Stibor ze Stibořic
| Stibor ze Stibořic | |
|---|---|
 Stibor ze Stibořic a Beckova | |
| Narození | 1347 |
| Úmrtí | 1414 |
| Povolání | statkář |
| Choť | Dobrochna Stęszewska |
| Děti | Stibor II. ze Stibořic |
| Rodiče | Mościc ze Ściborza |
| Rod | Stibořicové |
| Příbuzní | Mikuláš ze Stibořic (sourozenec) |
| Funkce | sedmihradský vojvoda (1395–1401) sedmihradský vojvoda (1409–1414) vojvoda brestsko-kujavský brestlitevský starosta lenčický vojvoda |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Stibor ze Stibořic a Beckova (také známý jako Ctibor ze Ctibořic, maďarsky Stibor Stiborici, polsky Ścibor ze Ściborzyc, latinsky Styborius de Stiborich; 1347 – 1414) byl uherský šlechtic polského původu, od roku 1388 pán beckovského hradu, rytíř Dračího řádu a vévoda sedmihradský (1395–1401 a 1410–1414).
Život[editovat | editovat zdroj]
Stibor se narodil jako syn Mościc ze Ściborza (1381–1405), vévoda gniewkowský[1][2]
Stibora pozval do Uher Ludvík I. Veliký, který byl i polským králem. Po Ludvíkově smrti se v boji o uvolněný trůn postavil na stranu Zikmunda Lucemburského a ten ho po získání trůnu bohatě odměnil. Stal se županem Bratislavské župy (1389–1402), později také dalších žup, trenčínské, nitranské a banskobystrické. Asi 20 let po příchodu do Uher mu patřila skoro celá západní polovina dnešního Slovenska a sám se označoval za „pána celého Pováží“.
Se jménem Stibora II. (mladšího) je spojována i nejstarší známá listina psaná v češtině (přesněji ve slovakizované češtině) z území Slovenska; pochází z 13. prosince 1422. Stibor v úpisu potvrzuje svůj dluh 600 uherských zlatých pánovi Benešovi Hernikovi ze Slupna a jeho manželce Kateřině.
Rodina[editovat | editovat zdroj]
Stibor byl ženatý s Dobrochňou (Dobrohna) Stęszewskou († 1422).[3] Z jejich manželství se narodilo několik dětí:
- syn Stibor II. ze Stibořic († 1434),[4] manželka Kateřina (nebo Dorota[5]) Séčéniová, zemřel bez mužského potomstva a lenní majetky se připadly zpět koruně
- dcera Kateřina Markéta, vdala se za Pavla Bánffyho z Dolní Lindvy, čímž Bánffyové získali hrad Beckov
- dcera Rachna nebo Jachma/Jachna (Anna), manželka Ladislava Újlakiho, mačvanského bána[6]
- syn (?), jágerský biskup[4][3] (pravděpodobně jen příbuzný)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Stibor zo Stiboríc na slovenské Wikipedii.
- ↑ DVOŘÁKOVÁ, Daniela. Rytier a jeho kráľ. Stibor zo Stiboríc a Žigmund Luxemburský. Sonda do života stredovekého šľachtica s osobitým zreteľom na územie Slovenska. 1. vyd. Bratislava: Rak, 2003. 599 s. ISBN 80-85501-25-2. (slovensky)
- ↑ PROCHASKA, Antoni. Ścibor ze Ściborzyc. Roczniki Towarzystwa Naukowego w Toruniu. 1912, roč. 19, s. 198–208. Dostupné online. (polsky)
- ↑ a b http://historia.uhrovcan.sk/ctibor.html[nedostupný zdroj]
- ↑ a b heslo Stibor ze Stiborzyc v Ottově slovníku
- ↑ MAREK, Miroslav. Szécsényi family [online]. GENEALOGY.EU, 2004-01-16 [cit. 2015-04-20]. Dostupné online. (maďarsky)
- ↑ MAREK, Miroslav. Újlaki family [online]. GENEALOGY.EU, 2009-01-30 [cit. 2015-04-20]. Dostupné online. (maďarsky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- WENZEL, Gusztáv. Stibor vajda. Életrajzi tanulmány. Budapešť: Eggenberger, 1874. 215 s. (maďarsky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Encyklopedické heslo Stibor ze Stiborzyc v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
