Stránecká Zhoř (zámek)

Zámek Stránecká Zhoř
	Zámek ve Stránecké Zhoři v roce 2013
Základní informace
Sloh	renesanční architektura
Poloha
Adresa	Stránecká Zhoř, Česko
Souřadnice	49°22′40,8″ s. š., 15°55′30,36″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	24814/7-4439 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek ve Stránecké Zhoři je renesanční stavbou, nacházející se ve stejnojmenné obci na Moravě nedaleko Velkého Meziříčí. Vznikl v 16. století v podobě pozdní tvrze s iniciativy Jana staršího Stráneckého ze Stránec. V současnosti je v majetku Řádu rytířů Kristových.

Popis zámku[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o čtyřkřídlou patrovou budovu s okruhovými věžemi a malými obdélníkovými okny s kamenným ostěněním připomínající hradní charakter stavby. Půdorysem tvoří zámek pravidelný čtverec s malým uzavřeným nádvořím a jedním vjezdem ze severní strany, kudy probíhá místní komunikace a nad ní jsou budovy bývalého panského dvora. Celá jednoposchoďová budova je zděná, postavena v kombinaci kámen-cihla. Kryta je rovnou sedlovou střechou opatřenou pálenou krytinou.

Nad vjezdem vyčnívá věžička s malým zvonkem, kterému se od nepaměti říká „umíráček“. Ohlašuje svým chraplavým hlasem každé úmrtí v obci nebo jiná nebezpečí hrozící lidem či jejich majetku. Původně zajišťovala vstup výrazná hranolová věž, vysunutá z půdorysu zámku, zbořená v souvislosti s přeměnami objektu k hospodářským účelům v průběhu první poloviny 19. století, která je v současné době majiteli objektu obnovována.

Součástí prostor někdejší tvrze byla podle záznamů z přelomu 17. a 18. století také kaple. Stropy v přízemí jsou klenuté a v poschodí zhotoveny ze dřeva. Stavba je jen částečně podsklepena - na východní a severní straně, vlevo od vjezdu do nádvoří.

U zdi uprostřed jihozápadního křídla na nádvoří stávala půlkruhová kašna a nad ní z kamene byla vytesána mužská hlava, z jejíhož ústního otvoru kdysi vytékala voda do kašny. Pod hlavou na kamenném podstavci byl vytesán nápis: Das ist der Kopf und Gesicht des Lampauer. (To jest hlava a obličej „světlonoše“ - přesný význam slova Lampauer není zcela jistý, nabízí se rovněž ztotožnění s krajovým označením chovatele jehňat) s uvedením roku 1684. Kašna byla tedy pravděpodobně postavena tehdejším majitelem zámku Rudolfem Rabattem Patrně později sem byla umístěna do výklenku nad kašnou socha sv. Jana, ke kterému se chodili modlit místní věřící. V současnosti je kašna součástí prostor loveckého zámku v Kněževsi nad Oslavou.^[1] Zbylá část kašny v podobě památkově chráněné plastiky tzv. "Lampauera" z roku 1684 se do nedávné doby nacházela v prostorách bývalého zámku ve Stránecké Zhoři. Dnes je nezvěstná.

Dějiny zámku[editovat | editovat zdroj]

Doba nejstarší[editovat | editovat zdroj]

Stavbu v podobě značně rustikálně pojaté tvrze postavil na počátku 2. poloviny 16. století Jan st. Stránecký ze Stránec. Po pobělohorských konfiskacích ve 20. letech 17. století se stává převážně sídlem správy zdejšího statku, je výrazně rozšířen, jeho rezidenční účel je nadále velice omezený. Někdejší šlechtické sídlo přestalo sloužit svému účelu definitivně již v roce 1729, kdy se stalo spolu s dvorem a dalším majetkem součástí meziříčského panství. Po následující staletí pak sloužil jen jako seník a sýpky, byty zaměstnanců vrchnostenské správy a pracovníků v přilehlém dvoře. Jedním z uživatelů prostor bývalého zámku byl v polovině 18. století například ponocný.

1. polovina 20. století[editovat | editovat zdroj]

Ve 30. letech 20. století po parcelaci panského dvora přišel zámek do majetku Družstva pěstitelů a šlechtitelů pro západní Moravu ve Velkém Meziříčí spol. s.r.o., později Elita Brno, které po roce 1950 již pod dalším názvem (Oseva Brno) svoji provozní činnost z větší části přemístilo do nově postaveného objektu o něco severněji, u státní silnice.

Mezi tou dobou stihlo zámek veliké neštěstí. Z lidské nedbalosti dne 2. března 1943 povstal oheň, který se rychle rozšířil a v krátké době zachvátil celý zámek. Velkým nákladem a úsilím byl zámek obnoven a dán opět do provozu. Na opravě zámku se podílela z velké části firma Kozina z Velkého Meziříčí. Hned druhého dne byl správce zámku a statku František Hejátko zatčen gestapem a poté zproštěn funkce. Na hospodářství byla uvalena nucená správa a toto přiděleno do podřízenosti zámku v Rantířově u Jihlavy. Novým správcem byl jmenován neznámý a záhadný člověk jménem Glass. Jak záhadně přišel, tak i po válce záhadně zmizel.

2. polovina 20. století[editovat | editovat zdroj]

V poválečných letech využívá budovu zámku stále Družstvo pěstitelů a šlechtitelů Elita později Oseva. Netrvalo dlouho a na majitele zámku přišla další pohroma v podobě poúnorové konfiskace všeho majetku podnikatelským a jiných majetných vrstvám. Tak se stalo,že po únoru 1948 přechází zámek o vše, co k němu náleží, do vlastnictví státu.

Hledá se řešení pro nové využití zámku, které bylo nalezeno v 50. letech ve zřízení Učňovské školy zemědělské. V té době byl nešetrně proveden zásah do střešní konstrukce jihozápadního křídla,který narušil celkový vzhled zámku z té nejpěknější strany. Bylo zde neodborně vestavěno 6 podkrovních místností s výklenky ve střeše opatřenými okny. Vnitřek též stavebně upraven, někde i bez ohledu na zájmy státní památkové péče. Ani toto řešení nebylo trvalého charakteru a po deseti letech od zřízení zemědělské mistrovské školy, roku 1963, zámek osiřel a opět se vrátil do užívání Osevy a následně do JZD. Ti zde měli sklady, poté dílny a také svoji závodní kuchyň s jídelnou, kterou převzali po předchozí zemědělské škole.

Dnem 1. ledna 1979 přešla celá budova zámku do správy MNV, který přenechal objekt dále k dočasnému užívání již sloučenému JZD Měřín (dnes Agro Měřín a.s.) se sídlem v Měříně, které současně přebralo budovu zámku s jeho omezeným využitím. Naposledy zde byla dřevodílna a sklad krmných směsí.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

V roce 1999 koupil zdevastovaný zámek Řád rytířů Kristových, jenž započal zajišťovací práce. Zámek bude po dokončení oprav sloužit jako sídlo řádu a také bude využíván v rámci spolupráce s obcí. Hlavním bodem využití má být v budoucnu dosud nedokončená kaple Božího milosrdenství v jižním křídle, ke které přiléhá tzv. kapitulní síň s kryptou, v patře západního křídla má být podle tvrzení vlastníka zbudována rozsáhlá knihovna, do které se uloží knihy v majetku řádu a má sloužit i veřejnosti, dále pak dva sály pro příležitostné akce, kancelář apod. Jedinými výraznějšími aktivitami, kterými se zámek a spolu s tím i jeho vlastník v poslední době presentuje, jsou příležitostná vystoupení skupin historického šermu.