Třída Indefatigable

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Třída Indefatigable
HMS Indefatigable
Obecné informace
Uživatelé Vlajka RN Royal Navy
Typ bitevní křižník
Lodě HMS Indefatigable
HMS New Zealand
HMS Australia
Zahájení stavby 1909–1910
Spuštění na vodu 1909–1911
Uvedení do služby 1911–1913
Osud 1 potopen
2 vyřazeny
Předchůdce třída Invincible
Následovník třída Lion
Technické údaje
Výtlak 19 500 t
Délka 179,8 m
Šířka 24,4 m
Ponor 8,1 m
Pohon 4 turbínová soustrojí Parsons
32 kotlů Babcock & Wilcox
4 lodní šrouby
Palivo {{{palivo}}}
Rychlost 26,7 uzlů
Dosah 5 000 nám. mil
Posádka 860
Výzbroj 8× 305 mm (4×2)
16× 102 mm
4× 47 mm
2× 457mm torpédomet
Pancíř boky 203 mm
paluby 67 mm
věže 178 mm
barbety věží 254 mm
Letadla
Radar
Sonar
Ostatní
Technické údaje {{{podtřída2}}}
Výtlak {{{výtlak2}}}
Délka {{{délka2}}}
Šířka {{{šířka2}}}
Ponor {{{ponor2}}}
Pohon {{{pohon2}}}
Palivo {{{palivo2}}}
Rychlost {{{rychlost2}}}
Dosah {{{dosah2}}}
Posádka {{{posádka2}}}
Výzbroj {{{výzbroj2}}}
Pancíř {{{pancíř2}}}
Letadla {{{letadla2}}}
Radar {{{radar2}}}
Sonar {{{sonar2}}}
Ostatní {{{ostatní2}}}

Třída Indefatigable byla třída bitevních křižníků Royal Navy, postavených v letech 1909–1913. Skládala se z jednotek Indefatigable, New ZealandAustralia. Konstrukčně lodě navázaly na předchozí třídu Invincible, byly však o něco delší a jejich dělové věže byly upraveny tak, aby loď mohla použít všechna děla pro střelbu na obě strany. Vizuálně se loď lišila například tím, že v prostoru mezi prostředními věžmi byl jeden z komínů. Stavbu lodí New ZealandAustralia financovaly právě tyto země.

New Zealand bojoval už 28. srpna 1914 v První bitva u Helgolandské zátoky a dne 24. ledna 1915 i v bitvě u Dogger Banku. Indefatigable byl potopen 31. května 1916 v bitvě u Jutska palbou německého bitevního křižníku SMS Von der Tann. New Zealand se bitvy také účastnil, ale nebyl zde vážně poškozen. Dne 17. listopadu 1917 bojoval New Zealand také v druhé bitvě u Helgolandské zátoky.

New ZealandAustralia válku přečkaly, první z nich byl v roce 1922 prodán k sešrotování, zatímco druhý byl v roce 1924 potopen tak, aby vytvořil umělý útes.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Prameny[editovat | editovat zdroj]

  • HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha : Naše vojsko, 1988. ISBN 28-029-88. (česky) 
Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu