Svor (okres Česká Lípa)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Svor
Znak obce SvorVlajka obce Svor
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecCvikov
Obec s rozšířenou působnostíNový Bor
(správní obvod)
OkresČeská Lípa
KrajLiberecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel677 (2023)[1]
Rozloha18,05 km²[2]
Katastrální územíSvor
Nadmořská výška435 m n. m.
PSČ471 51
Počet domů272 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.1
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduSvor 195
471 51 Svor
svor@obecsvor.cz
StarostkaIng. Kateřina Jonáková
Oficiální web: www.obecsvor.cz
Svor na mapě
Svor
Svor
Další údaje
Kód obce562131
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svor (něm. Röhrsdorf[4]) je obec v okrese Česká Lípa, při jižní straně Lužických hor, v nadmořské výšce 435 metrů. Žije zde 677[1] obyvatel. Obcí protéká Boberský potok a prochází jí silnice č. 9 spojující Šluknovský výběžek s vnitrozemím. Obec má velice dobré autobusové a vlakové spojení. Obec Svor se skládá ze dvou místních částí - Svor a Rousínov. Dále k obci patří samota Nová Huť. V celé obci je registrováno celkem 322 domů, z toho v samotném Svoru 247. Svor leží v kopcovitém terénu.

Historie obce[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o obci pochází z roku 1395. Při volbě názvu Svor došlo zřejmě k omylu, neboť hornina tohoto názvu se v okolí nevyskytuje. Je možné, že je odvozen ze vsi sevřené horskými svahy.[5] Původní název vsi byl uváděn roku 1555 Rykrštorf.[6] Ve středověku byli obyvatelé Svoru zcela závislí na obživě, kterou jim poskytovaly místní hluboké lesy.

Železniční stanice Svor

Svor náležel k panství Zákupskému. Nejstaršími doloženými majiteli byli Berkové z Dubé a z Lípy. Mezi vlastníky jsou uváděni Kolovratové a šlechtický rod Habsburků z Toskánska. Panství vlastnil také po 14 let syn Napoleona Bonaparte, vévoda přezdívaný Orlík, jenž musel žít v Rakousku pod dohledem císaře Františka I. a nikdy se do Svoru a na Zákupské panství nedostal. V poslední čtvrtině 19. století nestačilo využívání půdy k obživě místního obyvatelstva, což mělo za následek rozvoj domácích prací. U obce byly v 18. a 19. století postaveny vojenské tábory. Roku 1826 zde byla postavena barvírna a pak i sirkárna.

V 1866 se začala stavět železniční trať z Bakova nad Jizerou do Rumburku, která vede přes Svor. Hornatý terén si vyžádal mnoho náročných zemních staveb. Jednou z nich je železniční násep ve Svoru, který má výšku 15 m. Nejdříve byl postaven úsek ze Svoru do Cvikova a až v roce 1905 byl postaven úsek až do Jablonného v Podještědí, kde se trať napojila na již dříve postavenou trať z Mimoně do Liberce. Úsek ze Svoru do Cvikova byl zrušen po roce 1960.[7]

V roce 1910 měl Svor 1 475 obyvatel, spolu s místní částí Rousínov 1 920. V letech 1938 až 1945 bylo území obce v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněno k nacistickému Německu. Po druhé světové válce zde došlo ke kompletní výměně obyvatelstva.[zdroj?] Obec pak byla přejmenována z Röhrsdorf na Svor.[4]

V lednu 2012 obec získala od předsedkyně poslanecké sněmovny Miroslavy Němcové dokument o udělení znaku i vlajku obce. Jejich autorem byla Jana Filipová a vexilolog Petr Exner.[8]

Sklárny[editovat | editovat zdroj]

V roce 1750 postavil na Nové louce sklářský mistr z falknovské huti Jan Václav Müller novou sklárnu, nazvanou později Nová Huť. Po jeho smrti ji vedla vdova po něm, která měla k ruce 11 sklářů. V roce 1857 se huť stala majetkem zákupské vrchnosti, konkrétně excísaře Ferdinanda I. Habsburského a roku 1875 nadobro vyhasla. V roce 1881 byla část objektů zbořena a zbytek shořel při požáru roku 1895.[9]

V roce 1873 byla založena sklářská huť Tereza. Dodávání palivového dřeva pro hutě se stalo obživou pro mnoho místních obyvatel. Nyní již ve Svoru sklářství není.

Kulturní památky[editovat | editovat zdroj]

  • Původní srubová kaple postavená v 1745 byla později v roce 1788 přestavěna na pozdně barokní kostelík či kapli Nejsvětější Trojice s věžičkou a mansardovou střechou, typickou pro zdejší stavby.[5] Kaple je v evidenci cvikovské farnosti.[10]

Cestovní ruch[editovat | editovat zdroj]

Na katastr obce zasahuje hora Klíč (760 m n. m.) se stejnojmennou přírodní rezervací[11] V okruhu 4 km je dalších řada vrchů, náležících do Lužických hor - mimo zmiňovaného Klíče Velký Buk (736 m.), Stožec (665 m.), Rousínovský vrch (660 m.), Bučina (534 m.) a přímo ve Svoru Sokolík (501 m.) Poblíž vsi je zřícenina hradu Milštejn a vodní nádrž i přírodní památka Naděje. Přes Svor vedou značené turistické trasy, pro pěší turisty červená od Nového Boru a zelená od Cvikova. Vede tudy cyklotrasa 3007 od Cvikova. V obci se nachází stanice na železniční trati Bakov nad Jizerou – Jedlová.[12] Do roku 1977 též ze Svoru odbočovala trať do Cvikova a Jablonného v Podještědí.[13]

Asi 250 metrů severozápadně od okraje obce se při modře značené turistické cestě v údolí Boberského potoka nachází Svorský rybník (v první polovině 20. století zvaný též Schillerův rybník, v mapách z počátku 21. století označen jako Jezírko).[14] V tomto lesním rybníku je možnost koupání. Na rozcestí v lese severně od Svorského rybníka se nachází kamenný sloupek s obrazem sv. Antonína, opravený v roce 2008.[15]

Společenský život[editovat | editovat zdroj]

  • Fotbalový klub Svoru zakončil sezónu 2011/2012 na osmém místě tabulky III. třídy okresní soutěže.[16]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. a b Výnos ministra vnitra č. 494/1947 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.
  5. a b ŘEHÁČEK, Marek. Lužické a Žitavské hory. Liberec: Kalendář Liberecka, 2011. ISBN 978-80-87213-09-4. Kapitola Svor, s. 223. 
  6. RŮŽIČKA, Jiří. Českolipsko do kapsy. [s.l.]: KMa, s.r.o, 2007. ISBN 978-80-7309-488-1. Kapitola Svor, s. 172. 
  7. HOLEČEK, Milan. Lužické hory. Praha 1: Olympia, 2004. ISBN 80-7033-832-6. Kapitola Turistická část, s. 39. 
  8. Mgr Kateřina Brožová. Mají nový znak i vlajku obce. Českolipský deník [online]. 2012-02-01 [cit. 2012-02-01]. Dostupné online. 
  9. GELNAR, Michal. Ze sklárny Nová Huť. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. 2009, čís. 18, s. 29. ISSN 1211-9172. 
  10. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. Kapitola 1045 Cvikov, s. 37. 
  11. MODRÝ ING. PHD, Martin; SÝKOROVÁ RNDR, Jarmila. Maloplošná chráněná území Libereckého kraje. Liberec: Liberecký kraj, referát ŽP a zemědělství, 2004. S. 36. 
  12. Mapa Lužické hory č.14. Praha: Trasa, 2010, 6.vydání. ISBN 978-80-7324-289-3. 
  13. Popis zrušené tratě. zrusenetrate.wz.cz [online]. [cit. 2015-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-05. 
  14. Jezírko na mapy.cz
  15. KÜHN, Jiří. Svorský rybník [online]. [cit. 2015-12-28]. Dostupné online. 
  16. Kopeme za fotbal – Výsledky soutěží. Českolipský deník. Červen 2012, roč. 19, čís. 20. června, s. 16. ISSN 1214-8462. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]