Struhařov (okres Benešov)
| Struhařov | |
|---|---|
.JPG) Kaple P. Marie | |
_znak.jpg) _vlajka.jpg) | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Benešov |
| Obec s rozšířenou působností | Benešov (správní obvod) |
| Okres | Benešov |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°45′56″ s. š., 14°45′44″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 988 (2023)[1] |
| Rozloha | 21,96 km²[2] |
| Nadmořská výška | 448 m n. m. |
| Počet domů | 411 (2021)[3] |
| Počet k. ú. | 7 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Struhařov 75 25601 Benešov u Prahy struharov |
| Starosta | Libor Matoušek |
| Oficiální web: obecstruharov | |
  Struhařov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 530689 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Struhařov (Strhařov) se nachází v okrese Benešov ve Středočeském kraji. Žije zde 988[1] obyvatel. V obci je vybudován vodovod a kanalizace.
Ve správním území obce jsou tyto místní části: Babčice, Bořeňovice, Budkov, Býkovice, Dolní Podhájí, Hlíňánky, Horní Podhájí, Jezero, Myslič, Pecínov, Skalice, Střížkov, Struhařov, Svatý Jan a Věřice. Do roku 1950 byla součástí i osada Nechyba, poté přičleněna v Benešovu (viz Boušice).
Ve vzdálenosti 5 km severozápadně leží město Benešov, 12 km jihovýchodně město Vlašim, 26 km severně město Říčany a 27 km jihozápadně město Sedlčany.
Historie
První písemná zmínka o obci Strhařov pochází z roku 1370; v nadání kostela Popovského roku 1370 se objevuje zeman Arnest ze Strhařova.[4] Bolech ze Strhařova koupil roku 1417 ves Záhořany. Roku 1446 patřil Strhařov Hrochovi z Cimburka. Roku 1579 prodán Strhařov Šebestiánovi z Říčan na Popovicich, který měl pět synů. Za něj byl statek oddělen od Popovic a byla zde v 2. polovině 16. století založena kamenná tvrz, která připadla synovi Janovi.
I pro blízkost panství Jemniště neměla samospráva dlouhého trvání a poté, co Ferdinand František z Říčan přidružil roku 1699 Struhařov k tomuto panství[5] zanikla tvrz počátkem 18. století beze stopy – její přibližné umístění se nachází v hospodářském objektu u č.p. 42.
Podle katastru z roku 1844 byl Struhařov sídlem se dvěma návesními prostory, z nichž severní měl v centru umístěnu kapli Panny Marie. V roce 1877 byla vystavěna obecní škola, v roce 1921 pak budově školy založena obecní knihovna. Dne 5. června 1922 byl v obci odhalen pomník padlým spoluobčanům.[7] Půda v panství Šternberků byla za pozemkové reformy roku 1924 rozdělena mezi bezzemky a malozemědělce. Roku 1927 se započalo s elektrifikací obce. Roku 1931 byl u statku č.p. 21 postaven na obecní náklady most. Roku 1934 byla vystavěna státní silnice z Benešova do Vlašimi, v roce 1935 byla vyasfaltována, místy i vydlážděna. Roku 1940 byla v obci zahájena stavba nové obecní školy[8] (již zrušena).
Odvodňovací zásahy na podmáčených loukách v okolí potoka byly realizovány v letech 1961-86, spolu s výstavbou bytových domů a proměnou na střediskovou obec. V roce 2006 byla zprovozněna kanalizace a čistírna odpadních vod. V roce 2009 byla dokončena fotovoltaická elektrárna na ploše 6 ha s teoretickým výkonem 1,77 MW[9], která v roce 2012 do sítě dodala 2,052 GWh energie.[10] V roce 2016 byl vybudován chodník spojující obec s železniční a autobusovou zastávkou na křižovatce silnic II/111 a II/112.
Územněsprávní začlenění
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Benešov, soudní okres Neveklov[11]
- 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Neveklov
- 1868 země česká, politický okres Benešov, soudní okres Neveklov
- 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický okres Benešov, soudní okres Neveklov[12]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Benešov, soudní okres Neveklov[13]
- 1945 země česká, správní okres Benešov, soudní okres Neveklov[14]
- 1949 Pražský kraj, okres Sedkčany[15]
- 1960 Středočeský kraj, okres Benešov
- 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Benešov
Rok 1874
Ve vsi Struhařov (přísl. Nechyba, 290 obyvatel) byl v roce 1874 mlýn, poplužní dvůr a jednotřídní škola s 64 žáky.[5]
Rok 1932
Ve vsi Struhařov (přísl. Nechyba II, 527 obyvatel, chudobinec) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[16] 2 hostince, kolář, kovář, 2 rolníci, řezník, obchod se smíšeným zbožím, 2 trafiky.
Ve vsi Myslíč (přísl. Dolní Podhájí, Nechyba I, Radíkovice, Skalice, 390 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Struhařova) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[17] cihelna, 2 hostince, kovář, 4 rolníci, 2 trafiky, velkostatek Správy státních statků.
Doprava
Dopravní síť
- Pozemní komunikace – Územím obce procházejí silnice II/111 Bystřice - Struhařov - Divišov - D1 - Český Šternberk a II/112 Benešov - Struhařov - Vlašim - Pelhřimov.
- Železnice – Území obce protíná železniční Trať 222 Benešov u Prahy - Vlašim - Trhový Štěpánov. Je to jednokolejná regionální trať, mezi Benešovem a Vlašimí byla zahájena doprava roku 1895. Na území obce leží železniční zastávka Myslíč a železniční zastávka Struhařov; staniční objekt je v soukromém vlastnictví.
Veřejná doprava 2012
- Autobusová doprava – V obci zastavovaly autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Benešov, Čechtice, Český Šternberk, Divišov, Jihlava, Ledeč nad Sázavou, Pacov, Pelhřimov, Praha, Sázava, Vlašim.
- Železniční doprava – Po trati 222 mezi Benešovem a Vlašimí jezdilo v pracovních dnech 15 osobních vlaků, o víkendu 8 osobních vlaků. Roku 2016 byl rekonstruován železniční přejezd.
Turistika
Obcí vede cyklotrasa č. 0068 Čerčany - Petroupim - Struhařov - Popovice - Jankov.
Pamětihodnosti
- Kaple Panny Marie
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království českého, díl patnáctý. Praha: Šolc a Šimáček, 1927. 348 s. S. 92.
- ↑ a b VLASÁK, Antonín. Okres Benešovský, nástin statisticko-historický. Praha: Fr. A. Urbánek, 1874. 162 s. S. 93-94.
- ↑ http://fotohistorie.cz fotohistorie.cz
- ↑ Oficiální stránky obce Struhařov. obecstruharov.cz [online]. [cit. 2017-02-13]. Dostupné online.
- ↑ HEŘMÁNEK, Tomáš. Obec Struhařov, technická zpráva. struharov.bn.sweb.cz [online]. 2003 [cit. 2017-02-13]. Dostupné online.
- ↑ http://www.elektrarny.pro/detail.php?id=6600
- ↑ https://www.eru.cz/documents/10540/487050/130930_Seznam_2012_FVE.pdf
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1616. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 876. (česky a německy)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Struhařov na Wikimedia Commons - Struhařov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
