Třída Forrest Sherman
| Forrest Sherman | |
|---|---|
| Obecné informace | |
| Uživatelé | |
| Typ | torpédoborec |
| Lodě | 18 |
| Zahájení stavby | |
| Spuštění na vodu | |
| Uvedení do služby | |
| Osud | |
| Předchůdce | Mitscher |
| Následovník | Farragut |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 2734 t (standardní) 4916 t (plný) |
| Délka | 127,6 m |
| Šířka | 13,7 m |
| Ponor | |
| Pohon | 2× turbína, 4× kotel |
| Palivo | {{{palivo}}} |
| Rychlost | 33 uzlů |
| Dosah | |
| Posádka | 324 |
| Výzbroj | 3× 127 mm (3×1) 4× 76 mm (2×2) 2× Hedgegog 4× 533mm torpédomet (4×1) 6× 324mm torpédomet (2×3) |
| Pancíř | |
| Letadla | |
| Radar | |
| Sonar | |
| Ostatní | |
| Technické údaje {{{podtřída2}}} | |
| Výtlak | {{{výtlak2}}} |
| Délka | {{{délka2}}} |
| Šířka | {{{šířka2}}} |
| Ponor | {{{ponor2}}} |
| Pohon | {{{pohon2}}} |
| Palivo | {{{palivo2}}} |
| Rychlost | {{{rychlost2}}} |
| Dosah | {{{dosah2}}} |
| Posádka | {{{posádka2}}} |
| Výzbroj | {{{výzbroj2}}} |
| Pancíř | {{{pancíř2}}} |
| Letadla | {{{letadla2}}} |
| Radar | {{{radar2}}} |
| Sonar | {{{sonar2}}} |
| Ostatní | {{{ostatní2}}} |
Třída Forrest Sherman byla třída torpédoborců námořnictva Spojených států amerických. V letech 1953–1959 bylo postaveno 18 jednotek této třídy.[1] Jednalo se o poslední třídu klasických torpédoborců, následující lodě již byly vybaveny především raketovou technikou. Třída Forrest Sherman byla americkým námořnictvem používána v letech 1955–1988.[2] USS Barry a USS Turner Joy se dodnes dochovaly jako muzea.
Konstrukce [editovat]
Jednalo se o poslední klasické torpédoborce s hlavní výzbrojí děl a torpédometů. Po dokončení nesly tři 127mm kanóny v jednohlavňových věžích (jedna na přídi a dvě na zádi), čtyři 76mm kanóny ve dvouhlavňových věžích, dva vrhače hlubinných pum Hedgehog, čtyři jednohlavňové 533mm torpédomety a dva trojité 324mm protiponorkové torpédomety.[3]
Během služby byly jednotlivé lodě výrazně upravovány. V 60. a 70. letech byly demontovány 76mm kanóny a vrhače Hedgehog. U osmy plavidel nahradilo druhou věž osminásobné vypouštěcí zařízení raketových torpéd ASROC. U torpédoborců USS John Paul Jones, USS Parsons, USS Decatur a USS Somers bylo na zádi instalováno dvojité vypouštěcí zařízení protiletadlových řízených střel Tartar se zásobou 40 střel.[3]
Pohonný systém tvořily dvě turbíny a čtyři kotle. Nejvyšší rychlost dosahovala 33 uzlů.[4]
Reference [editovat]
- ↑ PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha : Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. s. 60. [Dále jen Pejčoch, Novák, Hájek (1994)]
- ↑ DD-931 Forrest Sherman-class [online]. Globalsecurity.org, rev. 2005-04-27, [cit. 2010-02-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Pejčoch, Novák, Hájek (1994), s. 61.
- ↑ Pejčoch, Novák, Hájek (1994), s. 66.
Externí odkazy [editovat]