Styk křivek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání

Jako styk (dotyk) dvou křivek se označuje množina bodů prostoru, které náleží oběma křivkám. Jedná se tedy o množinu bodů, které získáme jako průnik množin bodů jednotlivých křivek.

[editovat] Styk q-tého řádu

Uvažujme dvě křivky k1,k2 o rovnicích

\mathbf{u} = \mathbf{u}(s)
\mathbf{v} = \mathbf{v}(s)

kde \mathbf{u} je rádiusvektor bodů křivky k1 a \mathbf{v} je rádius vektor bodů křivky k2. Parametr s je obloukem na obou křivkách.

Nechť tyto dvě křivky mají společný bod s = 0, tzn. \mathbf{u}_0 = \mathbf{v}_0. Společný parametr s pak můžeme počítat od tohoto průsečíku obou křivek, přičemž předpokládáme, že tečné vektory obou křivek svírají v tomto bodě nejvýše pravý úhel.

Křivky k1 a k2 mají ve společném bodě \mathbf{u}_0=\mathbf{v}_0 styk (dotyk) nejméně (q + 1)-bodový (q-tého řádu), pokud platí

\lim_{s\to 0}\frac{\mathbf{d}(s)}{s^p} = 0

pro p = 0,1,2,...,q a \mathbf{d}(s) = \mathbf{u}(s)-\mathbf{v}(s).


Nutnou a postačující podmínkou styku křivek nejméně q-tého řádu je splnění rovnic

\mathbf{u}_0 = \mathbf{v}_0
\mathbf{u}_0^\prime = \mathbf{v}_0^\prime
\mathbf{u}_0^{\prime\prime} = \mathbf{v}_0^{\prime\prime}
\mathbf{u}_0^{(q)} = \mathbf{v}_0^{(q)}

Předpokládá se přitom existence potřebného počtu derivací.


[editovat] Důsledek

Styk nultého řádu tedy podle předchozích vztahů znamená, že křivky mají v bodě styku (tedy \mathbf{u}_0 = \mathbf{v}_0) různé tečny, tzn. \mathbf{u}_0^\prime\neq\mathbf{v}_0^\prime. Křivky se tedy v bodě styku protínají.

V bodě styku nejméně prvního řádu mají křivky ve společném bodě také společnou tečnu.

V bodě styku (nejméně) druhého řádu mají ve společném bodě křivky společnou tečnu, hlavní normálu a první křivost. V tomto bodě mají tedy obě křivky společnou také oskulační rovinu.

[editovat] Související články