Stibor ze Stibořic

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Stibor ze Stibořic a Beckova

Stibor ze Stibořic a Beckova (také známý jako Ctibor ze Ctibořic, maďarsky Stibor Stiborici, polsky Ścibor ze Ściborzyc, latinsky Styborius de Stiborich; 13471414) byl uherský šlechtic polského původu, od roku 1388 pán beckovského hradu, rytíř Dračího řádu a vévoda sedmihradský (13951401 a 14101414).

Život[editovat | editovat zdroj]

Stibora pozval do Uher Ludvík I. Veliký, který byl i polským králem. Po Ludvíkově smrti se v boji o uvolněný trůn postavil na stranu Zikmunda Lucemburského a ten ho po získání trůnu bohatě odměnil. Stal se županem bratislavské župy (1389–1402), později i trenčínské, nitranské a banskobystrické župy. Asi 20 let po příchodu do Uher mu patřila skoro celá západní polovina dnešního Slovenska a sám se označoval za „pána celého Pováží“.

Se jménem Stibor je spojována i nejstarší známá listina psaná v češtině (přesněji ve slovakizované češtině) z území Slovenska; pochází z 13. prosince 1422. Stibor v úpisu potvrzuje svůj dluh 600 uherských zlatých pánovi Benešovi Hernikovi z Slupna a jeho manželce Kateřině.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

  • otec Mościc ze Ściborza (1381–1405), vévoda gniewkowský[1][2]
  • bratr Ondřej
  • bratr Mikuláš
  • manželka Dobrochňa (Dobrohna) Stęszewska († 1422)[3]
    • syn Stibor II. ze Stibořic († 1434),[4] manželka Kateřina (nebo Dorota[5]) Séčéniová, umřel bez mužského potomstva a lenní majetky se vrátily koruně
      • dcera Kateřina Margita, vdala se za Pavla Bánffyho z Dolní Lindvy, a tak Bánffyové získali hrad Beckov
    • dcera Rachna nebo Jachma/Jachna (Anna), manželka Ladislava Újlakiho, mačovského bána[6]
    • syn (?), jágerský biskup[4][3] (pravděpodobně jen příbuzný)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. DVOŘÁKOVÁ, Daniela. Rytier a jeho kráľ. Stibor zo Stiboríc a Žigmund Luxemburský. Sonda do života stredovekého šľachtica s osobitým zreteľom na územie Slovenska. 1. vyd. Bratislava : Rak, 2003. 599 s. ISBN 80-85501-25-2. (slovensky) 
  2. PROCHASKA, Antoni. Ścibor ze Ściborzyc. Roczniki Towarzystwa Naukowego w Toruniu. 1912, roč. 19, s. 198-208. Dostupné online. (polsky) 
  3. a b http://historia.uhrovcan.sk/ctibor.html
  4. a b heslo Stibor ze Stiborzyc v Ottově slovníku
  5. MAREK, Miroslav. Szécsényi family [online]. GENEALOGY.EU, 2004-01-16, [cit. 2015-04-20]. Dostupné online. (maďarsky) 
  6. MAREK, Miroslav. Újlaki family [online]. GENEALOGY.EU, 2009-01-30, [cit. 2015-04-20]. Dostupné online. (maďarsky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • WENZEL, Gusztáv. Stibor vajda. Életrajzi tanulmány. Budapešť : Eggenberger, 1874. 215 s. (maďarsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]