Sulfid inditý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Sulfid inditý
Obecné
Systematický název Sulfid inditý
Anglický název Indium(III) sulfide
indium sesquisulfide
diindium trisulphide
Německý název Indium(III)-sulfid
Sumární vzorec In2S3
Vzhled červený prášek
Identifikace
SMILES S=[In]S[In]=S
InChI 1S/2In.3S
1/2In.3S/rIn2S3/c3-1-5-2-4
Vlastnosti
Molární hmotnost 325,82 g/mol
Teplota tání 1 050,0 °C
Hustota 4,900 g/cm3 (pevná látka)
Rozpustnost ve vodě nerozpustný
Struktura
Termodynamické vlastnosti
Bezpečnost
NFPA 704
NFPA 704.svg
4
3
2
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky
SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Sulfid inditý je anorganická sloučenina se vzorcem In2S3. Jedná se o první sloučeninu india, která kdy byla popsána, poprvé byla tato sloučenina popsána roku 1863, kdy bylo také objeveno indium izolací ze sraženiny sulfidu.

Struktura[editovat | editovat zdroj]

Jsou známy tři různé polymorfní struktury In2S3: žlutý α–In2S3krychlovou strukturu, červený β–In2S3 čtverečnou strukturu (a je diamagnetický) a struktura γ–In2S3 je vrstevnatá. β modifikace je považována za nejstabilnější modifikaci při pokojové teplotě, přestože v závislosti na způsobu výroby může být přítomna i α modifikace.
Sulfid inditý je, stejně jako podobné kovalentní sloučeniny, nerozpustný ve většině rozpouštědel. Je napadán kyselinami a sulfidy a je mírně rozpustný v roztoku Na2S.[1]

Výroba[editovat | editovat zdroj]

Tradičně se In2S3 připravoval přímou kombinací prvků.
Výroba z nestálých komplexních sloučenin india a síry, jako jsou například dithiokarbamáty (např. Et2InIIIS2CNEt2) byla prozkoumána jako metoda vhodná pro techniku chemické depozice z plynné fáze.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Indium(III) sulfide na anglické Wikipedii.

  1. Indium Sulfide
  2. S. W. Haggata M Azad Malik, M. Motevalli, and P. O'Brien(1995).  "Synthesis and Characterization of Some Mixed Alkyl Thiocarbamates of Gallium and Indium, Precursors for III/VI Materials: The X-ray Single-Crystal Structures of Dimethyl- and Diethylindium Diethyldithiocarbamate". Chem. Mater. 7 (4): 716–724. doi:10.1021/cm00052a017.