Stefano Conti

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Stefano Conti
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1863 – 1865
Ve funkci:
1869 – 1870
Poslanec Terstského zemského sněmu
Ve funkci:
1861 – ???
Starosta Terstu
Ve funkci:
1861 – 1865
PředchůdceMuzio Tommasini
NástupceCarlo de Porenta

Narození28. října 1810
Terst
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí27. dubna 1872
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Alma materPadovská univerzita
Univerzita ve Štýrském Hradci
Vídeňská univerzita
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Stefano Conti (28. října 1810 Terst[1]27. dubna 1872 Vídeň[2]) byl rakouský politik italské národnosti, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady a starosta Terstu.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Pocházel ze staré terstské patricijské rodiny. Studoval práva na Padovské univerzitě, Univerzitě ve Štýrském Hradci a Vídeňské univerzitě. Roku 1835 nastoupil do státní služby. Trvale profesně působil v rodném Terstu. Roku 1856 zde byl jmenován radou vrchního zemského soudu. Byl veřejně a politicky aktivní. Orientován byl loajálně k monarchii, ale zároveň patřil do liberálních kruhů místní populace. Během revolučního roku 1848 byl jmenován členem deputace, kterou město Terst vyslalo k nově nastupujícímu císaři Františku Josefovi. Během revoluce byl také ustanoven jedním ze čtyř náčelníků terstské Národní gardy. Zasedal v terstské obecní radě. Po schválení nového systému obecní samosprávy v dubnu 1850 (Statuto municipale) se stal prvním viceprezidentem městské rady. Kvůli pracovnímu zaneprázdnění (zastával i funkci soudce vedoucího okresního soudu) na funkci v městské samosprávě po krátkém čase rezignoval.[1]

Po obnovení ústavní vlády se opět zapojil do politiky. Hned roku 1861 byl zvolen do terstské městské rady, která podle nového ústavního uspořádání fungovala zároveň jako Terstský zemský sněm, a byl krátce poté jednomyslně zvolen za starostu města (oficiálně Podestà di Trieste). Bránil práva svého města a italského národního hnutí. Položil základní kámen k terstskému městskému gymnáziu. Odmítal únorovou ústavu coby příliš centralistickou. V srpnu 1862 byla terstská městská rada rozpuštěna. Conti v následných komunálních volbách nekandidoval, přesto byl spontánně zvolen opět do funkce starosty, ale vládou nebyla jeho volba potvrzena.[1]

Zemský sněm ho roku 1863 delegoval i do Říšské rady (tehdy ještě volené nepřímo) za Terst. 17. června 1863 složil slib. Opětovně ho zemský sněm do Říšské rady delegoval roku 1869. Ještě během roku 1869 byl znovu zvolen a 11. prosince 1869 opětovně složil slib. Rezignoval počátkem roku 1870 v rámci hromadného složení mandátů neněmeckých a anticentralistických poslanců coby výraz nesouhlasu se státoprávním směřováním monarchie.[3] V Říšské radě zastupoval zájmy terstských obchodníků.[1]

Uvádí se jako dvorní rada u Nejvyššího soudního a kasačního dvora. Zemřel v dubnu 1872.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Reichsraths-Almanach für die Session 1867. Vídeň: K.k. Hof- und Univ.-Buchhandlung Wien, 1867. Dostupné online. Kapitola Conti (Stephan von), s. 92–93. (německy) 
  2. a b Kleine Chronik. Neue Freie Presse. Duben 1872, čís. 2758, s. 1. Dostupné online. 
  3. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.