Stolpersteine

Vůbec první položený Stolperstein v Kolíně nad Rýnem 16. prosince 1992

Gunter Demnig při kladení kamene pro Roberta Remaka v Berlíně 2008

Stolpersteine, česky též kameny zmizelých, doslova „kameny, o které je třeba klopýtnout“ (pohledem), jsou dlažební kostky s mosazným povrchem, vsazené do chodníku před domy obětí holokaustu a nacistického režimu. Původně šlo o projekt německého umělce Guntera Demniga, který první kámen položil 16. prosince 1992 před radnicí v Kolíně nad Rýnem, první v současné podobě roku 1995. Pokládá je dodnes po celé Evropě. Od roku 2008 se Stolpersteine nacházejí i v chodnících ve městech v České republice.

Název

Německé Stolperstein je dost obtížné výstižně a přitom krátce přeložit. Význam pojmu je „(dlažební) kameny, o které se zakopává / je možno zakopnout“, zde se však jedná o „kameny, o které se má zakopnout“. Většina jazyků přebírá německý výraz, který je od roku 2006 v Německu a od roku 2013 v Evropské unii patentován.

Do projektu se zapojila Česká unie židovské mládeže v roce 2008, jejíž členové také přišli s alternativním českým názvem Kameny zmizelých, jelikož v češtině se sice německý název „stolpersteine“ používá také, ale lze jej jen krkolomně přeložit jako "kameny, o které by se mělo zakopnout" (doslova "klopýtací kámen"). Proto se dnes v češtině oba tyto pojmy užívají alternativně.

V němčině používaný výraz "Gedenksteine" (asi jako "vzpomínkové kameny") a p. pro kameny, které nebyly iniciovány a položeny G. Demnigem (který má na název "Stolpersteine" částečně patent), v Češtině dosud žádný ustálený název neexistuje.

Popis a vznik

„Aby si někdo kámen mohl přečíst, musí se před obětí sklonit“

Kámen zmizelých je malá čtverhranná dlaždice z betonu s hranou vždy 10 centimetrů, zakončená mosaznou destičkou nesoucí text „Zde žil/a…“ s několika dalšími údaji o oběti; kameny umělec většinou sám integruje do dlažby před posledním bydlištěm oběti. K obětem nacismu umělec počítá pronásledované skupiny, jako jsou Židé, Sinti a Romové, političtí nepřátelé, homosexuálové, příslušníci odboje, oběti eutanázie, Svědkové Jehovovi a další.

Myšlenku na originální a pro všechny dostupné – i když miniaturní – památníky na oběti nacismu dostal Gunter Demnig již v roce 1993. Roku 1994 se v jednom kostele v Kolíně nad Rýnem konala výstava, tehdejší farář pak Demniga podpořil. Roku 1995 posléze Demnig vsadil první kameny do dlažby v Kolíně a Berlíně (tehdy ještě bez povolení městských úřadů, tedy ilegálně), první "legální" kameny položil 19. července 1997 v Rakousku. Během několika let se jeho iniciativa stala populární a nalezla širokou podporu – akce má mnoho pomocníků při zjišťování dat obětí a také přispěvatelů (jeden takový stolperstein má i po roce 2015 stát 120 eur).

Podpora a kritika

Idea Guntera Demniga našla své příznivce i odpůrce. K příznivcům patří ti, kteří připomínky na zločiny nacismu a jejich oběti nechtějí vtěsnávat jen do muzeí – Demnigovy stolpersteine jsou volně přístupné.

Mezi odpůrci se pak nachází velmi široké spektrum argumentů. Jedná se například o strach z údajné kluzkosti hladkého povrchu (tedy nebezpečí zranění); v Mnichově povolení nebylo uděleno s ohledem na protesty židovské komunity; v Krefeldu se městská správa zprvu – shodně s místní židovskou komunitou – postavila proti s argumentem, že tyto kameny se nacházejí na normálním chodníku a byly by tedy pošlapávány chodci; někdy protestují i vlastníci domů, kteří takové upomínky nechtějí mít na chodníku.

Rozvoj projektu

Koncem roku 2006 bylo přesto napočítáno již přes 9000 kamenů, vložených do dlažby ve 186 městech. K městům s největším počtem Demnigových kamenů patřil Hamburk (tehdy 1600 kamenů), Kolín nad Rýnem (1400 kamenů) a Berlín (1550 kamenů); v dalších německých městech pracuje mnoho aktivistů na umístění dalších kamenů. Koncem roku 2016 bylo napočítáno již přes 60 000 kamenů na zhruba 1800 místech v celkem 21 evropských zemích.

Demnigova myšlenka našla pozitivní ohlas i v jiných státech. V Rakousku se nacházejí stolpersteine ve Sankt Georgen u Salcburku a také 4 v Braunau am Inn – rodišti Adolfa Hitlera. Další kameny se nacházejí v Itálii a v Nizozemí; během roku 2007 mělo být několik kamenů položeno v Maďarsku. V září 2006 plánované položení několika kamenů v Polsku se neuskutečnilo, protože původně vydané povolení bylo staženo zpět.

Do července 2017 bylo položeno celkem kolem 61 000 kamenů v 22 zemích Evropy. O rok později se uváděl již počet přibližně 67 000 kamenů.

• 
  Stolperstein v Berlíně (Hort Lothar Koppel)
• 
  Stolperstein v Bonnu (Ida Arensberg, zavražděná v Terezíně)
• 
  Stolperstein v Hamburku (Max Eichholz)
• Kladení kamene před radnicí v Kolíně nad Rýnem

Stolpersteine v Česku

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam kamenů zmizelých v Česku.

Kameny zmizelých v Česku byly poprvé umístěny v říjnu 2008, kdy bylo na pražském Josefově umístěno prvních 10 kamenů. Nápad na uvedení projektu vzešel z prostředí České unie židovské mládeže, která jej po dva následující roky realizovala. V roce 2010 pak bylo založeno občanské sdružení Stolpersteine CZ, které položilo v roce 2010 a 2011 dalších asi 60 kamenů; toto sdružení kolem roku 2016 zaniklo. Postupně dochází k instalaci Kamenů zmizelých i v dalších městech; k roku 2011 jsou tyto památníčky k vidění například v Brně (umístěny roku 2010 a 2011), Kolíně, Neratovicích, Ostravě, Třeboni, Olomouci, Kroměříži, Krnově či Teplicích. V roce 2017 bylo po celé ČR instalováno již několik set těchto kamenů ve více než 35 lokalitách. V Praze, kde bylo v roce 2018 kolem 275 těchto kamenů, se péče o ně ujal Trevor Sage, Brit, žijící v české metropoli.

Zcela výjimečně existují Kameny zmizelých ve dvou jazycích: příkladem jsou čtyři kameny pro dvě osoby rodiny Weinbergerů ve Znojmě, vždy česky a německy, které byly položeny 4. srpna 2016 v ulici Rudoleckého 859/21 Gunterem Demnigem.

Stolperschwellen

Mimo obvyklých kamenů se v místech, odkud bylo deportováno velké množství lidí, též pokládají tzv. Stolperschwelle: svým rozměrem odpovídá šesti či více kamenům. První taková stolperschwelle byla položena 14. listopadu 2017 v Olomouci. Iniciátorem byl senátor Lumír Kantor ve spolupráci s Židovskou obcí Olomouc. Stolperschwelle se nachází před základní školou v Hálkově ulici, která sloužila jako sběrné místo deportovaných, kteří pak byli z nedalekého nádraží posíláni transporty do Terezína a dalších koncentračních táborů. 1942 se jednalo o 4 transporty, bylo v nich celkem 3508 osob včetně dětí i starých lidí, přežilo jich jen 295.

• 
  Kameny zmizelých v Brně
• 
  Kámen zmizelých v Kroměříži
• 
  Kameny zmizelých v Ostravě
• 
  Dva kameny zmizelých za bratry Miloše a Pavla Ledererovy ve vinohradské Slezské ulici
• 
  Kameny zmizelých v Sušici
• 
  zvláštnost ve Znojmu: 4 kameny dvojjazyčně pro 2 osoby

Související články

• Seznam kamenů zmizelých v Česku

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Stolpersteine na Wikimedia Commons
• Shoa.de o stolpersteinech (německy)
• stolpersteine.com – stránky Guntera Demniga (německy)
• Stolperstein v Brně – Židovská obec Brno
• stolpersteine.cz – stránky projektu Stolpersteine v Česku (na archive.is, česká verze)
• stolpersteine.cz – stránky projektu Stolpersteine v Česku (na Wayback Machine)

Autoritní data	NKC: olak2011649071 GND: 7555258-9 LCCN: no2007047090 NLI: 987007568175805171, 987007402637005171 VIAF: 179296838