Sudetoněmecké krajanské sdružení

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání

upravit politika Tento článek z oblasti politiky potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vhodně vylepšíte. Inspiraci k vylepšení lze hledat v radách na stránce Vzhled a styl, případně na diskusní stránce článku.

Znak Sudetoněmeckého landsmašaftu

Sudetoněmecké krajanské sdružení (německy: Sudetendeutsche Landsmannschaft (celý název zní Sudetendeutsche Landsmannschaft Bundesverband e.V. (SL)) je německý Vertriebenenverband, který zastupuje Němce, kteří byli nuceně vysídleni ze Sudet, příhraničního území Česka. Současným spolkovým předsedou Landsmannschaftu je Franz Pany, mluvčím je Bernd Posselt. Sudetendeutsche Landsmannschaft je členem svazu Bund der Vertriebenen (BdV - Svaz vyhnaných). Sdružení bylo založeno na počátku 50. let 20. století jako organizace Němců, kteří museli po porážce Německa ve 2. světové válce opustit svá bydliště na území někdejší ČSR.

V organizaci se sloučily 3 hlavní skupiny: Ackermann-Gemeinde, Witikobund a Seliger-Gemeinde. Sídlem sdružení je Mnichov, předsedou je (od roku 2000) Bernd Posselt. Předsednictvo udává, že zastupuje 250.000 členu. Sdruženi dostává finanční podporu od německého státu, celková částka není známa. (Podle některých pramenů[1] dostalo sdružení např. od 1974 do 1985 státní podporu ve výši 23 mil. DEM.)

Od roku 2003 udržuje SL informační kancelář v Praze.

SL je členem Svazu vyhnanců, který sdružuje všechny organizace Němců vyhnaných a vysídlených z východní Evropy.

Hlavní cíle jsou podle[2]

-Hájit zájmy sudetských Němců a jejich potomků

-Prosadit právní nárok na ztracenou domovinu a náhradu zkonfiskovaného sudetského majetku

-Rozvíjet kulturní a vědecké dědictví bývalé domoviny jako část evropské kultury a podporovat partnerský poměr mezi Němci a Čechy.

Zájmy svých členů se SL snaží prosazovat přes své zástupce v politických stranách ve SRN, značný vliv mělo sdružení dosud na politiku bavorské CSU.

Škody na sudetoněmeckém majetku v ČR odhadl SL v roce 1999 (v přepočtu) na 500 miliard eur.

Sdružení je organizováno ve skupinách, jednak podle regionů, ze kterých členové nebo jejich předci pochází a jednak podle současného bydliště. Města a obce v západní části Německa převzaly často patronát nad obyvateli z mnoha bývalých obcí a okrsků. Jednotlivé skupiny pořádají různá setkání s kulturním programem a politickými semináři, jsou zastoupeny domovskými stránkami na internetu a vydávají početné tiskoviny. Organizuji také na př. kontakty s českými obcemi ohledně péče o hroby bývalých německých obyvatel.

Jednou za rok, o svatodušních svátcích se koná sraz celého sdružení v Norimberku za účasti několika desítek tisíc příznivců, ke kterému patří také pozdravné projevy vlivných politiků.


Obsah

[editovat] Stanovisko Sudetoněmecké rady k sudetské otázce - tzv. 20 bodů

Sudetoněmecká rada schválila 15. ledna 1961 a 7. května téhož roku přijala „20 bodů“, které jsou dodnes stále v platnosti. Mimo jiné v nich není požadováno nic jiného, než opětovné usídlení sudetských Němců na původních územích, s nímž smí být disponováno jen s jejich výslovným souhlasem(!) Dále je prosazováno právo na národní sebeurčení, které vychází z principu kolektivní etnické a nikoliv občanské identity a nadřazuje takto kolektivní určení nad individuální sebeurčení. Nejde o nic jiného, než na právo sudetských Němců osídlit Českou republiku s tím, že jimi osídlená území mohou být od českého státu následně odtržena. Tyto body korespondují do určité míry s Karlovarským programem, který byl vyhlášen předválečnou Sudetoněmeckou stranou, podporovanou Adolfem Hitlerem. Tento názor prosazuje zejména Witikobund, který je převážně nacionalistickou organizací založenou bývalými nacisty a německými nacionalisty. Program „20 bodů“ nerespektuje výsledky, kterých bylo dosaženo ve vzájemném česko-německém dialogu a je v rozporu s politikou evropské integrace i evropského pojetí moderní multikulturní společnosti.

[editovat] Majetkové nároky a odškodnění sudetských Němců

Politika Sudetoněmeckého krajanského sdružení v otázce majetkových nároků a odškodnění se dá označit jako neprůhledná. Oficiálně sudetští Němci prohlašují, že k českému státu žádné majetkové nároky nemají, ovšem ve skutečnost je jiná. I v oficiálních dokumentech sudetoněmeckého sdružení bývá používán termín „sudetoněmecký majetek.“ Ten však byl po druhé světové válce (stejně jako např. v Polsku) konfiskován jako nepřátelský majetek občanů Třetí říše pro účely válečných reparací na základě Postupimské dohody s tím, že fyzické i právnické osoby budou náhradu požadovat po německém státu.

Do roku 2001 bylo odsunutým Němcům podle zvláštního zákona z roku 1952, nazvaném Lastenausgleich, tj. „vyrovnání břemen“ vyplaceno Spolkovou republikou Německo 145,3 miliard DEM. Dá se (jen nepřesně) odhadovat, že z toho 30 % připadlo na sudetské Němce. Náhrada například za ztrátu bytového zařízení byla 150-300 DEM, za zemědělskou půdu dostal malorolník 855 DEM/ha, velkostatkář 91 DEM/ha, majitel činžáku (ve stejné hodnotě v roce 1944 jako 10 ha půdy) dostal 9550 DEM.

V bývalém Sovětském okupačním pásmu Německa dostal jednorázově každý dospělý "přesídlenec" pro sebe 300 RM a na každé dítě 100 RM (za RM, říšskou marku, se nedalo prakticky nic koupit). 91.000 odsunutých malorolníků dostalo po 8 hektarech půdy ze zestátněných velkostatků, ty však museli nejpozději do roku 1960 odevzdat do kolchozů.

Rakouští sudetští Němci byli odškodněni na základě zvláštní rakousko-německé smlouvy v letech 1961 - 1962.

Otázka majetkových požadavků sudetských Němců bývá otevírána i přesto, že se představitelé České republiky a Spolkové republiky Německo v lednu 1997 v česko-německé deklaraci zavázali k tomu, že, že nebudou zatěžovat své vztahy politickými a právními otázkami pocházejícími z minulosti.

[editovat] Členění SKS dle místa původu

Členění Sudetoněmeckého krajanského sdružení dle místa původu (něm. Herkunftsort) se nazývá domovské členění (něm. Heimatgliederung). Sudety se člení na domovské krajiny (něm. Heimatlandschaft), které se dále člení na domovské okresy (něm. Heimatkreis, podobné politickým okresům). Následuje seznam domovských krajin seřazených v němčině podle abecedy (v roce 2009)[3]:

[editovat] Vedení strany

[editovat] Mluvčí

[editovat] Spolkoví předsedové

[editovat] Reference

  1. ↑ [1]
  2. ↑ [2]
  3. ↑ http://www.sudeten.de/cms/?Die_Sudetendeutsche_Landsmannschaft:Gliederungen_der_SL

[editovat] Související články

[editovat] Literatura

  • Kural, V.: Hlavní organizace sudetoněmeckých vysídlenců v SRN 1945-1989. In: Kural, V. a kol.: Studie o sudetoněmecké otázce. Ústav mezinárodních vztahů, Praha 1996
  • Kossert: Kalte Heimat, Siedler Verlag München 2008, ISBN 978-3-88680-861-8

[editovat] Externí odkazy

Citováno z „http://cs.wikipedia.org/wiki/Sudeton%C4%9Bmeck%C3%A9_krajansk%C3%A9_sdru%C5%BEen%C3%AD“
V jiných jazycích