Strnad rákosní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Strnad rákosní

Strnad rákosní (nahoře samec, dole samice)
Strnad rákosní (nahoře samec, dole samice)
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: ptáci (Aves)
Podtřída: letci (Neognathae)
Řád: pěvci (Passeriformes)
Čeleď: strnadovití (Emberizidae)
Rod: strnad (Emberiza)
Binomické jméno
Emberiza schoeniclus
(Linnaeus, 1758)
Samec s kořistí
Emberiza schoeniclus

Strnad rákosní (Emberiza schoeniclus) je středně velký druh pěvce z čeledi strnadovitých (Emberizidae).

Popis[editovat | editovat zdroj]

Dorůstá 15–16 cm, v rozpětí křídel měří 21–28 cm[1] a váží 17-20 g.[2] Samci ve svatebním šatě mají černou hlavu a hrdlo s bílým vousem a pruhem na šíji, v prostém šatě je hlava i hrdlo světlejší. Hřbet a křídla mají hnědá, černě pruhovaná, spodinu a boky světlé, hnědě pruhované a kostřec a ocas šedý se světlými pruhy po stranách. Samice mají béžový střed hrdla a nadoční proužek. Mladí ptáci se podobají samicím, jsou však žlutější a mají i výraznější tmavé pruhování.[3]

Vábí klesavým „cíí“; zpěv je dlouhý, složený z krátkého, několikrát za sebou opakovaného „cja-tyt-taj-cizis“.[1][4]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Hnízdí na rozsáhlém území Evropy (kde po celý rok zcela chybí pouze na Islandu) a Asie; východně zasahuje až po Kamčatku. Je částečně tažný, evropští ptáci zimují převážně na jihu kontinentu.[1]

Samec ve svém přirozeném prostředí

Typický mokřadní pták hnízdící zejména ve středně velkých až velkých rákosových porostech, křovinách a vrbových houštinách na podmáčených loukách. Na podzim se za potravou občas stahuje také na obilná pole.

V České republice hnízdí strnad rákosní téměř všude, především v nižších polohách; chybí v nejvyšších horských celcích. Nejtypičtějším biotopem jsou okraje rybníků. Celková početnost byla v letech 20012003 odhadována na 40-80 tisíc párů.[5] Jeho populační trend je stabilní.[6]

Chování[editovat | editovat zdroj]

Mimo hnízdní období se často vyskytuje v hejnech. Létá trhavě, ve vlnovkách, samci zpívají na vrcholech keřů nebo rákosů.

Živí se semeny, hmyzem, červy a malými hlemýždi.

Ve střední Evropě hnízdí 2× ročně od dubna do srpna.[1] Samci jsou polygamní. Hnízdo staví samotná samice dobře ukryté nízko v husté trávě nebo starých rákosech. V jedné snůšce je 4-5 hnědých, tmavě skvrnitých a pruhovaných, 19,6 x 14,8 mm[4] velkých vajec, na kterých sedí 12-14 dnů. V případě, že je snůška nebo mláďata ohrožována, jeden z rodičů může předstírat zranění křídla a snažit se tak odlákat predátora do dostatečné vzdálenosti od hnízda.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d VOLKER, Dierschke. Ptáci. Praha : Euromedia Group, k. s., 2009. ISBN 978-80-242-2193-9. S. 109.  
  2. KHOLOVÁ, Helena (autorka českého překladu). Ptáci. Praha : Euromedia Group, k. s., 2008. ISBN 9788024222356. S. 475.  
  3. a b Reed bunting (Emberiza schoeniclus) [online]. ARKive, [cit. 2010-11-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b DUNGEL, Jan; HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha : Academia, 2001. ISBN 9788020009272. S. 238.  
  5. ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001-2003. Praha : Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7.  
  6. Jednotný program sčítání ptáků [online]. Česká společnost ornitologická, [cit. 2010-11-26]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu
Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu