Studená (okres Jindřichův Hradec)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Studená
Socha sv. Jana Nepomuckého na stejnojmenném náměstí
Socha sv. Jana Nepomuckého na stejnojmenném náměstí
Znak obce StudenáVlajka obce Studená
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecDačice
Obec s rozšířenou působnostíDačice
(správní obvod)
OkresJindřichův Hradec
KrajJihočeský
Historická zeměMorava + Čechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel2 208 (2023)[1]
Rozloha44,96 km²[2]
Nadmořská výška618 m n. m.
PSČ378 53, 378 56
Počet domů867 (2021)[3]
Počet částí obce10
Počet k. ú.10
Počet ZSJ11
Kontakt
Adresa obecního úřadunám. Sv. J. Nepomuckého 18
378 56 Studená
obec@ou-stu.cz
StarostaPavel Škoda
Oficiální web: www.studena.cz
Studená
Studená
Další údaje
Kód obce547263
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Studená (německy Studein) je obec v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji. Žije zde přibližně 2 200[1] obyvatel. Obec se rozkládá u historické česko-moravské zemské hranice, téměř celé území obce náleží k Moravě; k Čechám patří jen úzký cíp území na jihu katastrálního území Domašín u Studené, zahrnující severní část samoty Nový Svět. V obci má tradici masný průmysl, po výstavbě nového závodu Masny v sedmdesátých letech dvacátého století se jednalo o největší masokombinát na území Československa. Působí zde továrna na výrobu knoflíků – výrobní družstvo Styl Studená. Od 16. století do roku 1995 fungoval v areálu zámku pivovar. Z občanské vybavenosti se ve Studené nachází základní škola a mateřská škola, zdravotní středisko s lékárnou, obchody, hostince a bývalý hotel Bartušek.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Počátky osidlování zdejší oblasti jsou patrné od 10. do 13. století. V tuto dobu se formovala nižší šlechta, jejíž opevněná sídla jsou známa od 13. století. Ta jsou označována jako hrádky, tvrze, kopce nebo tvrziště. Oblast s nadmořskou výškou okolo 620 metrů byla při osidlování poněkud stranou možná právě díky drsnému podnebí, které zde panovalo a díky kterému pravděpodobně získala i svůj název.

Tvrz označována jako „rovinná“, která mívala zpravidla oválný nebo kruhový tvar obehnaný příkopem, stávala také ve Studené v místech dnešního zámku Studená. Písemně je doložená z roku 1378.

Protože majetek nižší šlechty představoval často jen jednu vesnici, musel se takovýto vladyka věnovat i vlastnímu hospodářství. Významným zdrojem příjmů tedy byly rybníky, které byly vybudovány ve většině sídel. Ve Studené se vznik rybníka zmiňuje už v roce 1355.

Studená původně patřila pánům z Hradce, od nichž ji roku 1365 odkoupil Dětřich z Obratan za sumu 177 kop a 51 grošů. Ten zde také o několik let později vystavěl tvrz. V jejím držení se střídali různí zástupci nižší šlechty. Roku 1558 koupili městečko s tvrzí, dvorem, pivovarem, sladovnou a mlýnem páni Jáchym a Zachariáš z Hradce a připojili jej ke svému telčskému panství.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Studené (okres Jindřichův Hradec).

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • V místním pivovaru se natáčela část filmu Postřižiny.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Obec Studená se skládá z deseti částí na deseti katastrálních územích. Území obce se skládá ze dvou nesousedících celků.

Tři části leží na samostatném území a tvoří tak exklávu obce

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Österreichische Zeitschrift für praktische Heilkunde, Svazek 18. [s.l.]: [s.n.], 1872. Dostupné online. S. 733. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]