Třída Dolfijn

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o nizozemské třídě ponorek. O třídě ponorek používaných izraelským námořnictvem pojednává článek Třída Dolphin.
Třída Dolfijn
Hr. Ms. Dolfijn
Obecné informace
Uživatelé Nizozemské královské námořnictvo
Typ ponorka
Lodě 4
Zahájení stavby
Spuštění na vodu
Uvedení do služby
Osud vyřazeny
Předchůdce
Následovník Zwaardvis
Technické údaje
Výtlak 1510 t (na hladině)
1830 t (pod hladinou)
Délka 79,5 m
Šířka 8,4 m
Ponor 4,8 m
Pohon 2 diesely, 2 elektromotory
Palivo {{{palivo}}}
Rychlost 14,5 uzlů (na hladině)
17 uzlů (pod hladinou)
Dosah
Posádka 67
Výzbroj 8× 533mm torpédomet
Pancíř
Letadla
Radar
Sonar
Ostatní
Technické údaje {{{podtřída2}}}
Výtlak {{{výtlak2}}}
Délka {{{délka2}}}
Šířka {{{šířka2}}}
Ponor {{{ponor2}}}
Pohon {{{pohon2}}}
Palivo {{{palivo2}}}
Rychlost {{{rychlost2}}}
Dosah {{{dosah2}}}
Posádka {{{posádka2}}}
Výzbroj {{{výzbroj2}}}
Pancíř {{{pancíř2}}}
Letadla {{{letadla2}}}
Radar {{{radar2}}}
Sonar {{{sonar2}}}
Ostatní {{{ostatní2}}}

Třída Dolfijn byla třída ponorek nizozemského královského námořnictva. Byly to první nizozemské ponorky, postavené podle domácího projektu, od konce druhé světové války. Třída se skládala z jednotek Dolfjin (S 808), Zeehond (S 809), Potvis (S 804) a Tonjin (S 805), postavených loděnicí Rotterdamse Droogdok Maatschappij v Rotterdamu a zařazených do služby v letech 19601966. Dolfjin byl vyřazen v roce 1985, Zeehond v roce 1995, Tonjin v roce 1991 a konečně Potvis v roce 1992. Ponorka Tonjin byla uchována jako součást námořního muzea v Den Helderu.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Tlakový trup tvořily tři válce. Dva níže položené ukrývaly pohonný systém, zatímco třetí válec nad nimi obsahoval velitelské stanoviště, prostory posádky, ovládání strojů i vlastní výzbroj. Tu tvořilo osm 533mm torpédometů. Pohonný systém tvořily dva diesely a dva elektromotory. Lodní šrouby byly dva. Ponorky dosahovaly nejvyšší rychlosti 14,5 uzlu na hladině a 17 uzlů pod hladinou.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha : Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]