Třída Gato

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Třída Gato
USS Gato
Obecné informace
Uživatelé Námořnictvo Spojených států amerických
Typ ponorka
Lodě 73
Zahájení stavby
Spuštění na vodu
Uvedení do služby
Osud vyřazeny
Předchůdce třída Tambor
Následovník třída Balao
Technické údaje
Výtlak 1816 t (na hladině)
2424 t (pod hladinou)[1]
Délka 95,2 m
Šířka 8,3 m
Ponor 4,7 m
Pohon 4 diesely, 2 elektromotory
Palivo {{{palivo}}}
Rychlost 20,25 uzlu (na hladině)
8,75 uzlu (pod hladinou)
Dosah
Posádka 80
Výzbroj 1× 76,2mm kanón
1× 12,7mm kulomet
10× 533mm torpédomet
24 torpéd
Pancíř {{{pancíř}}}
Letadla {{{letadla}}}
Radar
Sonar
Ostatní
Technické údaje {{{podtřída2}}}
Výtlak {{{výtlak2}}}
Délka {{{délka2}}}
Šířka {{{šířka2}}}
Ponor {{{ponor2}}}
Pohon {{{pohon2}}}
Palivo {{{palivo2}}}
Rychlost {{{rychlost2}}}
Dosah {{{dosah2}}}
Posádka {{{posádka2}}}
Výzbroj {{{výzbroj2}}}
Pancíř {{{pancíř2}}}
Letadla {{{letadla2}}}
Radar {{{radar2}}}
Sonar {{{sonar2}}}
Ostatní {{{ostatní2}}}

Třída Gato byla třída oceánských diesel-elektrických ponorek námořnictva Spojených států amerických. Jednalo se o hromadně vyráběný typ intenzivně nasazený za druhé světové války, na který navázaly modifikované ponorky třídy Balao a Tench. Tyto velké ponorky, určené k operacím v rozlehlých oblastech Pacifiku, se vyznačovaly vysokou rychlostí plavby na hladině, velkým dosahem a velkou zásobou torpéd.[2] Po válce byla část ponorek modernizována v rámci programu GUPPY. Řadu ponorek třídy Gato od USA získaly zahraniční uživatelé.

Stavba[editovat | editovat zdroj]

USS Robalo (SS-273) při spuštění na vodu

V letech 19401944 bylo postaveno celkem 73 ponorek této třídy. Na jejich stavbě se podílely celkem čtyři loděnice – General Dynamics Electric Boat v Grotonu ve státě Connecticut (41 kusů), Portsmouth Naval Shipyard v Kittery ve státě Maine (14 kusů), Mare Island Naval Shipyard poblíž San Francisca (4 kusy) a Manitowoc Shipbuilding Company v Manitowocu ve státě Wisconsin (14 kusů). Zajímavostí je, že posledně jmenovaná loděnice se nacházela 1600 kilometrů v americkém vnitrozemí na břehu Michiganského jezera a hotové ponorky byly na moře přepravovány po řece Mississippi.[3]

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

USS Bashaw (SS-241)

Trup ponorek byl vyroben svařováním. Ponorky byly vybaveny různými typy radarů, sonarů a komunikačních prostředků. Výzbroj a vybavení jednotlivých ponorek se lišilo a bylo během služby měněno. Základní vybavení představoval kanon ráže 76,2 mm, jeden protiletadlový kulomet ráže 12,7 mm a deset torpédometů 533 mm (šest na přídi a čtyři na zádi). Později byla tato výzbroj zesilována, hlavní kanón byl ráže 127 mm a doplňovalo ho několik protiletadlových kanónů ráže 20 mm či 40 mm . Později ovšem byla dělostřelecká výzbroj zcela odstraněna.[2] Ponorka měla zásobu 24 torpéd. Pohonný systém tvořily čtyři diesely a dva elektromotory. Diesely mohly být typu Fairbanks-Morse, General Motors nebo Hooven-Owens-Rentschler a elektromotory typu General Electric, Elliot Company nebo Allis-Chalmers. Nejvyšší rychlost na hladině dosahovala 20,25 uzlu a pod hladinou 8,75 uzlu. Hloubkový dostup činil 91 metrů.[1]

Operační služba[editovat | editovat zdroj]

Letounová střela Regulus I vypuštěná z ponorky USS Tunny

Americké ponorky třídy Gato byly nasazeny za druhé světové války a významně se podílely na porážce japonského námořnictva a zničení japonského obchodního loďstva. Ve válce jich bylo 18 potopeno v boji a jedna kvůli konstrukční závadě.[2] Válku přečkalo 54 ponorek, z nichž většina byla modernizována v rámci programu GUPPY 1, jehož cílem bylo zlepšení jejich výkonů při plavbě pod hladinou. Odstraněny byly hlavňové zbraně, různé výstupky na trupech ponorek, velitelská věž dostala proudnicový tvar a instalovány byly také lehčí a výkonnější akumulátory.[3] Ponorky byly rovněž upravovány pro plnění speciálních úkolů – šest jednotek bylo například upraveno na radarové ponorky a USS Tunny byla přestavěna na nosič dvou letounových střel Regulus I.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b MILLER, David; JORDAN, John. Moderní válečné ponorky. Praha : Naše vojsko, 2005. ISBN 80-206-0766-8. S. 32.  [Dále Miller, Jordan (2005)]
  2. a b c [Miller, Jordan 2005, s. 33.]
  3. a b c [Miller, Jordan 2005, s. 35.]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha : Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 374. (česky) 
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha : Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389.  

Kategorie Gato class submarines ve Wikimedia Commons