Třída Inhaúma
| Třída Inhaúma | |
|---|---|
| Obecné informace | |
| Uživatelé | Brazilské námořnictvo |
| Typ | korveta |
| Lodě | 4 |
| Zahájení stavby | |
| Spuštění na vodu | |
| Uvedení do služby | |
| Osud | |
| Předchůdce | |
| Následovník | Barroso |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 2000 t (standardní) 2100 t (plný) |
| Délka | 95,8 m |
| Šířka | 11,4 m |
| Ponor | 3,6 m 5,3 m (se sonarem) |
| Pohon | CODOG |
| Palivo | {{{palivo}}} |
| Rychlost | 27 uzlů |
| Dosah | 4000 nám. mil při 15 uzlech |
| Posádka | 162 |
| Výzbroj | 1× 114 mm 2× 40/70 mm (2×1) 4× MM.40 Exocet (2×2) 6× 324mm torpédomet (2×3) |
| Pancíř | |
| Letadla | 1× vrtulník |
| Radar | |
| Sonar | |
| Ostatní | |
| Technické údaje {{{podtřída2}}} | |
| Výtlak | {{{výtlak2}}} |
| Délka | {{{délka2}}} |
| Šířka | {{{šířka2}}} |
| Ponor | {{{ponor2}}} |
| Pohon | {{{pohon2}}} |
| Palivo | {{{palivo2}}} |
| Rychlost | {{{rychlost2}}} |
| Dosah | {{{dosah2}}} |
| Posádka | {{{posádka2}}} |
| Výzbroj | {{{výzbroj2}}} |
| Pancíř | {{{pancíř2}}} |
| Letadla | {{{letadla2}}} |
| Radar | {{{radar2}}} |
| Sonar | {{{sonar2}}} |
| Ostatní | {{{ostatní2}}} |
Třída Inhaúma je třída korvet brazilského námořnictva určených především k ničení hladinových lodí a ponorek. Jedná se o vlastní brazilskou konstrukci. Mezi lety 1989–1994 byly dokončeny čtyři jednotky této třídy – Inhaúma, Jaceguai, Júlio de Noronha a Frontin. Všechny jsou stále v aktivní službě.
Obsah |
Stavba [editovat]
Jedná se o domácí brazilskou konstrukci, vyvinutou s pomocí německé firmy MTG Marinetechnik. Objednány byly v roce 1981. Původně bylo plánováno postavit 16 jednotek této třídy, nedostatek financí ale omezil tento počet na čtyři. Všechny čtyři jednotky postavila loděnice Verolme. Když se ale loděnice dostala do finančních potíží, musel být druhý pár dokončen v loděnici Arsenal de Marinha v Rio de Janeiru. Později byla ještě postavena modifikovaná korveta Barroso, řazená ovšem do samostatné třídy.
Konstrukce [editovat]
Hlavňovou výzbroj tvoří jeden britský 114mm kanón Vickers (4.5 inch Mark 8) v dělové věži na přídi a dva 40mm protiletadlové kanóny Bofors v jednohlavňových věžičkách. Hlavní údernou výzbroj korvet představují čtyři protilodní střely MM.40 Exocet s dosahem 70 km. Protiponorkovou výzbroj představují dva trojité 324mm protiponorkové torpédomety pro americká lehká torpéda typu Mk46. Korvety rovněž nesou jeden protiponorkový vrtulník Westland Super Lynx AH-11A, pro jehož uskladnění jsou vybaveny hangárem.
Pohonný systém je koncepce CODOG. Tvoří ho dva německé diesely MTU 16V956 TB 91 pro ekonomickou plavbu a plynová turbína General Electric LM2500 pro bojové situace. Nejvyšší rychlost korvet je 27 uzlů.
Odkazy [editovat]
Literatura [editovat]
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha : Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. s. 389.
Externí odkazy [editovat]
- (anglicky) Profil na serveru Naval-technology.com