Strnad rákosní
 Strnad rákosní | |
|---|---|
 Samec | |
 Samice | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | pěvci (Passeriformes) |
| Čeleď | strnadovití (Emberizidae) |
| Rod | strnad (Emberiza) |
| Binomické jméno | |
| Emberiza schoeniclus (Linnaeus, 1758) | |
 Rozšíření strnada rákosního
hnízdiště
celoroční výskyt
migrace
zimoviště
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Strnad rákosní (Emberiza schoeniclus) je středně velký druh pěvce z čeledi strnadovitých (Emberizidae).
Popis[editovat | editovat zdroj]
Dorůstá 15–16 cm, v rozpětí křídel měří 21–28 cm[2] a váží 17–20 g.[3] Samci ve svatebním šatě mají černou hlavu a hrdlo s bílým vousem a pruhem na šíji, v prostém šatě je hlava i hrdlo světlejší. Hřbet a křídla mají hnědá, černě pruhovaná, spodinu a boky světlé, hnědě pruhované a kostřec a ocas šedý se světlými pruhy po stranách. Samice mají béžový střed hrdla a nadoční proužek. Mladí ptáci se podobají samicím, jsou však žlutější a mají i výraznější tmavé pruhování.[4]
Hlas[editovat | editovat zdroj]
Vábí klesavým „cíí“; zpěv je dlouhý, složený z krátkého, několikrát za sebou opakovaného „cja-tyt-taj-cizis“.[2][5]
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Hnízdí na rozsáhlém území Evropy (kde po celý rok zcela chybí pouze na Islandu) a Asie; východně zasahuje až po Kamčatku. Je částečně tažný, evropští ptáci zimují převážně na jihu kontinentu.[2]
Biotop[editovat | editovat zdroj]
Typický mokřadní pták hnízdící zejména ve středně velkých až velkých rákosových porostech, křovinách a vrbových houštinách na podmáčených loukách. Na podzim se za potravou občas stahuje také na obilná pole.
Výskyt v Česku[editovat | editovat zdroj]
V České republice hnízdí strnad rákosní téměř všude, především v nižších polohách; chybí v nejvyšších horských celcích. Nejtypičtějším biotopem jsou okraje rybníků. Celková početnost byla v letech 2001–2003 odhadována na 40–80 tisíc párů.[6] Jeho populační trend je stabilní.[7]
Chování[editovat | editovat zdroj]
Mimo hnízdní období se často vyskytuje v hejnech. Létá trhavě, ve vlnovkách, samci zpívají na vrcholech keřů nebo rákosů.
Potrava[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
Živí se semeny, hmyzem, červy a malými plži. Potravu sbírá na zemi, v rákosí a hmyz umí chytat i v letu.[zdroj?]
Hnízdění[editovat | editovat zdroj]
Ve střední Evropě hnízdí 2× ročně od dubna do srpna.[2] Samci jsou polygamní. Hnízdo staví samotná samice dobře ukryté nízko v husté trávě nebo starých rákosech. V jedné snůšce je 4–5 hnědých, tmavě skvrnitých a pruhovaných, 19,6 × 14,8 mm[5] velkých vajec, na kterých sedí 12–14 dnů. V případě, že je snůška nebo mláďata ohrožována, jeden z rodičů může předstírat zranění křídla a snažit se tak odlákat predátora do dostatečné vzdálenosti od hnízda.[4]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
- ↑ a b c d VOLKER, Dierschke. Ptáci. Praha: Euromedia Group, k. s., 2009. ISBN 978-80-242-2193-9. S. 109.
- ↑ KHOLOVÁ, Helena (autorka českého překladu). Ptáci. Praha: Euromedia Group, k. s., 2008. ISBN 9788024222356. S. 475.
- ↑ a b Reed bunting (Emberiza schoeniclus) [online]. ARKive [cit. 2010-11-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-20. (anglicky)
- ↑ a b DUNGEL, Jan; HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Academia, 2001. ISBN 9788020009272. S. 238.
- ↑ ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001-2003. Praha: Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7.
- ↑ Jednotný program sčítání ptáků [online]. Česká společnost ornitologická [cit. 2010-11-26]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu strnad rákosní na Wikimedia Commons - Galerie strnad rákosní na Wikimedia Commons
Taxon Emberiza schoeniclus ve Wikidruzích
