Svatí Sergius a Bacchus
| Svatí Sergius a Bacchus | |
|---|---|
 Detail ikony ze 7. století | |
| mučedníci | |
| Narození | Patrně Řím |
| Úmrtí | 303 Sýrii, svatý Sergius ve městě Resafa |
| Svátek | 7. října |
| Období | Římská říše |
| Místo pohřbení | Sýrie, část ostatků svatého Sergia byla převezena do Benátek |
| Vyznání | křesťanství |
| Úřady | světci |
| Uctíván církvemi | římskokatolickou církví a církvemi ve společenství se svatým stolcem, východní ortodoxní církví, svatý Sergius byl uctíván jako patron i pouštními nomády |
| Významné zasvěcené kostely | v Římě |
| Atributy | bývají znázorňováni jako mladí římští vojáci |
| Patronem | Sýrie, armády, vojáků |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Svatí Sergius a Bacchus byli důstojníci římské armády. Oba pocházeli z urozených římských rodů - Sergius patrně z mocné patricijské rodiny Sergiovců. Sloužili v armádě císaře Maximiána, Sergius jako velitel vojenské školy ('primicerius gymnasii trionum') v Terstu a Bacchus byl jeho podřízený. Poté, co odmítli obětovat bohu Jupiterovi, byli zbaveni svých hodností, mučeni a zabiti. Dodnes jsou národními světci Sýrie.
Život[editovat | editovat zdroj]
Sergius i Bacchus udělali slušnou vojenskou kariéru. Těšili se přízni císaře. Sergius se stal velitelem vojenské školy ('primicerius gymnasii trionum') a Bacchus jeho podřízeným. Poté, co odmítli obětovat pohanskému bohu, byli zbaveni veškerých svých hodností a potupně vedeni městem Arabissus v ženských šatech. Poté byli mučeni a Bacchus zemřel 1. října 303 při bičování. Jeho tělo bylo pohozeno u silnice, ale dle legendy ho ochraňavali supi před toulavými psy. Po své smrti se pak měl zjevit Sergiovi a posilovat ho na mysli. Sergius přežil strašná mučení (musel například ujít 18 mil s botami, do nichž byly zaraženy hřeby) a proto byl 7. října sťat. Jeho hrob se stal poutním místem a byla kolem něj shromážděna silná křesťanská komunita.
Úcta[editovat | editovat zdroj]
Roku 434 byl u hrobu svatého Sergia zbudován chrám, při kterém vzniklo první biskupství v Sýrii. Za svého patrona ho také považovali pouštní nomádi - odtud pramení obliba města Resafa, za vlády byzantského císaře Anastasia I. (491–518) oficiálně přejmenováno na Sergiopolis, u ummájovských chalífů.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Svatí Sergius a Bacchus na Wikimedia Commons - David Woods: The Origin of the Cult of SS. Sergius and Bacchus
- The Lives of Sts. Sergius and Bacchus from the official Website of the Orthodox Church in America (OCA)
- Photographs of the Church of St. Sergius and St. Bacchus
- The Passion of SS. Serge and Bacchus
