101 a jeden bezpilotní prostředek.

Pohonný systém tvoří čtyři diesely MTU 8000 20V M70. Fregaty dosahují nejvyšší rychlosti 28 uzlů.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. FFG Ivar Huitfeldt class. www.harpoondatabases.com [online]. [cit. 2014-01-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-02. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]