Stonáč
 Stonáč | |
|---|---|
| IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
 | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 17. březen 1955 |
| Vyhlásil | Ministerstvo kultury |
| Nadm. výška | 189–190 m n. m. |
| Rozloha | 4,61 ha[1][2] |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Kroměříž |
| Umístění | Bílany |
| Souřadnice | 49°18′27,36″ s. š., 17°25′30,72″ v. d. |
  Stonáč | |
| Další informace | |
| Kód | 412 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Stonáč je potok a zároveň přírodní památka, jihozápadně od obce Bílany až po železniční trať Kojetín – Valašské Meziříčí, která ji odděluje od přrodního parku Záhlinické rybníky. Potok Stonáč obtéká obec ze západu, pramení u Břestu a asi čtyři kilometry jihovýchodně od Bílan ústí do řeky Rusavy.
V celé své délce se vinul mnohými zákrutami a širokým korytem. Za zahradou domu čp. 94 (dříve 36) se pravděpodobně rozdvojoval do dvou ramen (před rokem 1800) a jeho východní rameno obtékalo obec ze severu, aby se v bažinách jižně od obce doširoka větvilo. Pozůstatkem tohoto ramene byly dva bílanské rybníky zaniklé v 19. století – na místě dnešního parku před Bědachovem a druhý v místě dnešního Béčáku a dále podél cesty k areálu bývalého JZD. Tok Stonáče od pramene až po les Zámeček byl napřímen v letech 1907–1919.[3]
Přírodní památka leží v nadmořské výšce 190 metrů. Jedná se o zbytky původních hanáckých tůní s typickými mokřadními společenstvy. Území je ohroženo hlavně nepravidelným vodním režimem a splachy z polí. V lokalitě přírodní památky na náspu zvaném Válek stojí i Kamenný kříž u Stonáče. Kolem přírodní památky vede trasa asi jeden kilometr dlouhé naučné stezky Stonáč.[4]
Fauna, flora[editovat | editovat zdroj]
Na březích tůní se nacházejí porosty stromů: topoly, olše, vrby, duby, javory, i keřů: slívy trnky, růže šípkové, hlohu jednosemenného, střemchy hroznovité, svídy krvavé, ptačího zobu. Vodní společenstva jsou zastoupena např. okřehkem menším, rdesnem obojživelným, zblochanem vodním, orobincem širokolistým, kosatcem žlutým, čistcem bahenním, karbincem evropským atd. Ze zoologického inventarizačního průzkumu z roku 2000 vyplývá výskyt kuňky obecné, vážek či veverek.[5]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
- ↑ Common Database on Designated Areas. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
- ↑ KAJDOŠ, Oldřich. Dějiny obce Bilan. Kroměříž: vlastním nákl., 1924. 234 s.
- ↑ Archivovaná kopie. www.vychodni-morava.cz [online]. [cit. 2015-09-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-18.
- ↑ PP Stonáč [online]. [cit. 2010-12-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-08-19.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Stonáč na Wikimedia Commons - PP Stonáč [online]. [cit. 2010-12-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-08-19.
