Segedín
| Segedín Szeged | |
|---|---|
 Tisa v Szegedu | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°14′54″ s. š., 20°8′55″ v. d. |
| Nadmořská výška | 75 m n. m. |
| Časové pásmo | +1 |
| Stát |  Maďarsko |
| Maďarské regiony|Region | Dél-Alföld |
| Župa | Csongrád |
| Okres | Szeged |
| Administrativní dělení | 20 městských částí |
  Szeged | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 281 km² |
| Počet obyvatel | 158 829 (2023)[1] |
| Hustota zalidnění | 565,2 obyv./km² |
| Etnické složení | Maďaři, Němci |
| Náboženské složení | křesťanství |
| Správa | |
| Status | Župní sídlo, město s župním právem |
| Starosta | László Botka |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | (+36) 62 |
| PSČ | 6710, 6720-6729, 6753, 6757, 6771, 6791 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Szeged ([seged], česky Segedín[2], německy Szegedin) je město v jihovýchodní části Maďarska a administrativní centrum župy Csongrád, 160 km jihovýchodně od Budapešti, 9 km od srbské a 16 km od rumunské hranice na soutoku řek Tisa a Mureș. V roce 2014 zde žilo 161 921 obyvatel a je čtvrtým největším maďarským městem. Pochází odtud uzenina Uherský salám.
Historie
Segedín a jeho oblast byl obýván už od starověku. Nejstarší známý název města zaznamenal Ptolemaios jako Partiscum. Jméno Szeged se poprvé objevilo v roce 1183 v dokladu o králi Bélovi III.
Během mongolské invaze bylo město zničeno a jeho obyvatelé uprchli k blízkým bažinám. Po invazi se vrátili a město opět postavili. Ve 14. století, během panování Ludvíka Velikého, se Szeged stal nejdůležitějším městem jižního Maďarska. Jeho strategický význam rostl s tím, jak se k hranicím Uherska přibližovalo turecké vojsko. Král Zikmund Lucemburský totiž nechal tomuto strategickému městu postavit opevnění. Szeged byl povýšen na královské město v roce 1498.
Szeged byl poprvé drancován tureckou armádou 28. září 1526. Zpět bylo dobyto 23. října 1686 a roku 1715 získalo volný královský městský stav. V roce 1719 dostalo město znak od Karla III. (tento znak je používán dodnes) a během dalších let Szeged rostl a prosperoval.
Občané Szegedu sehráli důležitou roli během revoluce a války za nezávislost v letech 1848–1849. Lajos Kossuth zde přednesl svůj slavný projev. Szeged byl posledním sídlem revoluční vlády v červenci 1849. Habsburkové pak sice potrestali představitele města, ale Szeged přesto začal opět prosperovat. Do města byla zavedena železnice v roce 1854 a městu se vrátil jeho volný královský městský stav v roce 1860.
Dnes má město krásné budovy a široké třídy, hlavně díky velké povodni v roce 1879, která zničila celé město (165 lidí zemřelo). Císař František Josef navštívil město a slíbil, že Szeged bude krásnější, než byl. Svůj slib splnil. Během dalších let město opět ožilo. Byly postaveny nové paláce, široké bulváry a nové administrativní budovy.
Po první světové válce ztratilo Maďarsko svá jižní území, Sedmihradsko ve prospěch Rumunska a Vojvodinu ve prospěch Království SHS. Szeged se stal tedy skoro příhraničním městem, proto jeho význam slábl.
Szeged velmi trpěl během druhé světové války, kdy bylo 6 000 obyvatel města zabito a židovští občané uvězněni v ghettech. Rudá armáda osvobodila město v roce 1944. Během komunistické éry se Szeged stal centrem lehkého a potravinářského průmyslu.
V roce 1962 se Szeged stal krajským městem župy Csongrád a spousta okolních vesnic byla připojena k městu.
Gastronomické speciality
- Uherský salám značky Pick, továrna byla založena Márkem Pickem roku 1901, dodnes nejvýznamnější světový producent, chráněná značka registrovaná u Evropské unie
- paprika
Partnerská města
Cambridge, Spojené království
Darmstadt, Německo
Jeruzalém, Izrael
Kotor, Černá Hora
Larnaka, Kypr
Lodž, Polsko
Lutych, Belgie
Nice, Francie
Oděsa, Ukrajina
Parma, Itálie
Pula, Chorvatsko- Rachov, Ukrajina
Rotterdam, Nizozemsko
Subotica, Srbsko
Târgu Mureș, Rumunsko- Temešvár, Rumunsko
Toledo, USA
Turku, Finsko
Wej-nan, Čínská lidová republika
Odkazy
Reference
- ↑ Detailed Gazetteer of Hungary. 30. října 2023. Dostupné online. [cit. 2023-11-05]
- ↑ BERÁNEK, Tomáš, et al. Index českých exonym: standardizované podoby, varianty = List of Czech exonyms: standardized forms, variants. 2., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2011. 133 s. (Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR). ISBN 978-80-86918-64-8. S. 13, 109. Standardizované jméno: Segedín.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Segedín na Wikimedia Commons
