Svatá aliance

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Svatá aliance bylo spojenectví tří států Ruska, Rakouska a Pruska vytvořené v roce 1815, které mělo dohlížet na dodržování pořádku na základě „křesťanské solidarity“ (nehledě na to, že Romanovci byli pravoslavní, Habsburkové katolíci a Hohenzollernové luteráni). Jelikož tvůrcem politiky rovnováhy byl do značné míry kníže Klemens Wenzel von Metternich, mluví se někdy také o Metternichovském systému. Ráz této politiky, která fungovala v Evropě od Vídeňského kongresu v podstatě až do první světové války, označujeme také jako Koncert velmocí. Revoluční myšlenky však nezapadly a již po několika letech se projevila touha po svobodě. V roce 1818 se na základě rozhodnutí z kongersu v Cáchách připojila ke Svaté alianci i Francie.

Kongresy aliance [editovat]

Při kongresu bylo rozhodnuto o předčasném odvolání okupačních vojsk z Francie, dále se řešila práva židovského obyvatelstva a obchodu s otroky.

  • v Karlových Varech 1819

V Karlových Varech byly řešeny studentské a národní manifestace v Německém spolku a byly vydány Karlovarské dekrety.

  • v Opavě 1820/1821 - dvojkongres

Popudem k jeho uspořádání byl revoluční vývoj v Neapoli v červenci roku 1820.

  • V Lublaňi 1820/1821 - dvojkongres

Lublaňský kongres je pokračováním Opavského, který byl z důvodu vzájemných neshod předčasně ukončen.

  • ve Veroně 1822

Rozhodnutí o Francouzské intervenci do Španělska,kde vypuklo povstání armády a španělský král byl přinucen příjmout ústavu.

Literatura [editovat]

  • SLADKOVSKÁ, Eva. Kongresy Svaté aliance. Historický obzor, 1998, 9 (11/12), s. 242-249. ISSN 1210-6097.