Synagoga v Jablonci nad Nisou
Synagoga, neboli Templ, stála v severočeském Jablonci (v německých pramenech Gablonz and der Neisse) mezi lety 1892-1938, kdy byla vypálena a zbořena nacisty. Téměř všichni židovští obyvatelé Jablonce nad Nisou zahynuli během šoa, dnes ve městě zřejmě nežije ani jeden. Židovské rodiny se význačnou měrou zasloužily o to, že se Jablonec stal z chudičké horské vesnice jedním z nejbohatších měst střední Evropy.
Historie židovské obce [editovat]
Historie židovského osídlení Jablonce je - oproti ostatním městům v Sudetech - relativně krátká. Jablonec byl v podstatě až do průmyslové revoluce chudičkou horskou vískou, a tudíž zde z logických důvodů není zaznamenána zvýšená aktivita židovských kupců či obchodníků v předchozích staletích. Podle záznamů místních kronikářů Bendy (1877) a Lilie (1894), byl prvním Židem usadivším se v Jablonci jistý Salomon Altschul, jehož obchodování vínem je doloženo písemnými prameny k r. 1770 a 1773. První Židé se nicméně smí ve městě usadit až po revolučním roce 1848. Prvním Židem, který se do Jablonce tohoto roku stěhuje, je B.Spitzer - kupuje dva místní domy a zakládá lihovar. Roku 1852 v J. umírá c. a k. vojenský lékař Heinrich Schulhof, o pohřbu nicméně záznamy mlčí. R. 1856 otevírá Daniel Mendel z Mladé Boleslavi první obchod s koloniálním zbožím. V r. 1864 je doložena první židovská svatba - obchodník se smíšeným zbožím Josef Pam z Abtsdorfu si bere za ženu Theresii Lustig. R. 1864 založen první obchod se sklem "S.M.Hock".
R. 1870 je ustanoven přípravný výbor pro založení náboženského spolku a 19. září r. 1872 je oficiálně "Israelitischer Cultusverein" založen a jeho prvním předsedou je zvolen Dr. Hermann Adler. Roku 1877 eviduje náboženský spolek již 50 židovských rodin usedlých v Jablonci. R. 1878 je náb.spolek přeměněn na samostatnou ŽNO a r. 1882 je založen židovský hřbitov.
Bohoslužby se konají nejprve v domě na Hlavní ul. č.p.10 (Hauptsraße Nr.10), patřící rodině výše zmiňovaných Spitzerů, posléze se přesovají do domácnosti S.Lustiga. Téměř pět let funguje jako vrchní kantor Moses Pollak z Tanvaldu, zároveň S.Lustig zastává funkci kantora i šocheta. Posléze jsou k bohoslužebným účelům využívány různé objekty (např. Stará střelnice, Zájezdní hostinec "U stříbrného měsíce" atp.), nicméně stále citelněji se projevuje absence důstojné a reprezentativní sakrální stavby.
Synagoga [editovat]
Projekt stavby synagogy byl r. 1891 zadán jednomu z nejvýznamnějších architektů synagogálních staveb v Rakousko-Uhersku, v Bratislavě narozenému vídeňskému Wilhelmu Stiassnymu. 10. dubna 1892 byl slavnostně položen základní kámen a stavba v tehdy velice módním maurském slohu se secesními prvky, do které se pohodlně vešlo přes 280 věřících (160 mužů a 126 sedadel v ženské sekci), byla slavnostně vysvěcena 28. září téhož roku. Na slavnost se v hojném počtu dostavili představitelé židovských náboženských obcí z Liberce, Turnova, Mladé Boleslavi a Prahy, zástupci státních úřadů, měšťanstva a spolků i okresního výboru, evangelické obce a škol, jakož i další četní hosté. Do budovy byl vložen symbolický závěrečný kámen a do schránky úmluvy vloženy svitky Tóry. Zároveň byl představen nový jablonecký rabín, Dr. Hermann Baneth, který měl i proslov, Celý projekt stavby templu vyšel na 60,000 zlatých.
Rok po vysvěcení synagogy, tedy r. 1893 se k jablonecké židovské obci hlásilo přes 500 členů, roku 1910 už 826 osob a při posledním sčítání lidu, r. 1930, to bylo 893 osob. V první polovině 20. stol. existovaly v Jablonci židovské spolky Chevra Kadiša - pohřební bratrstvo, Židovský ženský spolek "Israelitischer Frauenverein" (založen 1885), židovský svaz mládeže "Blau-Weiss" (zal. 1926 - 45 členů) a sionistický spolek "Theodor Herzl" (zal. r. 1900 - 85 členů).
Synagoga sloužila svému účelu až do osudného roku 1938, kdy byly celé Sudety anektovány nacistickým Německem. Budova byla v při tzv. "Křišťálové noci", jak uvádí Gablonzer Zeitung
| „ | "...odpoledne 10. listopadu během dne davy vypleněna a kolem 17. hodiny zapálena." | “ |
Jiný druhotný pramen uvádí:
| „ | "V době, kdy v Jablonci probíhala "křišťálová noc", 10. listopadu 1938, zůstala ve městě už jen malá část bývalé židovské komunity. Většina odešla po zabrání Sudet nacisty, mnoho z nich se zpočátku uchýlilo do blízkého Turnova. Přesto byla zdejší synagoga v odpoledních hodinách vyrabována a kolem 17 hodiny zapálena. Podařilo se z ní však zachránit svitek Tóry, který se dostal až do amerického Marylandu, kde je vystaven. Dav též strhával vývěsní tabule židovských obchodů a ničil vnitřní zařízení.
Podle hlášení okresního úřadu v Semilech byli "vzati do vazby všichni zdejší Židé, v čele průvodu hnán jeden místní žid, jméno nepodařilo se zjistiti, který měl na prsou tabulku s nápisem: Ich bin ein Saujude (Jsem svinský žid.)" |
“ |
Po válce už nebyla ŽNO obnovena a nejbližší aktivní obcí s působností i pro město Jablonec se tak stala ŽNO v Liberci.
Zdroje [editovat]
- Gold, Hugo: Geschichte der Juden in den böhmischen Ländern - http://www.hugogold.com/bohemia/gablonz.pdf
- Daníček, Jiří: Co zmizelo a co zůstalo - http://www.holocaust.cz/cz2/resources/ros_chodes/2005/09/jablonec
- Židovská obec Liberec: Historie ŽNO v Jablonci nad Nisou - http://www.kehila-liberec.cz/Historie.aspx#jab
- "Křišťálová noc" v Jablonci nad Nisou - http://www.holocaust.cz/cz2/resources/jcom/kristalovanoc/jablonec_nad_nisou