Strnad zahradní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Strnad zahradní

Strnad zahradní (samec ve svatebním šatu)
Strnad zahradní (samec ve svatebním šatu)
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: ptáci (Aves)
Podtřída: letci (Neognathae)
Řád: pěvci (Passeriformes)
Čeleď: strnadovití (Emberizidae)
Rod: strnad (Emberiza)
Binomické jméno
Emberiza hortulana
(Linnaeus, 1758)

Strnad zahradní (Emberiza hortulana) je středně velký monotypický[1] druh pěvce z čeledi strnadovitých.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Samice
Emberiza hortelano

Velikosti vrabce (délka těla 15-16,5 cm). V každém šatu má béžově růžový zobák a nohy, žlutavě bílý oční kroužek a tmavě čárkovaný hnědý pláštík a žlutavý vous na zelenošedém podkladu. Samec má ve svatebním šatu široký šedý pruh na hrudi (hrdlo je žluté) a sytě oranžově hnědé břicho a boky. U samice je temeno a hruď tmavě tečkované, šedý hrudní proužek je úzký až neznatelný, oranžová barva spodiny není tolik sytá.[2]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Druh s evropsko-turkestánským typem rozšíření. Tažný, zimuje hlavně v tropické Africe a v menším počtu i na jihu Arabského poloostrova. Od 50. let 20. století ve většině Evropy ubývá.[1] Hnízdí v nižších polohách v kulturní krajině, na jihu areálu také v horských oblastech, často i nad 1500 m n. m.[3]

Výskyt v Česku[editovat | editovat zdroj]

V České republice zahnízdil strnad zahradní poprvé kolem roku 1860. Později se rozšířil do nižších poloh celé země; vrcholu dosáhlo jeho rozšíření v polovině 20. století, kdy byl místy nejhojnějším druhem strnada. Od konce 50. let se začala jeho početnost dramaticky snižovat, z řady oblastí zcela vymizel. V současné době zůstávají hlavním územím jeho výskytu hnědouhelné vysýpky v Podkrušnohoří. Celková početnost byla v letech 20012003 odhadována na 80-160 párů.[4]

Hnízdění[editovat | editovat zdroj]

Hnízdí jednotlivě nebo v malých koloniích. Většinou je monogamní, ale jsou známy i případy polygamie. Hnízdo staví samotná samice na zemi v trávě, i v polích. Hnízdí 1× ročně; snůška čítá 4-5 (3-6) namodralých, našedlých nebo narůžovělých vajec s tmavým skvrněním a vlnkováním o velikosti 19,9 x 15,6 mm. Inkubace trvá 11-13 dnů, sedí pouze samice. O mláďata se starají oba rodiče; hnízdo opouštějí ve věku 12-13 dnů a o 8-12 dnů později jsou již plně samostatná.[1]

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Pravděpodobně převážně živočišná, zastoupená hmyzem, pavouky, členovci a drobnými plži. Zvláště v mimohnízdním období jsou zahrnuta také semena. Potravu sbírá nejen na zemi, ale i na stromech.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d HUDEC, K. a kol.. Fauna ČR. Ptáci 3. Praha : Academia, 2005. ISBN 80-200-1113-7.  
  2. SVENSON, L. a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha : Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6. S. 370-371.  
  3. SVENSSON, L. a kol.. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. 2.. vyd. Praha : Ševčík, 2012. ISBN 978-80-7291-224-7.  
  4. ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001-2003. Praha : Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7. S. 420-421.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]