Stibor ze Stibořic

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Stibor ze Stibořic a Beckova

Stibor ze Stibořic a Beckova (také známý jako Ctibor ze Ctibořic, Stibor ze Stibořic, polsky Ścibor ze Ściborzyc, latinsky Styborius de Stiborich; 13471414) byl uherský šlechtic polského původu, od roku 1388 pán Beckovského hradu, rytíř Dračího řádu a vévoda sedmihradský (13951401 a 14101414).

Stibora pozval do Uher Ludvík I. Veliký, který byl i polským králem. Po Ludvíkově smrti se v boji o uvolněný trůn postavil na stranu Zikmunda Lucemburského a ten ho po získání trůnu bohatě odměnil. Stal se županem bratislavské župy (1389–1402), později i trenčínské, nitranské a banskobystrické župy. Asi 20 let po příchodu do Uher mu patřila skoro celá západní polovina dnešního Slovenska a sám se označoval za „pána celého Pováží“.

Se jménem Stibor je spojována i nejstarší známá listina psaná v češtině (přesněji ve slovakizované češtině) z území Slovenska; pochází z 13. prosince 1422. Stibor v úpisu potvrzuje svůj dluh 600 uherských zlatých pánovi Benešovi Hernikovi z Slupna a jeho manželce Kateřině.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

  • Otec Mościc ze Ściborza (1381–1405), vévoda gniewkowský[1][2][3]
  • Bratr Andrej
  • Bratr Mikuláš
  • Manželka Dobrochňa (Dobrohna) Stęszewska († 1422)[4]
    • Syn Stibor II. ze Stibořic († 1434), manželka Kateřina (nebo Dorota[5]) Séčéniová, umřel bez mužského potomstva a lenní majetky se vrátily koruně
      • Dcera Katarína Margita, vydala se za Pavla Bánffyho z Dolní Lindvy a tak Bánffyovci získali hrad Beckov
    • Dcera Rachna nebo Jachma/Jachna (Anna), manželka Ladislava Újlakiho, mačvianskeho bána[6]
    • Syn (?), Jágerský biskup[1][4] (pravděpodobně jen příbuzný)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Stibor ze Stiborzyc, Ottův slovník naučný (1888–1909) a Ottův slovník naučný nové doby (1930–1943)
  2. Antoni Prochaska: Ścibor ze Ściborzyc
  3. Dvořáková, Daniela : Rytier a jeho kráľ. Stibor zo Stiboríc a Žigmund Lucemburský. Budmerice, Vydavatel'stvo Rak 2003, ISBN 978-80-85501-25-4
  4. a b http://historia.uhrovcan.sk/ctibor.html
  5. http://www.genealogy.euweb.cz/hung/szecsenyi.html
  6. http://genealogy.euweb.cz/hung/ujlaky.html

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • V tomto článku byl použit překlad textu z článku Stibor zo Stiboríc na slovenské Wikipedii.
  • D. Dvořáková: Rytier a jeho kráľ. Stibor zo Stiboríc a Žigmund Luxemburský. Sonda do života stredovekého šľachtica s osobitým zreteľom na územie Slovenska. Bratislava, Rak 2003. ISBN 80-85501-25-2