Třída Forrest Sherman

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Forrest Sherman
USS Bigelow
Obecné informace
Uživatelé Vlajka US Navy
Typ torpédoborec
Lodě 18
Zahájení stavby
Spuštění na vodu
Uvedení do služby
Osud
Předchůdce Mitscher
Následovník Farragut
Technické údaje
Výtlak 2734 t (standardní)
4916 t (plný)
Délka 127,6 m
Šířka 13,7 m
Ponor
Pohon 2× turbína, 4× kotel
Palivo {{{palivo}}}
Rychlost 33 uzlů
Dosah
Posádka 324
Výzbroj 3× 127 mm (3×1)
4× 76 mm (2×2)
Hedgegog
4× 533mm torpédomet (4×1)
6× 324mm torpédomet (2×3)
Pancíř
Letadla
Radar
Sonar
Ostatní
Technické údaje {{{podtřída2}}}
Výtlak {{{výtlak2}}}
Délka {{{délka2}}}
Šířka {{{šířka2}}}
Ponor {{{ponor2}}}
Pohon {{{pohon2}}}
Palivo {{{palivo2}}}
Rychlost {{{rychlost2}}}
Dosah {{{dosah2}}}
Posádka {{{posádka2}}}
Výzbroj {{{výzbroj2}}}
Pancíř {{{pancíř2}}}
Letadla {{{letadla2}}}
Radar {{{radar2}}}
Sonar {{{sonar2}}}
Ostatní {{{ostatní2}}}

Třída Forrest Sherman byla třída torpédoborců námořnictva Spojených států amerických. V letech 1953–1959 bylo postaveno 18 jednotek této třídy.[1] Jednalo se o poslední třídu klasických torpédoborců, následující lodě již byly vybaveny především raketovou technikou. Třída Forrest Sherman byla americkým námořnictvem používána v letech 1955–1988.[2] USS Barry a USS Turner Joy se dodnes dochovaly jako muzea.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Jednalo se o poslední klasické torpédoborce s hlavní výzbrojí děl a torpédometů. Po dokončení nesly tři 127mm kanóny v jednohlavňových věžích (jedna na přídi a dvě na zádi), čtyři 76mm kanóny ve dvouhlavňových věžích, dva vrhače hlubinných pum Hedgehog, čtyři jednohlavňové 533mm torpédomety a dva trojité 324mm protiponorkové torpédomety.[3]

USS Decatur (DDG-31) po přestavbě a instalaci protiletadlových střel Tartar ma zádi

Během služby byly jednotlivé lodě výrazně upravovány. V 60. a 70. letech byly demontovány 76mm kanóny a vrhače Hedgehog. U osmy plavidel nahradilo druhou věž osminásobné vypouštěcí zařízení raketových torpéd ASROC. U torpédoborců USS John Paul Jones, USS Parsons, USS Decatur a USS Somers bylo na zádi instalováno dvojité vypouštěcí zařízení protiletadlových řízených střel Tartar se zásobou 40 střel.[3]

Pohonný systém tvořily dvě turbíny a čtyři kotle. Nejvyšší rychlost dosahovala 33 uzlů.[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha : Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 60.  [Dále jen Pejčoch, Novák, Hájek (1994)]
  2. DD-931 Forrest Sherman-class [online]. Globalsecurity.org, rev. 2005-04-27, [cit. 2010-02-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b Pejčoch, Novák, Hájek (1994), s. 61.
  4. Pejčoch, Novák, Hájek (1994), s. 66.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu