Třída Fridtjof Nansen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Třída Fridtjof Nansen
Otto Sverdrup
Obecné informace
Uživatelé Norské královské námořnictvo
Typ fregata
Lodě 5
Zahájení stavby
Spuštění na vodu
Uvedení do služby
Osud aktivní (2011)
Předchůdce třída Oslo
Následovník
Technické údaje
Výtlak 5130 t (plný)
Délka 133,25 m (max.)
Šířka 16,8 m (max.)
Ponor 4,9 m
Pohon CODAG
Palivo {{{palivo}}}
Rychlost 27 uzlů
Dosah
Posádka 120
Výzbroj 1× 76 mm
32× RIM-162 ESSM
Naval Strike Missile
4× 12,7 mm
4× 324mm torpédomet
Pancíř
Letadla NH90
Radar Lockheed Martin AN/SPY-1F
Sonar
Ostatní
Technické údaje {{{podtřída2}}}
Výtlak {{{výtlak2}}}
Délka {{{délka2}}}
Šířka {{{šířka2}}}
Ponor {{{ponor2}}}
Pohon {{{pohon2}}}
Palivo {{{palivo2}}}
Rychlost {{{rychlost2}}}
Dosah {{{dosah2}}}
Posádka {{{posádka2}}}
Výzbroj {{{výzbroj2}}}
Pancíř {{{pancíř2}}}
Letadla {{{letadla2}}}
Radar {{{radar2}}}
Sonar {{{sonar2}}}
Ostatní {{{ostatní2}}}

Třída Fridtjof Nansen je třída fregat norského královského námořnictva vybavených americkým zbraňovým systémem Aegis a multifunkčním radarem SPY-1F. Fregaty jsou modifikací španělské třídy Álvaro de Bazán (dalším odvozeným projektem je připravovaná australská třída Hobart). Ve službě nahradí lodě třídy Oslo, postavené v 60. letech 20. století. Hlavními dodavateli jsou španělská loděnice Navantia a Lockheed Martin — výrobce systému Aegis.[1]

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Stavba pětice fregat byla objednána v roce 2000. Do služby byly postupně zařazeny jednotky Fridtjof Nansen (2006), Roald Amundsen (2007), Otto Sverdrup (2008), Helge Ingstad (2009) a Thor Heyerdahl (2011).[1][2]

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

V designu a konstrukci lodí byly uplatněny prvky technologie stealth. Na přídi se nachází osminásobné vertikální odpalovací zařízení Mk 41, ve kterém je standardně neseno 32 řízených střel RIM-162 ESSM. Ty slouží zejména k obraně proti protilodním střelám. Lodě nesou též osm protilodních řízených střel Naval Strike Missile. Hlavňovou výzbroj představuje jedno 76mm rychlopalné dělo OTO Melara a čtyři 12,7mm kulomety. Na palubě jsou rovněž čtyři 324mm protiponorkové torpédomety, ze kterých jsou odpalována lehká protiponorková torpéda Stingray. Fregaty mají hangár pro jeden protiponorkový vrtulník NH90.

Pohonný systém je koncepce CODAG. Lodě mají dvě plynové turbíny General Electric LM2500 a dva diesely. Lodní šrouby mají dva. Nejvyšší rychlost dosahuje 27 uzlů.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Nansen Class Anti-Submarine Warfare Frigates, Norway [online]. Naval-technology.com, 2009, [cit. 2009-12-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Pátá norská fregata. ATM. 2011, roč. 43, čís. 2, s. 71. ISSN 1802-4823.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Fridtjof Nansen class frigate ve Wikimedia Commons