Suiko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Suiko (japonsky: 推古天皇) (554 – 628) byla v pořadí 33. císařovnou (vládla 593 – 628). Vdova po Bidacuovi a vnučka Soga Inameho.

Roku 593 pověřila svého synovce Šótokua (tehdy dvacetiletého) regentem (vládcem). Ten roku 594 vydal edikt vyzývající k přijetí a podpoře buddhismu. Dále postavil řadu chrámů jako Šitennódži v Osace a Hórjúdži v Ikaruze. Přednášel 3 velké sútry a komentáře pro ty, co neuměli číst. Spojil se se Sogou Umakem a spolu upevňovali stát za pomoci náboženství. Roku 604 zavedl Systém čepicových hodností (předáci rodů měli být hodnoceni podle svých schopností a ne podle nároku). Čepice byly děleny do různých barev a tvarů. Roku 604 ještě vydal Ústavu o sedmnácti odstavcích (soubor morálních a politických zásad či rad úředníkům). Psáno čínsky. Obsahuje citáty z konfuciánství a buddhismu. Hlavní myšlenkou byla oddanost císaři jakožto nejvyššímu vládci.

Zahraniční politika[editovat | editovat zdroj]

Snaha o navázání spojenectví s Koreou, ale je bezvýsledná. Snaha o navázání spojenectví s čínským rodem Suej. Bylo posláno 5 výprav. Rozezlili si čínského císaře, ale styky se nezpřetrhaly. Prvním oficiálním poslem je Ono no Inoko.