Summerhill

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Summerhill

Summerhillská škola je nezávislá britská internátní škola, která byla založena v roce 1921 Alexanderem Sutherlandem Neillem s přesvědčením, že vzdělávání by mělo být prováděno tak, aby bylo přizpůsobeno dítěti spíše než komukoliv jinému v procesu vzdělávání. Funguje jako demokratické společenství. Provoz školy je projednáván ve školních shromážděních, kterých se může účastnit každý, zaměstnanci stejně jako žáci, a na kterých má každý stejný hlas. Tato setkání slouží jako zákonodárný i soudní orgán. Členové komunity mají svobodu dělat to, co chtějí, tak dlouho, dokud svými kroky nezpůsobí žádnou škodu jiným lidem, v souladu s Neillovými principy, tj. "svoboda, nikoli svévole." To se týká také svobody žáků vybrat si z nabídky, které lekce, se zúčastní.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Summerhill škola byla založena v roce 1921 v Hellerau u Drážďan v Německu Neillem jako součást Neue Schule ("Nová škola"). Nicméně, Neill byl nespokojen s jejím étosem Neue Schule, a proto ji přestěhoval do Sonntagbergu v Rakousku. Vzhledem k nepřátelství místních obyvatel, se přestěhovala znovu roku 1923 do Lyme Regis v Anglii. Dům v Lyme Regis byl nazýván Summerhill, a to stalo se jménem školy. V roce 1927 se znovu přestěhovali do současného sídla v Leiston, Suffolk, Anglie. To se opět během druhé světové války dočasně přesunulo do Ffestiniog ve Walesu proto, aby budovy mohly být použity jako tréninkový tábor britské armády.[1]

Po Neillově smrtil v roce 1973 byl veden jeho manželkou Enou, až do roku 1985.[1]

Dnes je zde internátní a denní škola slouží základnímu i střednímu vzdělávání v demokratickém stylu. Školu dnes vede Neillova dcera, Zoe Neill Readhedová.[2]

Přestože oficiální založení školy můžeme pravděpodobně datovat do následujících let, škola sama objevila roku 1921, který bereme jako rok jejího vzniku.[1]

Filozofie[editovat | editovat zdroj]

Summerhill je známý svou filozofií, že děti se učí nejlépe, pokud jsou osvobozeny od donucování. Všechny lekce jsou volitelné a žáci si mohou vybrat, jak naloží se svým časem. Neillův Summerhill je založen s přesvědčením, že "funkcí dítěte je žít svůj vlastní život - nikoli život, o kterém si jeho nervózní rodiče myslí, že by mělo žít, a také ne život podle účelů vychovatele, který si myslí, že je zná nejlépe"[3]

Jako doplněk ovládnutí svého volného času se mohou žáci účastnit samosprávného společenství školy. Školní setkání se konají třikrát týdně. Žáci i zaměstnanci zde mají rovný hlas při rozhodnutích, která ovlivňují jejich každodenní život, diskutují o problémech a vytvářejí či mění školní řád. Pravidla odsouhlasená na těchto setkáních jsou široká - od sjednání přijatelné doby na spaní až po povolení nahoty kolem bazénu a ve třídě. Schůzky jsou také příležitostí pro komunitu hlasovat o postupu pro nevyřešených konfliktů, jako jsou pokuty za krádež (obvykle se pokuta skládá z nutnosti zaplatit způsobenou škodu).

Při vytváření svých pravidel a udílení sankcí, školní setkání obecně uplatňuje, zásady A.S. Neilla "Svoboda není svévole" (napsal knihu se stejným názvem). Základem je, že můžete dělat, co si přejete, pokud to nezpůsobí újmu ostatním. Proto, máte možnost klít, jak se vám líbí, a to v areálu školy, ale volat na někoho jiného útočná označení neboli nadávat je svévole.

Nade vším jsou tyto hlavní zásady: demokracie, rovnost a svoboda. S nimi škola Summerhill pracuje.

Řešení konfliktů[editovat | editovat zdroj]

V Summerhillu používají dva hlavní způsoby řešení sporů.

Veřejní ochránci práv[editovat | editovat zdroj]

V první úrovni, by měl stěžovatel jít za veřejným ochráncem práv k vyřešení konfliktu. Veřejní ochránci práv jsou voleni výborem starších členů komunity, jejichž úkolem je zasahovat do sporů. Jedna strana sporu půjde a najde veřejného ochránce práv a požádá ho o pomoc ve věci "veřejného ochránce práv". Často vše, co musí veřejný ochránce práv udělat, je napomenout někoho, aby ukončil obtěžování. Někdy, pokud je rozepře složitější, musí se veřejný ochránce dělat prostředníka. Pokud konflikt nelze vyřešit neprodleně, nebo pokud je napomenutí veřejného ochránce práv ignorováno, může být případ předložen školnímu shromáždění.

Ve zvláštních případech, pro setkání někdy určuje jedinec svého vlastního "speciálního" veřejného ochránce práv, který se zabývá jen případy jedné osoby. To se obvykle stává, pokud je konkrétní dítě obětí soustavné šikany, nebo má problémy s jazykem. (V takovém případě je někdo, kdo ovládá oba jazyky, angličtinu a jazyk daného dítěte, zvolen jako veřejný ochránce práv.)

Soudní dvůr[editovat | editovat zdroj]

Soudní dvůr je školní shromáždění, které se zabývá lidmi, kteří porušují školní pravidla. Někdy je to samostatné shromáždění soudního dvora, jindy jsou zákonodárné i soudní jednání spojeny. To je samo o sobě věcí, která může být rozhodnuta na setkání.

"Případový soudní dvůr" se skládá z jedné osoby "vychovávající" druhé nebo ze skupiny lidí. Osoba podávající žalobu u soudního výboru předloží problém, předseda se zeptá obviněných, jestli to udělali a mají-li k tomu co říct, pak volá za případné svědky. Jestli se obviněný přiznává k přestupku nebo jsou spolehlivé svědecké výpovědi, předseda vyzve k předložení návrhů. Potom je pro obecenstvo otevřena diskuse.

Pokud není žádný jasný důkaz o tom, kdo je vinen (například v případě nepozorované krádeže), je často jmenován "vyšetřovací výbor". Vyšetřovací výbor má pravomoc k prohledání ubytovacích pokojů nebo skříněk a vyptávat se lidí. Pokud získají nějaké nové důkazy, vrátí věc k dalšímu projednání,. V obci tak malé, jako Summerhill, málo událostí proběhne zcela bez povšimnutí, a záležitosti jsou obvykle rychle vyřešeny.

Jakmile se zjistí, že nějaká osoba porušila pravidla, musí shromáždění navrhnout a následně odhlasovat pokutu. U většiny školních pravidel, je nařízena"standardní pokuta" pro jejich porušení, poněkud odpovídající soudní trestní sazbě, ale může ještě být navržena odlišná pokuta. Pokuty mohou zahrnovat "důrazné varování", které udílí předseda, peněžité pokuty, ztrátu výsad (například, že nemohou chodit mimo školu na vycházky, nebo chodí jako poslední, když se podává oběd) nebo "pracovní pokuta", sběr odpadků po stanovenou dobu nebo podobné pracovní činnosti ve prospěch komunity. V případě krádeže, je obvykle považováno za dostatečné, aby zloděj vrátil to, co bylo ukradeno. Ačkoli se také objevily některé vzácné případy, kdy odcizená nemovitost již není v držení zloděje. V těchto případech je zloděj potrestán jednou ze dvou vážnějších pokut a dotázán, kam předal majetek, který ukradl.

Vzdělávací soustava[editovat | editovat zdroj]

Ačkoli Neill byl zaměřený na sociální rozvoj dětí více, než na jejich akademický rozvoj, má nicméně Summerhill některé důležité odlišnosti v přístupu k výuce. V Summerhillu neexistuje pojem "ročník" nebo "forma vzdělávání". Místo toho jsou děti umístěny v souladu s jejich schopností v daném předmětu. Není neobvyklé, aby v jedné třídě byli žáci velmi různého věku, nebo aby žáci ve věku 13 nebo 14 let složily maturitní zkoušku. Tato soustava odráží přesvědčení, že děti by měly pokračovat svým vlastním tempem, spíše než aby musely splňovat stanovené standardy pro určitý věk.

Jsou zde také dvě učebny, které působí na "drop-in (poraď si sám)" základu pro všechny nebo na část dne, dílna a umělecké centrum. Do těchto tříd s dohledem může přijít každý, aby na něčem pracoval. Děti si obyčejně hrají s dřevěnými hračkami (většinou meče nebo zbraně), které si samy vyrobily, a mnoho nábytku a dekorací ve škole bylo také vytvořeno studenty.

Internátní domy a pastýřská péče[editovat | editovat zdroj]

Děti v Summerhillu jsou zařazeny v jedné z pěti skupin, které odpovídají budovám, v nichž jsou ubytovány. Umístění je obvykle rozhodnuto na začátku pololetí ředitelem, s přihlédnutím k věku dítěte. V praxi mohou mít mladší děti přednost, jestliže by moc dlouho čekaly na místo, v případě, že mají více přátel ve vyšší skupině nebo v případě, že vykazují znaky zralosti příslušníka vyšší skupiny.

Některá školní pravidla se týkají speciálně určité věkové skupiny, například nesmí nikdo cizí jezdit na kole dětí z domu San, a jen děti z domu Bouda a Vagony mohou zakládat táborové ohně. Pravidla o tom, kdy děti musí jít spát jsou také podle věkové skupiny.

V ložnici obvykle bydlí čtyři nebo pět dětí.

Rodiče domů[editovat | editovat zdroj]

Každý z internátních domů (s výjimkou vagonů, viz níže) má "rodiče domu", zaměstnance, jehož povinností je pastýřská péče. Mezi povinnosti rodiče domu patří praní prádla jejich svěřenců, ošetření drobných poranění a bolest, při závažnějších onemocněních je vzít k lékaři nebo do nemocnice a poskytovat obecnou emocionální podporu. V závislosti na věkové skupině, jim mohou také vyprávět pohádky na dobrou noc, opatrují jejich cennosti, doprovází je do města užívat si kapesného nebo mluvit jejich jménem na zasedáních.

San[editovat | editovat zdroj]

Věk přibližně 6 - 8

Budova San je přístavba v blízkosti učeben prvního stupně. Její název je odvozen od skutečnosti, že to byla původně postavena jako sanatorium. Když se ukázala být nedostatečně využitá jako samostatné zdravotnické zařízení, byla předána k ubytování nejmenších dětí a jejich rodiče domu. Předtím byly sanské děti ubytovány v hlavní budově školy a budova San se užívala jako knihovna. Od té doby se přestěhovaly zpátky a v pokojích jimi předtím obsazených bydlí nyní chalupní děti.

Zákony školy obecně chránit sanské děti tak, že jim znemožňují zapojovat se do některých nebezpečných činností a brání starším dětem je šikanovat, podvádět nebo jinak zneužívat jejich mladší spolužáky. Sanské děti mají právo přednášet své případy na začátku školního shromáždění nebo může jiný žák nebo učitel přednášet záležitost či záležitosti jejich jménem.

Sanské děti mohou spát v pokojích chlapci i dívky pohromadě, zatímco starší děti každé pohlaví odděleně.

Chalupa[editovat | editovat zdroj]

Věk přibližně 9-10

Chalupní děti byly původně umístěny ve staré Neillově chalupě, která je na okraji školního pozemku. Na nějakou dobu, San zcela nahradil Chalupu, ale nyní chalupní děti bydlí v hlavní budově školy.

Dům[editovat | editovat zdroj]

Věk přibližně 11 - 12

Domovní děti jsou ubytovány v hlavní budově školy, nazvané jednoduše "dům".

Boudy[editovat | editovat zdroj]

Věk přibližně 13 - 14

Boudy (jsou dvě, chlapecká a ta dívčí) jsou malá stavení, říká se jim tak pro určitou zchátralost jejich původní stavby. Budovy od té doby prošly rekonstrukcí.

Od děti ve věku Boudy a výše se očekává, že se budou aktivněji podílet na chodu školy, stanou se členy výborů, budou předsedat jednání jako veřejný ochránce práv při řešení sporů a jednáních při školních shromážděních. Samozřejmě, že mladší děti mohou přijmout většinu z těchto rolí, pokud si to přejí, a žádné z nich nejsou povinné ani pro starší děti.

Vagony[editovat | editovat zdroj]

Věk přibližně 15 +

Vagónové stavby jsou podobné těm jako Boudy, jen větší. Nicméně byly to původně přestavěné železniční vozy. Při poslední rekonstrukci chlapecký vagon dostal kuchyňský kout a dívčí vagon dostal společenskou místnost a sprchový kout. (Ostatní koupelny ve škole mají pouze vanu.) Kterékoli zařízení mohou používat obě pohlaví.

Vagónové děti mají každé svůj pokoj a nepečují o ně rodiče domu. Namísto toho se očekává, že si vyperou své prádlo a obecně se o sebe postarají, ačkoli je tam řada zaměstnanců, kteří se starají o ty z vagónových dětí, které onemocní. Ty pak mají možnost, pokud potřebují radu dospělého nebo lékařskou pomoc, poradit se s rodiči domu Boudy.

Významní bývalí žáci[editovat | editovat zdroj]

  • John Burningham, autor knih pro děti a ilustrátor
  • Keith Critchlow, umělec a profesor architektury
  • Rebecca De Mornay, herečka
  • Storm Thorgerson, grafik designer specializující se na rocková alba
  • Gus Dudgeon, hudební producent

Státní inspekce[editovat | editovat zdroj]

Summerhill nemá zcela ideální vztah s britskou vládou a je stále nejvíce prověřovanou školou v zemi. Během roku 1990 byl prověřován devětkrát. Později se ukázalo, že to bylo proto, že OFSTED (dále jen "Úřad pro standardy ve vzdělávání") zařadil Summerhill na tajný seznam 61 nezávislých škol, označené jako TBW (to be watched - k dalšímu sledování).

V březnu 1999 následovala velká kontrola z OFSTEDu, po níž ministr školství a zaměstnanosti, David Blunkett, vydal škole upozornění na nedostatky,spojené se záležitostí vedení vyučování při nepovinných hodinách. Nedbání na takovéto upozornění ve lhůtě šesti měsíců obvykle vede k uzavření školy, ale Summerhill se rozhodl napadnout upozornění u soudu.

Případ se dostal ke speciálnímu vzdělávacímu soudnímu dvoru v březnu 2000, kde škola byla zastupována významnými obhájci zabývajícími se lidskými právy Geoffreym Robertsonem, QC, a Markem Stephensem. Čtyři dny před slyšením se vládní případ zhroutil a bylo dohodnuto vypořádání. Žáci, kteří se účastnili slyšení, ten den převzali soudní síň a konali školní shromáždění, na kterém diskutovali o tom, zda mají přijmout dohodu. Jednomyslně si odhlasovali, že tak mají učinit.

Podstata vypořádání byla významně širší, než by mohl rozhodnout soudní orgán samotný. Sodní dvůr měl pouze pravomoc ke zrušení upozornění na nedostatky, zatímco vypořádání vytvořilo ustanovení pro Summerhill, podle kterého má být prověřován s ohledem na jeho filozofii a hodnoty. To znamená, že hlas dítěte má být zahrnut do inspekce prostřednictvím společných shromáždění a dalšími způsoby, a že dva poradci ze školy, a jeden z DfE budou inspektory doprovázet, aby inspekce respektovala cíle a hodnoty školy. Škola byla první v Anglii, kde děti mají právo na to, aby na formální schůzce s inspektory vyjádřili své názory. DfE poradci se stali Prof Paul Hirst a Prof Geoff Whitty, ředitel Institutu vzdělávání, který je nyní řídícím orgánem OFSTEDu.

První úplná inspekční zpráva od sporné zprávy za rok 1999 byla zveřejněna v roce 2007. V roce 2007 byla provedena inspekce v rámci stanovené soudní dohody, a byla obecně pozitivní, a to i v oblastech dříve kritizovaných ve zprávě z roku 1999. Škola tvrdí, že od předešlé inspekce nezměnila svůj přístup.

Poslední úplná inspekce provedená 05.10.2011 došla k závěru, že škola je vynikající ve všech oblastech s výjimkou výuky, která byla považována za dobrou, a ne vynikající kvůli problémům při posuzování.

V únoru 2013 DfE oznámil škole, že je jednostranným vypovězením soudní dohody, když Ofsted tvrdí, že nyní škole porozuměli a nepotřebují inspekční procedury, aby bylo zajištěno spravedlivé kontroly. Škola při jejich setkání s hlavním inspektorem škol, Sirem Michaelem Wilshawem, 13. února 2013 poslala důkazy a otázky Výběrové komisi pro vzdělávání. Jako důkaz cituje člena Výběrové komise, který vyjádřil šok z procedurálních nedostatků, které Ofstedu zabraňují učit se svých chyb.

Dramatizace a dokumentární vyobrazení[editovat | editovat zdroj]

Summerhill at 70, z redakce Channel 4, pořad Cutting Edge, dokumentární seriál, byl vysílán dne 30. března 1992.

2008 televizní produkce Summerhill, vysíláno na BBC1 a CBBC jako seriál a na BBC Four jako jednorázová dramatizace. Byla natočena v Summerhillu a představila silně beletrizovanou verzi soudního případu z roku 2000 a událostí, které vedly k němu vedly. Mnoho záběrů bylo pořízeno přímo v Summerhill a využívá žáky jako kompars. Výroba předložila přehnaně pozitivní pohled na školu [17], protože režisér Jon East, chtěl zpochybnit stávající model školy, jak je předváděn v populární kultuře. Za film získal dvě ceny BAFTA (British Academy of Film and Television Arts), z toho jednu za scénář, Alison Hume.

A.S.Neillův Summerhillský trust[editovat | editovat zdroj]

Trust byla založen v roce 2004 Timem Brighousem, Tomem Contim, Billem Nighym, Markem Stephensem a Geoffreym Robertsonem QC za cílem získávání finančních prostředků na stipendia a pro podporu demokratického vzdělávání po celém světě. Vydává elektronický zpravodaj a pořádá fundraisingové akce. Výběrová komise školních dětí nazvaná Komise pro vnější záležitosti v průběhu let, které uběhly od soudního řízení, prosazuje Summerhill s podporou Trustu jako případovou studii pro děti ve státních školách, pro učitele a vzdělavatele ve školách, konferencích a na různých akcích. Mají spustit plně demokratická shromáždění v budovách Parlamentu a Londýnské radnice. Chystají lobovat u čtyřech hlavních inspektorů škol prostřednictvím Výběrové komise pro vzdělávání za posílení významu práv dětí ve školách a při školních inspekcí. Dělají projevy na konferencích ministrů školství při UNESCO, agitují a protestují ve Zvláštní konferenci OSN o právech dítěte v New Yorku. Převzali aktivní roli v poradenství a účastní se akcí za práva dětí podle článku 12. Pokračují ve spolupráci se školami, vysokými školami a univerzitami.

Summerhill v populární kultuře[editovat | editovat zdroj]

Nejzlobivější holka od Enid Blytonové je seriál, který se odehrává ve smyšlené škole Whyteleafe, která je v mnohém podobná Summerhillu. Ve Whyteleafe děti vytvářejí pravidla a pořádají setkání za účelem jejich projednávání a přizpůsobují je. Učitelé děti netrestají, jsou přezkoumány a potrestány svými spolužáky při školních shromážděních. [editovat]

Letopisy Narnie od CS Lewise seriál krátce satirizuje progresivní přístupy ke vzdělávání na internátní škole, která se jmenuje Dům pokusů. Popis této školy se poněkud podobá v některých rysech Summerhillu. [editovat]

Kniha Inspekce Ostrova (Inspecting The Island) od Hyldy Simsové se odehrává ve smyšlené škole Coralford založené na příběhu Summerhillu.

V knize Rosemary čeká děťátko (Rosemary’s baby) hlavní postava ztvárněná Miou Farowovou čte kopii Neillovy knihy o Summerhillu.

Citace[editovat | editovat zdroj]

"Chtěl bych, aby Summerhill vyráběl spíše šťastné metaře než neurotické učence."-A.S. Neill

"Nikdo není dost moudrý nebo dost dobrý, aby formoval charakter jakéhokoliv dítěte. To špatné, co se děje s naším nemocným, neurotickým světem, je dáno tím, že jsme byli formováni. Dospělé generaci, která viděla dvě velké války a jak se zdá, se chystá spustit třetí by nemělo být svěřeno ani formování charakteru krysy "-A.S. Neill

"O čem nemůže být pochyb, že se tady děje kus fascinujícího a hodnotného pedagogického výzkumu, který by bylo pro všechny pedagogy dobré vidět"- zpráva od inspektorů škol Jejího Veličenstva, 1949

"Chtěl bych co nejdříve zapsat mé dítě do bordelu jako Summerhill" - Max Rafferty Summerhill: pro a proti. Hart Publishing. 1970. ISBN 0-8055-1075-3.

"Když jsme s mojí první ženou školu zakládali, bylo naší hlavní myšlenkou, aby škola byla vhodná pro dítě - namísto toho, aby se dítě přizpůsobovalo škole"-A.S. Neill

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Summerhill School na anglické Wikipedii.

  1. a b c Summerhill – Early days [online]. Summerhill, [cit. 2008-01-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. History [online]. Summerhill School, [cit. 2008-01-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. REPORT OF AN INQUIRY INTO SUMMERHILL SCHOOL – LEISTON, SUFFOLK [online]. Self Managed Learning, 2000, [cit. 2008-01-28]. Dostupné online. (anglicky)