Tříčlenná bilanční metoda

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tříčlenná bilanční metoda (čínsky v českém přepisu san-ču ťie-suan, pchin-jinem sānzhù jié​suàn, znaky zjednodušené 三柱结算, tradiční 三柱結算) byl systém jednoduchého účetnictví používaný v Číně za dynastie Čou a následujících staletích. Nazvaná byla podle způsobu uzavírání účetních knih, když základní (trojčlennou) rovnicí bylo „příjmy − výdaje = saldo“.

Na přelomu 9. a 10. století koncem říše Tchang byla zdokonalena ve čtyřčlennou bilanční metodu, která se v následující ekonomice sungské Číny výrazně rozšířila a tříčlennou metodu postupně nahradila.

Vznik a popis[editovat | editovat zdroj]

S rozvojem státních institucí v Číně se zvyšovala i složitost účetních záznamů.[1] Za dynastie Čou (11. – 3. století př. n. l.) se objevili specializovaní úředníci mající na starosti státní účty.[2] Rozvoj účetních metod odpovídal postupnému růstu státních i komerčních aktivit. Účetní dynastie Čou používali rozpočtové účty, kontrolu výdajů, pravidelné (desetidenní, měsíční, roční) zprávy, vládní audit.[3] Byla formulována potřeba přesnosti, aktuálnosti a důvěryhodnosti účetních knih, zavedeno bylo i systematické zdanění.[4]

Používaný systém jednoduchého účetnictví nazývali tříčlenná bilanční metoda (či tříoddílová, doslova „třípilířová/třísloupová“, 三柱结算, san-ču ťie-suan).[4][pozn. 1] Pro tehdejší účtování byly charakteristické jednoduché zápisy, rozdělení a klasifikace účtů při používání dvou typů knih – deníku (草流, cchao liou) a hlavní kniha (總淸, cung čching).[5] Transakce byly zapisovány do deníků po sobě jak následovaly. Zápisy začínaly vstupním označením účetních případů – příjmy byly značeny znakem žu (入), výdaje čchu (出), pokračovaly popisem transakce a nakonec byla uvedena částka.[3] Knihy byly uzavírány s použitím tříčlenné metody, jejíž základní (trojčlennou, odtud pojmenování metody) rovnicí bylo:

příjmy (žu) − výdaje (čchu) = saldo (余, jü).[6]

Ze zdokonalování účetních postupů se v tchangském období objevil systém tří základních typů účetních knih, v němž účetní používali memorandum (cchao liou), deník (細流, si-liou) a hlavní knihu (cung-čching).[4] nebo cchao liou (memorandum), ž’-čching pu (日淸, deník) a tche-čching pu (hlavní kniha).[7] O každé transakci byl pořízen záznam (memorandum). Koncem dne byly záznamy zapsány do deníku, přičemž pro důležité skupiny transakcí existovaly podřízené deníky. Každých deset dní byly zápisy z deníku přepsány do hlavní knihy.[7]

Počátkem 10. století,[8] tříčlennou metodu čínští účtaři rozvinuli v metodu čtyřčlennou.[pozn. 2][6][7] V ní bylo v závěrečné rovnici dosavadní saldo nahrazeno dvěma položkami – počátečním a konečným stavem účtu.[9]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ V překladu do angličtiny three pillars balancing method, případně three-column balancing method.
  2. ↑ V anglojazyčné literatuře four pillars balancing method, případně four-column balancing method.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ SOLAS, Cigdem; SINAN, Ayhan. The historical evolution of accounting in China: The effects of culture [PDF]. Association of Accounting and Finance Academians – AAFA (MUFAD), 2008-02-14 [cit. 2010-04-17]. S. 18. [dále jen Solas, Sinan]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  2. ↑ GAO, Simon S.; HANDLEY-SCHACHLER, Morrison. The influences of Confucianism. feng Shui and Buddhism in Chinese accounting history. Accounting, Business & Financial History. Březen 2003, s. 41–68, na s. 59. [dále jen Gao, Handley]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-02. ISSN 0598-5206. (anglicky)  Archivováno 2. 6. 2010 na Wayback Machine.
  3. ↑ a b LIN, Z. Jun. Chinese Double-Entry Bookkeeping Before the Nineteenth Century. Accounting Historians Journal. 1992, roč. 19, čís. 2, s. 103–122, na s. 105. [dále jen Lin]. Dostupné online. ISSN 0148-4184. (anglicky) 
  4. ↑ a b c Solas, Sinan, str. 19.
  5. ↑ Gao, Handley, str. 52.
  6. ↑ a b Gao, Handley, str. 52.
  7. ↑ a b c Lin, str. 107.
  8. ↑ Lin, str. 108.
  9. ↑ Solas, Sinan, str. 20.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • GAO, Simon S.; HANDLEY-SCHACHLER, Morrison. The influences of Confucianism. feng Shui and Buddhism in Chinese accounting history. Accounting, Business & Financial History. Březen 2003, s. 41–68. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-02. ISSN 0598-5206. (anglicky)  Archivováno 2. 6. 2010 na Wayback Machine.
  • LIN, Z. Jun. Chinese Double-Entry Bookkeeping Before the Nineteenth Century. Accounting Historians Journal. 1992, roč. 19, čís. 2, s. 103–122. Dostupné online. ISSN 0148-4184. (anglicky) 
  • SOLAS, Cigdem; SINAN, Ayhan. The historical evolution of accounting in China: The effects of culture [PDF]. Association of Accounting and Finance Academians – AAFA (MUFAD), 2008-02-14 [cit. 2010-04-17]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
Dějiny účetnictví v Číně
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Tříčlenná_bilanční_metoda&oldid=20708547“