Strojírenská technologie
Strojírenská technologie je obor zabývající se studiem a aplikací různých postupů, metod a nástrojů pro výrobu, zpracování a spojování materiálů. Jeho cílem zhotovení výrobků, komponentů a součástí výrobního procesu.[1] Mezi okruhy patří:
- Strojnictví – nauka, která se zabývá předepisováním technických a technologických parametrů výrobků prostřednictvím inženýrských nákresů.
- Nauka o materiálu – nauka o vlastnostech materiálů používaných pro stavbu strojů a strojních zařízení.[2][3][4]
- Svařování – nauka o výrobě nerozebíratelných spojů vytvořených svářením a/nebo pájením.[2][1]
- Slévárenství – nauka o výrobě odlitků z různých kovů.[1]
- Obrábění – nauka o výrobě součástí (obrobků) metodami třískového obrábění.[2][3]
- Tváření – nauka o výrobě tvářených výrobků za tepla a za studena.[2][3][1]
- Měření a zkoušení – nauka o materiálových vlastnostech a výsledných parametrech hotových výrobků.[4]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d HODIS, Zdeněk. Strojírenská technologie. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2013. 90 s. Dostupné online. ISBN 978-80-210-6256-6.
- ↑ a b c d strojírenská technologie. www.spszr.cz [online]. [cit. 2023-10-23]. Dostupné online.
- ↑ a b c Strojírenská technologie [online]. spssecb [cit. 2023-10-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-01-22.
- ↑ a b Strojírenská technologie | Odborné vzdělávání | Učební osnovy. www.sstd.cz [online]. [cit. 2023-10-23]. Dostupné online.
